Vendulka Zapletalová Knihy

Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem) je román od polského nositele Nobelovy ceny za literaturu Henryka Sienkiewicze. Jde o první díl autorovy volné trilogie z polských dějin, jejíž další dva díly se jmenují Potopa a Pan Wołodyjowski). Děj románu, který měl obrovský úspěch, se odehrává vobdobí vypuknutí ukrajinského kozáckého povstání Bohdana Chmielnického (tedy okolo roku 1648) proti polskému státu. Ohněm a mečem je velmi čtivá kniha s napínavým, až dobrodružným příběhem, který se s historickou skutečností shoduje jen ve velmi hrubých obrysech. Na pozadí mocenských a společensko-politických sporů autor současně rozvíjí milostný příběh rytíře Jana Skrzetuského a Heleny Kurczewiczové. V knize vystupují také pan Wolodyjowski a pan Zagloba, postavy, které provázejí čtenáře celou trilogií. Sienkiewicz psal román také s myšlenkou, aby byl morální vzpruhou pro Poláky, jejichž stát byl už sto let rozdělen mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Podle románu natočil roku 1999 polský režisér Jerzy Hoffman stejnojmenný velkofilm. Hoffman natočil i následující díly Sienkiewiczovy trilogie, je však zajímavé, že tento film vznikl jako poslední. První byl Pan Wołodyjowski roku 1969 a pak následovala roku 1974 Potopa.

Život umělecké Paříže Tato kniha o uměleckém životě bohémské Paříže počátku minulého století nedává nahlédnout pouze do života Guillauma Apollinaira – básníka s naprosto novou imaginací a převratnou poetickou vizí – ale propojuje jeho příběh s osudy řady literátů, malířů a dalších umělců, kteří tvořili okruh jeho nejbližších známých. Před očima se zde čtenáři rozvíjejí životní osudy tak notoricky známých osobností jako Pablo Picasso, Georges Braque, Alfred Jarry či Henri Rousseau. Ústřední postavou je zde přesto proslulý básník, jehož dílo se promítlo do tvorby několika generací autorů a i k nám pronikly jeho překlady velmi rychle – známá báseň Pásmo hned krátce po první světové válce, tedy záhy po svém vzniku. Není bez zajímavosti, že Apollinaire počátkem minulého století navštívil Prahu, což v jeho díle zanechalo stopy nejen v samotném Pásmu, ale například i v povídce Pražský chodec. Příběh tohoto francouzského básníka s polskými kořeny – občanským jménem byl Kostrowicki – zde autorka rozhodně nepředkládá jako sérii suchých faktů, ale čtivě nám zprostředkovává pohled do životem tepající metropole uměleckého světa.

Román proslulé představitelky polské naturalistické literatury (l857 - 1921) líčí pohnutý příběh prosté venkovské dívky, jež přichází do města za služku a stává se obětí své důvěřivosti i falešné měšťácké morálky.

Román je pokračováním autorovy práce Bronzová brána, odhalující tvář Vatikánu. Při jednání mladého právníka, který přijel do Říma, aby uhájil právo svého otce, s úřady Vatikánu se ukazuje, jak tvoří výborně do sebe zapadající články dokonale vybudovaného úředního stroje, málo dbajícího práva a zájmů člověka a cele sloužícího jen církevní moci.

Kniha líčí život rodiny českého lesníka v Chorvatsku koncem minulého století. Je obrazme šťastného dětství a vroucích vztahů mezi rodiči a dětmi.

V Katčině osudu zazní českému čtenáři mnohý tón připomínající Olbrachtovu "Annu proletářku", která už za změněné, značně pokročilejší společenské situace, našla cestu k aktivnímu vítěznému odporu.

Román o pěti velkých láskách jednoho z nejslavnějších světových romanopisců, nositele Nobelovy ceny, Henryka Sienkiewicze. Jeho milostný život byl charakterizován prudkými vzplanutími i hlubokými pády. Každá z jeho pěti Marií je jiný typ a má kolem sebe jinou atmosféru. V knize jsou poprvé zveřejněny některé dopisy a úryvky z deníků H. Sienkiewicze.

Román z uměleckého prostředí umístěný do Paříže, česky též pod názvem Pařížské domino.

Prozaická prvotina polské básnířky, k níž dal podnět její studijní pobyt v USA. Autentičnost zážitků a zkušeností ze Spojených států představuje nejzajímavější stránku románu. Fabule románu je poměrně banální, autorka se ji snaží zpestřit konstruováním uměle komplikovanýchcitových problémů.