Ian Stewart Pořadí knih

Čísla nás provázejí na každém kroku a profesor Stewart ukazuje jejich pozoruhodné vlastnosti. Od těch nejzákladnějších, jako je už jejich zápis v desetinné nebo binární notaci, přes objev nuly a mimořádnost prvočísel, až po čísla iracionální (jako je π a √2), čísla komplexní a kvaterniony. Fakticky ale nejde jen o čísla jako taková: autor s jejich pomocí přístupně vykládá pojmy algebry (např. prostory větší dimenze než 3, grupy prostorové symetrie, základy šifrování, Fermatovu věta), geometrie (např. problém kvadratury kruhu, kolik barev je třeba k vybarvení mapy, symetrii prostorových těles, kvazikrystaly, fraktály), analýzy (např. logaritmickou a exponenciální funkci) a teorie pravděpodobnosti (např. narozeninový paradox). Profesor Stewart nejen dokáže tuto plejádu pojmů zavést a objasnit, ale dokáže i ukázat, jak se uplatňují ve světě kolem nás.

Nahlédněte do kufříku naditého případy detektiva Soamese, jehož schopnosti si vůbec nezadají s umem Sherlocka Holmese. A stejně jako měl Holmes svého Watsona, i Soames má k ruce vysloužilého vojenského lékaře dr. Johna Watsupa, který mu svojí naivitou nahrává na brilantní smeče a zároveň pečlivě zapisuje vyřešené případy. Mnohé z nich jsou úzce provázány se zajímavým matematickým problémem a nalézt pachatele často není možné bez vyřešení zapeklité matematické záhady, což autor pohříchu mnohdy nechává na čtenáři. Ten, kdo už dlouho marně trápil své mozkové závity a chce se dát poddat, může nahlédnout do řešení na konci knihy, kde často najde i informace o obecnějších souvislostech a odkazy na literaturu. Tam, kde si tradiční detektiv vystačí se stopami od bláta, musí Soames zapojit zajímavé kombinatorické úvahy či své znalosti Peanovy aritmetiky nebo zapeklitých vlastností prvočísel. Matematické postupy více osvětlí dr. Watsup, který se však občas do řešení zamotá. Pomůžete mu?

Čtvrtá kniha ze série Věda na Zeměploše se tentokrát vypořádává s OPRAVDU ZÁVAŽNÝMI OTÁZKAMI! Toto je nový brilantní zeměplošský příběh Terryho Pratchetta Soudný den, s opravdu velkými poznámkami (formou prokládaných kapitol) matematika Iana Stewarta a biologa Jacka Cohena, přinášejícími spletitou kombinaci fikce, špičkové vědy a filozofie. Marjorie Dawe je knihovnice a bere svoji práci – a samozřejmě pravdivost slov – velmi vážně. Ona o tom neví, ale její a náš svět – Zemneplocha – je ve velkých problémech. Na Zeměploše se totiž schyluje ke kolosální potyčce. Mágové Neviditelné Univerzity se cítí za Zemneplochu zodpovědni (asi jako za svého pískomila). Konec konců ji stvořili zfušováním jednoho kvantového Thaumo-dynamického pokusu. Ale Omnijci na ně podávají žalobu a tvrdí, že mágové hraním na bohy zesměšňují jejich vznešené náboženství. Když se nejlepší právnické mozky na Zeměploše (zombie a kněz) připravují na bitvu – a bylo zatáhnuto za velkou červenou páku v budově Silnoproudé magie – Marjorie Dawe je vržena skrz mnohovesmír přímo doprostřed celé té ožehavé aféry. Zatímco naše trojice zkoumá Boha, Vesmír a popravdě i všechno ostatní, můžete očekávat slony nesoucí svět, kvantovou gravitaci v teoretickém modelu Escher-verse, evoluční design, věčné rozpínání, temnou hmotu, systémy nevíry – a zevrubnou studii, jak vymyslet lepší past na myši.

Současné objevy v biologii kladou velké množství důležitých otázek a odpovědět na mnohé z nich často není možné bez významného přispění matematiky. Pestrost matematických teorií, které se dnes používají ve vědách o živých organismech, je ohromná, a tak potřeby biologie podnítily vznik zcela specifické oblasti hraničního výzkumu matematiky zaměřené na procesy živé přírody. Dnešní matematici a biologové spolupracují na řešení otázek, které po staletí zaměstnávají mysl lidstva – co je to život a zda se můžeme dotknout jeho podstaty.

