Boris Jirků Pořadí knih (chronologicky)

Katalog z výstavy Z cest v Chodovské tvrzi v roce 2023.

Optikou někdejších norimberských zákonů je ústřední hrdina, desetiletý Jakub, dítětem z tzv. smíšeného manželství. A ačkoliv žije s rodiči a prarodiči v malebném moravském městečku Konice, události druhé světové války nemohou osudově nedopadnout i do jeho světa. Od zákazu vystupování na dětském karnevalu, přes nucené uzavření koloniálu jeho židovských prarodičů, až po povolání do transportu, které obdrží nejdříve Jakubovi prarodiče a později i jeho maminka Charlota. Román Jakubova nezvyklého zrání zachycuje osobní katastrofu miliónů rodin v intimním portrétu, povětšinou laskavě a dětsky naivně. Tikot nástěnných hodin v „neznámém domě“ u tety, kde se Jakubovi podaří dočkat konce války, je neméně hlučnou obžalobou skutečnosti jako halasné scény z příjezdových ramp koncentračních táborů. ***** Z rozsáhlé Dostálovy tvorby jde o nejosobněji laděnou výpověď určenou zde jednoznačně autorovou biografií. Dvoudílný román vznikal na rozhraní epoch, rukopis prvního dílu je datován r. 1987, druhý díl byl dokončen v r. 1991 a přesto, nebo právě v turbulenci devadesátých let, nakonec k připravovanému vydání nedošlo. Vydáváme-li román dnes s novými ilustracemi Borise Jirků, jsme přesvědčeni, že Jakubovo vyprávění neztratil nic ze své poetičnosti i svědecké naléhavosti a směle se řadí po bok velkých jmen literatury s námětem šoa. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR a Nadačního fondu obětem holocaustu.

Údiv – v pořadí druhý román Kamila Vondráška s podtitulem Červená knihovna pro chlapy. Podtitul do značné míry odráží macho pohled hlavního hrdiny na svět a samozřejmě na ženy. Není to ovšem 50 odstínů šedi, ale plnobarevná škála chvílemi až naturalistického pohledu do vztahů a intimity. Je to příběh o vzestupu a pádu, příběh o lehkosti žití i tíze bytí. Je možné, že si román překvapivě získá víc čtenářek než čtenářů – už jen kvůli ukojení jejich přirozené zvídavosti o tom, jak jsou ony samy nahlíženy chlapskou optikou.

Román Mistr a Markétka je jedním z nejznámějších a nejpřekládanějších světových románů. Nakladatelství MAŤA jej nyní vydává v novém českém překladu Světlany Glaserové. Kniha je vybavena krásnými fotoilustracemi od Eleny Martynjuk (* 1962 v Oděse) jež je, jako člen Fédération Internationale de l'Art Photographique, neboli FIAP (Mezinárodní federace umělecké fotografie), držitelkou více jak sto padesáti zlatých, stříbrných i bronzových ocenění, která obdržela na prestižních mezinárodních výstavách ve Velké Británii, Francii, USA, Rakousku, Belgii, Itálii, Španělsku, Německu, Skotsku i jiných zemích. V roce 2000 byla Elena uznána Londýnskou fotografickou ročenkou «Yеаrbook» za jednu z pěti nejzajímavějších uměleckých fotografek světa. Její fotografie byly vystavovány v muzeích a galeriích v mnoha zemích a jsou rovněž součástí mnoha soukromých sbírek. Fotoilustrace k románu Mistr a Margarita byly vytvořeny v Moskvě, přímo v místech, kde se román odehrává, tedy v parku Patriarší rybníky, dále na střeše Paškova domu a především v domě 302-B v Sadové ulici, přesně tam, kde se nachází zlořečený byt č. 50. V současné době, tedy od vypuknutí války s Ruskem, žije Elena ve své rodné Oděse, kde, jak sama říká, je jí to milejší než v Moskvě, a to i přesto, že zde musí, kvůli každodennímu bombardování, čelit mnoha problémům a nepohodlí.

Než odjel Saint Exupéry na jaře roku 1943 s americkým vojenským konvojem do severní Afriky, napsal Dopis rukojmímu, v němž vyjadřuje víru v duchovní hodnoty lidstva, které dokážou překonat rasové přehrady a odcizení. Dopis byl určen Leonu Werthovi, váženému literárnímu a výtvarnému kritikovi, s nímž pojil Saint-Exupéryho vřelý přátelský vztah, jakkoli byli oba muži povahově i názorově rozdílní. Vydavatel: Vyšehrad, Praha 2000.

Tato publikace slouží jako učební pomůcka pro studenty středních a vysokých uměleckých škol v oboru ilustrace a knižní kultura.