Ivan Blecha Knihy

Předkládané stati tvoří sice soubor samostatných studií, přesto jsou alespoň trochu provázané – pokoušejí se z fenomenologického hlediska prozkoumat způsob, jak může skrze výtvarné dílo vyvstat zjevnost jsoucího. Sborníček vznikl na laskavý popud vydavatele, jehož si velmi vážím. Obsahuje texty, které už byly publikovány (podrobnější údaje nalezne čtenář v ediční poznámce). Protože však šlo o publikace v německém jazyce nebo v méně dostupných edicích, bude snad mít jejich nové sebrání pro čtenáře přece nějaký další užitek.

Životopis významného německého filozofa, jenž je zakladatelem fenomenologie.

Fenomenologie a kultura slepé skvrny je soubor statí, které se z různých aspektů pokoušejí o kritický dialog s některými formami soudobého postmoderního myšlení. Analýzou přirozené, předjazykové zkušenosti světa se snaží nabídnout alternativu k postmoderním tezím o údajné nepřístupnosti tohoto světa a o relativní a plurální povaze našeho poznání. Kriticky je posuzován Derridův poststrukturalismus, Rortyho neopragmatismus a Welschova koncepce „kultury slepé skvrny“. Doc. PhDr. Ivan Blecha, CSc. je docentem na Katedře filosofie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se fenomenologií v kontextu filosofie 20. století a filosofií Jana Patočky.

Martin Heidegger, významný filosof, vyvolává vášnivé spory; zatímco někteří jeho dílo obdivují, jiní ho kritizují. Jeho složitý jazyk a angažmá v nacistickém hnutí ztěžují vyvážený pohled. Monografie se snaží nalézt v Heideggerových myšlenkách inspiraci pro současnou filosofii, přičemž je nutné k nim přistupovat kriticky. Text je rozdělen do tří tematických okruhů: FYSIS, OIKOS a POLIS. První část se zaměřuje na interpretaci Hérakleita a ukazuje, jak Heidegger chápal předsokratickou filosofii jako vzcházení bytí do otevřeného pole jevení, přičemž jeho průvodcem je Eugen Fink. Následuje otázka, jak se člověk v tomto poli jevení objevuje, což vede k tématu „bydlení“ a širší exkurzi do soudobé architektury a reflexe Heideggera v jejích teoretických koncepcích. Kritické analýzy Emmanuela Lévinase a pohled na Heideggerovo pojetí Antigoné odhalují nedostatek sociálního pohledu v jeho myšlení. Tato problematika směřuje k otázce soužití s druhými lidmi a sociálního rozměru existence, což podporuje Jan Patočka, který chápe tuto existenci jako politický problém. Závěrečná kapitola zkoumá důvody Heideggerova přiklonu k nacistické ideologii v kontrastu s Patočkovým bojem proti totalitě.

Blecha ve svojí úvodní poznámce avizuje, že soubor vybraných textů svou strukturou koresponduje s dříve vydanou knihou Filosofie (Olomouc, Nakadatelství Olomouc, 1998), která slouží jako vysokoškolská učebnice filosofie. Vybrané texty jsou seskupeny kolem tří hlavních disciplín - ontologie, noetiky a filosofické antropologie. V jejich rámci jsou pak řazeny chronologicky. Jednotlivé oddíly jsou uspořádány obdobně. Po krátkých faktografických úvodech do každého z uvedených období jsou zařazeny původní texty. Za nimi následují kritické reakce nebo souhrnná hodnocení jiných filosofů, často interprety jiných epoch. Účelem této konfrontace je poskytnout prostor pro porovnání různých, obvykle protichůdných názorů, a především pro samostatné uvažování. Jednotlivé texty jsou doplněny o poznámkový aparát (faktické vysvětlivky, výklad termínů, formulace implikovaných problémů, atd.), medailónky autorů a přehledem doporučené literatury k jednotlivým oddílům (zde byla hlavním kritériem dostupnost uváděných publikací).

Soubor studií vznikl v rámci projektu "Výzkum historie a kultury Moravy" mezi lety 1998-2003, podpořeného Ministerstvem školství a tělovýchovy Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Analýza vztahů české filosofie k fenomenologii, zaměřená na Edmunda Husserla, rodáka z Prostějova, byla motivována historickými událostmi, které znemožnily regionu se k němu hlásit. Projekt zahrnoval nejen filosofické analýzy, ale i uspořádání mezinárodní konference v Prostějově a Olomouci, která se konala od 14. do 19. listopadu 2000 a přilákala badatele z více než 20 zemí. Výsledky konference byly publikovány v roce 2003. Kniha je rozdělena do tří částí. První část zkoumá přímé kontakty Husserla s českými filosofy, osobní rovinu těchto interakcí a Husserlovy zájmy o české duchovní tradice. Druhá část obsahuje překlad Husserlových dopisů Patočkovi s poznámkami, které objasňují méně známé souvislosti. Třetí část nabízí přehled ohlasu fenomenologie v české filosofii, zaměřující se na fenomenologicky orientované myslitele. I když výklad může být někdy strohý, cílem je poskytnout základní rámec pro další analýzy. Předchozí studie o fenoménu v české filosofii byla rozšířena a doplněna. Práci podpořily grantové prostředky a studijní pobyty v Lovani a Freiburgu.

Předkládaná knížka je pokusem o systematický výklad jednoho z nejvlivnějších filosofických směrů 20. století – fenomenologie. Text si všímá důkladně nejen samotné filosofie E. Husserla – zakladatele fenomenologie -, ale i dalších proudů, které z ní vzešly a měly rozhodující vliv na moderní filosofické myšlení. Podrobně je proto sledováno i dílo M. Heideggera, J.-P. Sartra, H. G. Gadamera, E. Lévinase, J. Patočky, M. Merleau-Pontyho a dalších. Výklad se navíc snaží využít základní postoje fenomenologie k diskusi s některými současnými směry, zejména s postmoderní a analytickou filosofií.

4. rozšířené a opravené vydání. Populární učební pomůcka pro studenty SŠ a VŠ uvádějící vývoj filosofie z hlediska tematického a historického. Vnější podoba textů je podřízena hledisku tematickému (filosofie bytí, poznání a člověka). Pro celkový přehled o pojednávaných problémech a pro snazší pochopení jsou jednotlivá témata zpracována historicky. Práce může být i vodítkem k vlastnímu filosofickému uvažování čtenářů, protože obsahuje i „problémové“ odstavce vyjadřující se k předchozím názorům a dosavadním řešením. Publikace uvádí některé ukázky filosofických textů (v příloze Malá čítanka filosofických textů) týkající se přímo probíraného problému a názorně přibližuje styl uvažování daného filosofa.

Publikace doprovázející výstavu věnovanou výročí narození mistra Jana Husa a sametové revoluce obsahuje kromě katalogu site-specific děl 32 výtvarníků a architektů reagujících na téma pravdy ve své tvorbě také eseje předních českých intelektuálů a jejich pohledu na téma pravdy v našem životě a společnosti: Václava Bělohradského, Ivana Blechy, Petra Fischera, Karla Hvížďaly, Petra Kratochvíla, Patrika Ouředníka, Miroslava Petříčka a Jiřího Přibáně.