Biografie Apollinaira, básníka nové imaginace, básníka, který výrazně ovlivnil svým Pásmem a prozaickým Pražským chodcem celou poválečnou generaci našich básníků, která na něm vyrostla (tzv. nezvalovskou generaci) je doslova bohatou freskou, ve které není jeho soukromý život izolován odostatních pařížských umělců – jak literátů, tak výtvarníků – té převratné epochy, která ovlivnila kulturní život celé Evropy včetně nás. Setkáváme se zde se jménem Picassovým, Braqueovým, Derainovým, stejně jako s A. Jarrym, A. Billym, M. Jacobem a řadou dalších, což zcela určitě činí čtení nejen poučným, ale i poutavým a lákavým – ožívá před námi obraz pařížské bohémy začátku minulého století.
Vendulka Zapletalová Pořadí knih (chronologicky)
Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem) je román od polského nositele Nobelovy ceny za literaturu Henryka Sienkiewicze. Jde o první díl autorovy volné trilogie z polských dějin, jejíž další dva díly se jmenují Potopa a Pan Wołodyjowski). Děj románu, který měl obrovský úspěch, se odehrává vobdobí vypuknutí ukrajinského kozáckého povstání Bohdana Chmielnického (tedy okolo roku 1648) proti polskému státu. Ohněm a mečem je velmi čtivá kniha s napínavým, až dobrodružným příběhem, který se s historickou skutečností shoduje jen ve velmi hrubých obrysech. Na pozadí mocenských a společensko-politických sporů autor současně rozvíjí milostný příběh rytíře Jana Skrzetuského a Heleny Kurczewiczové. V knize vystupují také pan Wolodyjowski a pan Zagloba, postavy, které provázejí čtenáře celou trilogií. Sienkiewicz psal román také s myšlenkou, aby byl morální vzpruhou pro Poláky, jejichž stát byl už sto let rozdělen mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Podle románu natočil roku 1999 polský režisér Jerzy Hoffman stejnojmenný velkofilm. Hoffman natočil i následující díly Sienkiewiczovy trilogie, je však zajímavé, že tento film vznikl jako poslední. První byl Pan Wołodyjowski roku 1969 a pak následovala roku 1974 Potopa.
Kniha líčí život rodiny českého lesníka v Chorvatsku koncem minulého století. Je obrazme šťastného dětství a vroucích vztahů mezi rodiči a dětmi.
Román o pěti velkých láskách jednoho z nejslavnějších světových romanopisců, nositele Nobelovy ceny, Henryka Sienkiewicze. Jeho milostný život byl charakterizován prudkými vzplanutími i hlubokými pády. Každá z jeho pěti Marií je jiný typ a má kolem sebe jinou atmosféru. V knize jsou poprvé zveřejněny některé dopisy a úryvky z deníků H. Sienkiewicze.
Prozaická prvotina polské básnířky, k níž dal podnět její studijní pobyt v USA. Autentičnost zážitků a zkušeností ze Spojených států představuje nejzajímavější stránku románu. Fabule románu je poměrně banální, autorka se ji snaží zpestřit konstruováním uměle komplikovanýchcitových problémů.
Román proslulé představitelky polské naturalistické literatury (l857 - 1921) líčí pohnutý příběh prosté venkovské dívky, jež přichází do města za služku a stává se obětí své důvěřivosti i falešné měšťácké morálky.
Druhá část monumentálního románu z polských dějin, pojednávající o jedné z nejdivočejších epoch polského království. Velkolepý román polského spisovatele, nositele Nobelovy ceny, je prostředním, dějově zcela samostatným dílem Sienkiewiczovy slavné historické trilogie. Potopa se odehrává na počátku druhé poloviny sedmnáctého století, za polsko-švédské války. Jedinečně zachycený obraz této bouřlivé doby se před námi promítá jako na širokém plátně: napínavé zápletky, barvité a věrohodné boje a bitvy, i život na šlechtických dvorech. Do popředí však zřetelně vystupují soukromé osudy hlavních hrdinů, plné nenadálých zvratů, bloudění, pochybností, ale i upřímných nadějí, statečnosti a velké lásky.
Román z uměleckého prostředí umístěný do Paříže, česky též pod názvem Pařížské domino.
Román je pokračováním autorovy práce Bronzová brána, odhalující tvář Vatikánu. Při jednání mladého právníka, který přijel do Říma, aby uhájil právo svého otce, s úřady Vatikánu se ukazuje, jak tvoří výborně do sebe zapadající články dokonale vybudovaného úředního stroje, málo dbajícího práva a zájmů člověka a cele sloužícího jen církevní moci.
V Katčině osudu zazní českému čtenáři mnohý tón připomínající Olbrachtovu "Annu proletářku", která už za změněné, značně pokročilejší společenské situace, našla cestu k aktivnímu vítěznému odporu.
