Čtvrtý svazek je věnován umění obrovského teritoria, sahajícího od západní Evropy až po Dálný východ. Obsahuje: předgotická clunyjská a cistercká architektura, gotické umění ve Francii, gotické umění ve Španělsku, gotická architektura v Itálii, gotické umění ve Velké Británii a vevýchodním Středomoří, parthské a sásánovské umění, islámské umění, starověké a klasické umění Indie, umění středověké Indie, umění jihovýchodní Asie, čínské umění, japonské dřevořezy.
Pijoanovy Dějiny umění se během 50 let rozrostly ze tří svazků na deset a řada autorů o významné katalánské, španělské i jiné zahraniční znalce. Přibyly také nové kapitoly, na něž se v desetisvazkovém vydání nedostalo: umění černé Afriky, Oceánie, blízkovýchodní umění Chetitů, Parthů a Sasánovců, dnes oblíbené umění keltské, umění iberské a z nové doby evropské poromantické (realistické a naturalistické) malířství a sochařství, ilustrační tvorba 19. století, umění období historismu a nových technologií - zejména v architektuře, a posléze španělské malířství konce 19. století. Všechna tato témata s prvotřídní obrazovou dokumentací najde čtenář v nově sestaveném dodatkovém 11. svazku.
Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. První svazek zavede čtenáře do samých počátků výtvarné tvorby v hlubinách pravěku, za kulturou starého Egypta a Íránu, za uměním sumerským, akkadským, babylonským a asyrským i za památkami předkolumbovské Ameriky.
V devátém díle máme možnost sledovat revoluční proměny, k nimž docházelo v architektuře v souvislosti s rozvojem průmyslové civilizace, a složitý vývoj, jenž probíhal v umění, především v malířství, zhruba od poslední dekády 19. věku po dvacátá léta. I ten vyznačily četné četnézvraty ve výtvarném myšlení a senzibilitě, objevy v oblasti formy a nekonvenční, osobité reakce na závažné společenskohistorické skutečnosti.
Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. Desátý díl Pijoanovy encyklopedie dovede panorama dějin umění od počátku 20. století po šedesátá léta. Seznámíme se se surrealismem i moderními směry druhé poloviny století: lyrickou abstrakcí v malířství, abstraktním expresionismem; samostatná kapitola je věnována i např. pop-artu. V moderním umění, stírajícím hranice mezi jednotlivými obory, má vedle sochařství své místo moderní architektura, procházející dynamickým vývojem, ale třeba i tzv. kinetické umění, op art a dokonce průmyslový design. Samostatně koncipované statě zpracovávají nejen současné proudy, ale i výrazné osobnosti západního umění z doby po 2. světové válce.
Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. Druhý svazek je věnován antice. Samostatně může sloužit jako vynikající přehledná příručka dějin umění Řecka a Říma. Začíná líčením obdivuhodné kultury mínójské a mykénské, věnuje se archaickému umění Řecka, rozkvětu Athén a k helénismu Velkého Řecka. Zabývá se výtvarným umem Etrusků i vývojem římského umění až do jeho podního období.
Osmý díl představuje 18. a 19. století, bohatě členěné období sahající od rokoka po poimpresionistické malířství. V Evropě umění vstoupilo do moderní doby, uvolnila se pouta nejrůznějších konvencí, rozšířily možnosti reagovat na soudobé proměny. V 18. stol. zaujal malíře každodenní svět lidí i věcí; klasicista David a romantikové Géricault a Delacroix ztvárnili velké události doby; Courbetův, Milletův a Daumierův realismus zobrazil obyčejného člověka a jeho prostředí. Rozvíjela se krajinářská malba, impresionismus; van Gogh odkryl výrazové možnosti barvy, Cézanne její kompoziční možnosti. Výklad o hlavních proudech výtvarného umění v Evropě doplňuje zajímavá stať o koloniální architektuře Latinské Ameriky. Značná pozornost je věnována francouzskému malířství 19. stol., samostatné studie F. Goyovi a E. Manetovi.
Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. Pátý svazek je vyhrazen počátkům a první fázi renesance, jednoho z nejvelkolepějších uměleckých hnutí v Evropě. Zrodila se v Itálii jako velký jednotný sloh, navázala na gotiku a vydala bohaté plody v architektuře, sochařství i malířství. S renesancí se otevírá v umění novověk; její rysy či vymoženosti si uchovaly platnost až do našeho století - ať už jde o nové pojetí prostoru a perspektivu, technologické objevy, vznik nových žánrů krajinomalby či portrétu nebo statut umělce jako individuálního tvůrce. V jednotlivých kapitolách se setkáte se jmény Cimabua, Giotta, Duccia, z mimoitalské oblasti Jana van Eycka, v dalších s velkými představiteli raně renesančního umění, jakými byli např. Donatello, Pasaccio, Fra Angelico, Botticelli… Řadu uzavírá mnohostranná, vrcholná renesanční osobnost Leonarda da Vinci.
Šestý svazek je věnován 16. století, období, kdy vydala své nejcennější plody renesance a kdy se k vrcholům vzepjal velký počet geniálních umělců. Navštívíme hlavní umělecká centra v Itálii, především Řím a v něm vatikánský palác s Raffaelovými freskami a Sixtinskou kapli s výzdobou Michelangela. V Benátkách se zase vyhranila originální malířská škola, jejímiž protagonisty se stali Giorgione, Veronese, Tintoretto a Tizian, jeden z největších koloristů všech dob. Dále sledujeme vliv renesančních ideálů ve Španělsku (s ojedinělým zjevem El Greca), ve Francii (v konfrontaci s klasickým cítěním i manýristickou tvorbou). V Nizozemí upoutá osobnost H. Bosche a P. Breughela. Obraz dokreslují kapitoly vyhrazené střední Evropě a tvorbě dvou velikánů renesance A. Dűrera a L. Granacha.
Sedmým dílem dospívá Pijoanova encyklopedie k 17. století, pro něž je charakteristický barokní umělecký sloh. Rozvíjel se v souvislosti s protireformací a na podkladě principů protikladných estetice renesance. Vznikala dynamická díla, namísto racionální uměřenosti nastoupil patos. V Itálii, zemi zrodu baroka, se však objevil i bezprostřednější vztah ke skutečnosti více „realistickým“ viděním každodenního života, jak dokazují četné podobizny, krajiny, všední výjevy i zátiší. Podobně se vyvíjelo umění měšťanského Holandska, jinak kvetlo barokní umění ve Francii a dalších evropských zemích. Pasáž věnovaná Čechám je v tomto vydání podstatně rozšířena, jak to odpovídá významu českého baroka. V obrazové části se setkáte s 299 barevnými reprodukcemi řady proslulých děl, mezi jejichž autory jsou zastoupena jména jako Caravaggio, Velázquez, van Dyck, Rubens, Vermeer či Rembrandt.
