Ivan Blecha Pořadí knih

Martin Heidegger, významný filosof, vyvolává vášnivé spory; zatímco někteří jeho dílo obdivují, jiní ho kritizují. Jeho složitý jazyk a angažmá v nacistickém hnutí ztěžují vyvážený pohled. Monografie se snaží nalézt v Heideggerových myšlenkách inspiraci pro současnou filosofii, přičemž je nutné k nim přistupovat kriticky. Text je rozdělen do tří tematických okruhů: FYSIS, OIKOS a POLIS. První část se zaměřuje na interpretaci Hérakleita a ukazuje, jak Heidegger chápal předsokratickou filosofii jako vzcházení bytí do otevřeného pole jevení, přičemž jeho průvodcem je Eugen Fink. Následuje otázka, jak se člověk v tomto poli jevení objevuje, což vede k tématu „bydlení“ a širší exkurzi do soudobé architektury a reflexe Heideggera v jejích teoretických koncepcích. Kritické analýzy Emmanuela Lévinase a pohled na Heideggerovo pojetí Antigoné odhalují nedostatek sociálního pohledu v jeho myšlení. Tato problematika směřuje k otázce soužití s druhými lidmi a sociálního rozměru existence, což podporuje Jan Patočka, který chápe tuto existenci jako politický problém. Závěrečná kapitola zkoumá důvody Heideggerova přiklonu k nacistické ideologii v kontrastu s Patočkovým bojem proti totalitě.

Publikace doprovázející výstavu věnovanou výročí narození mistra Jana Husa a sametové revoluce obsahuje kromě katalogu site-specific děl 32 výtvarníků a architektů reagujících na téma pravdy ve své tvorbě také eseje předních českých intelektuálů a jejich pohledu na téma pravdy v našem životě a společnosti: Václava Bělohradského, Ivana Blechy, Petra Fischera, Karla Hvížďaly, Petra Kratochvíla, Patrika Ouředníka, Miroslava Petříčka a Jiřího Přibáně.

Předkládané stati tvoří sice soubor samostatných studií, přesto jsou alespoň trochu provázané – pokoušejí se z fenomenologického hlediska prozkoumat způsob, jak může skrze výtvarné dílo vyvstat zjevnost jsoucího. Sborníček vznikl na laskavý popud vydavatele, jehož si velmi vážím. Obsahuje texty, které už byly publikovány (podrobnější údaje nalezne čtenář v ediční poznámce). Protože však šlo o publikace v německém jazyce nebo v méně dostupných edicích, bude snad mít jejich nové sebrání pro čtenáře přece nějaký další užitek.

In extremen Positionen des postanalytischen oder postmodernen Denkens erfolgt die Bindung von Sinn und Bedeutung, sogar jeder Wiedergabe der Welt an Sprache und Sprachspiele so radikal, dass Vertreter dieser Provenienz die Ansicht vertreten, dass die Welt vollkommen unzugänglich sei, lediglich ein Produkt und Konstrukt der Art und Weise, wie wir über sie sprechen; und da ein solches Sprechen stets arbiträr, relativ zu kulturellen und historischen Interessen, verlaufe, seien die Welt und die Wahrheit über sie relativ und diesem oder jenem konkreten Diskurs verhaftet. Im Gegenzug zu dieser Auffassung legt der Autor dar, wie die Phänomenologie keineswegs auf die Feststellung verzichtet, dass Welterfahrung verzerrend wirkt, da solches Erfahren an die Position des wahrnehmenden Subjekts gebunden ist und jede Evidenz der Welt immer ein inneres Erleben durchlaufen muss, zeigt aber zugleich, dass dies keine Resignation vor einem Vorstoß zu den Dingen selbst, den Strukturen und Gesetzmäßigkeiten ihrer Erscheinungen, impliziert. Wie phänomenologische Forschung solchen Gesetzmäßigkeiten nachzuspüren vermag, demonstriert der Band mit einer Befragung des Verhältnisses von Sprachphilosophie und Postmoderne vor dem Hintergrund der phänomenologisch aufgehellten Aisthesis von Welterfahrung und Kunsterleben.

Vychází jako doprovodný text ke stálé expozici "Edmund Husserl - Život a dílo"

Publikace představuje důležité filosofy s jejich vlastními texty, které nebyly dosud u nás publikovány. Jsou zde připojeny medailónky a výklad jejich díla.

Sborník z mezinárodní konference Budoucnost fenomenologie. 100. výročí vydání Logických zkoumání Edmunda Husserla, která se konala ve dnech 14.-19. 11. 2000 v Prostějově a v Olomouci.

Soubor studií vznikl v rámci projektu "Výzkum historie a kultury Moravy" mezi lety 1998-2003, podpořeného Ministerstvem školství a tělovýchovy Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Analýza vztahů české filosofie k fenomenologii, zaměřená na Edmunda Husserla, rodáka z Prostějova, byla motivována historickými událostmi, které znemožnily regionu se k němu hlásit. Projekt zahrnoval nejen filosofické analýzy, ale i uspořádání mezinárodní konference v Prostějově a Olomouci, která se konala od 14. do 19. listopadu 2000 a přilákala badatele z více než 20 zemí. Výsledky konference byly publikovány v roce 2003. Kniha je rozdělena do tří částí. První část zkoumá přímé kontakty Husserla s českými filosofy, osobní rovinu těchto interakcí a Husserlovy zájmy o české duchovní tradice. Druhá část obsahuje překlad Husserlových dopisů Patočkovi s poznámkami, které objasňují méně známé souvislosti. Třetí část nabízí přehled ohlasu fenomenologie v české filosofii, zaměřující se na fenomenologicky orientované myslitele. I když výklad může být někdy strohý, cílem je poskytnout základní rámec pro další analýzy. Předchozí studie o fenoménu v české filosofii byla rozšířena a doplněna. Práci podpořily grantové prostředky a studijní pobyty v Lovani a Freiburgu.