Příběh matematiky od prvních čísel k teorii chaosu Kniha z pera Iana Stewarta, autora bestselleru Hraje Bůh kostky?, je jedinečnou exkurzí do historie matematiky, při které vás autor svým přímočarým a pro matematické laiky pochopitelným jazykem seznámí s významnými matematickými objevy a teoriemi, jež zásadním způsobem ovlivnily společnost a navždy změnily každodenní život lidstva. Představí vám matematiku starého Babylonu, Egypta a Řecka, práce Descarta, Fermata či Newtona a demystifikuje klíčové pojmy matematicky bez použití komplikovaných vzorců.

Víte, že číslo Pí lze vypočítat z rozmístění hvězd na obloze? Anebo že počítačová tomografie, tzv. „cétéčko“, by nemohla fungovat bez jednoho čistě matematického objevu? Zajímá vás, jak se provádí důkaz „zastrašením“ či „opomenutím“? Víte, co je ve skutečnosti polární medvěd? Odpovědi na tyto otázky i spoustu dalších najdete v pokračování úspěšného Kabinetu matematických kuriozit profesora Stewarta. Tento britský matematik, obdařený osobitým jemným humorem, opět sáhl do svých zápisníků a přichází s další pestrou všehochutí z tajuplného světa čísel, úseček a integrálů. Znovu se přesvědčíte, že svět matematiky dokáže být velmi zábavný. Kuriozity, hádanky, vážné úlohy, příběhy z historie vědy, matematické vtipy i historky o slavných matematicích jsou zde poskládány s lehkostí a šarmem do vytříbené mozaiky, kterou lze číst po řadě i na přeskáčku, ale která vás nudit rozhodně nebude.

Nudila vás ve škole matematika? To asi proto, že byla nudná! Ian Stewart, jeden z nejznámějších žijících matematiků, si kvůli tomu ve čtrnácti začal vést matematický zápisník. Snášel do něj vše poutavé a zábavné o matematice, co našel, ale co se nevyučovalo. Nakonec zaplnil šest sešitů – a právě z nich vybral příklady do této knihy. Objevte i vy báječnou celoživotní sbírku her, hádanek, příběhů, vtipů a perliček, podivných prvků matematické kultury, módních výrazů, karetních triků a návodů. Třeba jak dostat třešni z koktejlové sklenice nebo jak si vydělat peníze důkazem samozřejmostí – a co jsou Velká Fermatova věta, Poincarého domněnka, teorie chaosu, fraktály, Penroseovo dláždění a skutečný důvod, proč nelze dělit nulou. Kabinet předkládá problémy a hlavolamy ostřílenému fanouškovi i dobrodružnému nováčkovi, čímž zaručuje podněty, poučení, zábavu a překvapení.

Proč se trojúhelníky těžko deformují? Padají malé dešťové kapky rychleji než velké? Vážíme na severním pólu více? Podaří se vám zdvihnout kuličku ze stolu pouze pomocí skleničky na víno? Proč mají golfové míčky na povrchu drobné prohlubně? Třetí část úspěšné kolekce podnětných rébusů, záhad, optických klamů zaručeně prověří logické myšlení nebo zbystří zrak i těch nejnáročnějších luštitelů.

Autor poodhaluje úžasný svět nekonečných šachových partií, zářících světlušek a samozřejmě řeší, jak nejefektivněji nakrájet dort. Na jednoduchých příkladech s tkaničkami od bot a mýdlovými bublinami až po Sierpinského trojúhelník ukazuje rozmanitost současné matematiky.

Název Stewartovy knihy je narážkou na výrok Alberta Einsteina „Vy věříte v boha hrajícího v kostky a já v dokonalé uspořádání a zákonitost“. Vědecké zkoumání chaosu však nutí odborníky přehodnotit tento Einsteinův postoj, protože tváří v tvář chování vesmíru vypadá najednou nedostatečně. Teorie chaosu prokázala, že malé systémy, které podléhají přesně definovaným zákonitostem, se přesto mohou chovat náhodně. Možná že i ve vesmíru, v němž vládne zákonitost a pořádek, je přesto místo na božskou hru v kostky. Stewart ve své knize odhaluje vesmír, ve kterém není nic takové, jak se zdá, a komplikovaná matematika chaosu je díky jasnému a důmyslnému výkladu přístupná a zábavná.