Sen Kalugin usnul a tohle se mu zdálo: sedí v křoví a okolo se prochází milicionář. Kalugin se probudil, poškrábal se na puse, znovu usnul a zdálo se mu tohle: prochází se okolo křoví, ve kterém sedí schovaný milicionář. Kalugin se probudil, pod hlavu si dal noviny, aby si neslintal na polštář, znovu usnul a zdálo se mu, že sedí v křoví a okolo jde milicionář. Kalugin se probudil, vyměnil noviny, lehl si a usnul. Usnul a znovu se mu zdál sen, jak sedí za milicionářem a okolo se procházejí keře. Kalugin zařval, zazmítal sebou v posteli a už se neprobudil. Spal nepřetržitě čtyři dny a noci. Pátý den se probudil tak zesláblý, že si boty musel přivázat provázkem k nohám, aby mu nespadly. V obchodě, kde si vždycky kupoval pšeničný chléb, Kalugina nepoznali a strčili mu chléb položitný. Zdravotní hygienická komise při prohlídce bytu shledala Kalugina hygienicky závadným a k ničemu se nehodícím a přikázala bytovému družstvu vyhodit Kalugina společně se smetím. Kalugina přeložili napůl a vyhodili ho jako odpad.
Boris Jirků Knihy







Sto roků samoty popisuje historii šesti generací rodu Buendíů z fiktivního města Macondo, jehož předlohou se stalo spisovatelovo rodné kolumbijské město Aracataca. Celý příběh je plný autobiografických prvků, mísí se v něm řada historických událostí s autorovou fantazií a celek pak působí tak kompaktně, že je často problém je od sebe odlišit, také důležité postavy mají své předobrazy ve spisovatelově rodině. Doslov napsala Hedvika Vydrová.
Kudykam : písňový text o 2009 verších
- 203 stránek
- 8 hodin čtení
Knižní podoba libreta divadelní hry ve verších - Kudykam. Penzión Svět je rozlehlá budova, vystavěná z rozličných "možná" a "snad". Jen na nás záleží, zda zůstaneme váhat uvnitř přiděleného pokoje, anebo přikývneme vnitřnímu nepokoji a vykročíme potměšilou spletí chodeb a schodišť od jistot k nejistotám. Hrdinové Horáčkovy lyrické férie se k takovému kroku odvážili. Odvahu prokázal i sám jejich autor - už jen tím , že je na nevázané cestě nechává promlouvat výhradně řečí vázanou: v dekasylabech, i villonských baladách. Příběhu vtiskl mravní výzvu, ale nezapřel ani své okouzlení tragikomickou barvitostí, neomalenou sprostotou i vznešeností lidského mumraje.
Katalog z výstavy Z cest v Chodovské tvrzi v roce 2023.
Tato publikace slouží jako učební pomůcka pro studenty středních a vysokých uměleckých škol v oboru ilustrace a knižní kultura.
Moje džungle. My jungle. Mein Dschungel
- 328 stránek
- 12 hodin čtení
Publikace představuje tvorbu českého výtvarníka Borise Jirků.
Světlo před světlem
- 203 stránek
- 8 hodin čtení
Mistr a Markétka
- 169 stránek
- 6 hodin čtení
Divadelní adaptace románu M. Bulgakova, kterou pro pražské Národní divadlo připravila Oxana Meleškina-Smilková. Publikace obsahuje kromě samotného textu adaptace i stručný životopis M. Bulgakova, studie o románu a jeho interpretacích a portréty inscenátorů a herců.
Básnická sbírka tematizující vzestupy a pády lidského života – evokováni jsou milenci poznávající krásy lásky v lese, snění „na břehu řepkového moře“, sněhové vánice, vzpomínky na předky-nevolníky či obrazy orání a zrání zrna.
Soukromá trestní obžaloba
- 460 stránek
- 17 hodin čtení
Optikou někdejších norimberských zákonů je ústřední hrdina, desetiletý Jakub, dítětem z tzv. smíšeného manželství. A ačkoliv žije s rodiči a prarodiči v malebném moravském městečku Konice, události druhé světové války nemohou osudově nedopadnout i do jeho světa. Od zákazu vystupování na dětském karnevalu, přes nucené uzavření koloniálu jeho židovských prarodičů, až po povolání do transportu, které obdrží nejdříve Jakubovi prarodiče a později i jeho maminka Charlota. Román Jakubova nezvyklého zrání zachycuje osobní katastrofu miliónů rodin v intimním portrétu, povětšinou laskavě a dětsky naivně. Tikot nástěnných hodin v „neznámém domě“ u tety, kde se Jakubovi podaří dočkat konce války, je neméně hlučnou obžalobou skutečnosti jako halasné scény z příjezdových ramp koncentračních táborů. ***** Z rozsáhlé Dostálovy tvorby jde o nejosobněji laděnou výpověď určenou zde jednoznačně autorovou biografií. Dvoudílný román vznikal na rozhraní epoch, rukopis prvního dílu je datován r. 1987, druhý díl byl dokončen v r. 1991 a přesto, nebo právě v turbulenci devadesátých let, nakonec k připravovanému vydání nedošlo. Vydáváme-li román dnes s novými ilustracemi Borise Jirků, jsme přesvědčeni, že Jakubovo vyprávění neztratil nic ze své poetičnosti i svědecké naléhavosti a směle se řadí po bok velkých jmen literatury s námětem šoa. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR a Nadačního fondu obětem holocaustu.
Dopis rukojmímu
- 64 stránek
- 3 hodiny čtení
Útlá próza slavného francouzského autora, určená jeho židovskému příteli, skrývající se v roce 1943 v okupované Francii.
Známý autor románů z lékařského prostředí Ota Dub soustředil do této knížky některé své krátké prózy, publikované doposud časopisecky nebo vysílané rozhlasem, a uspořádal je do oddílů nazvaných Doktorské příběhy, Zlá doba okupace, Dobrá doba míru a Ohlédnutí do daleké historie. Hlavními hrdiny příběhů tentokrát nejsou pouze lékaři. Ota Dub dobře zná nejen odbornou stránku medicíny, ale také složitou psychiku člověka, a dovede ji ve svých prózách přesvědčivě vyjádřit. Společným znakem všech povídek sbírky je jejich pevné zakotvení v reálném světě. Neodehrávají se ve vzduchoprázdnu, nýbrž ve výstižně charakterizované době a prostředí. A tak se v nich setkáváme s osudy lidí, kteří žijí svůj život a řeší své problémy za první republiky, v těžké době okupace i v současnosti. Poslední povídka nás zavádí dokonce do velmi vzdálené minulosti. Autor jí uzavírá soubor svých próz zcela záměrně, neboť v ní na příběhu pasáka Grimberta vyjadřuje to, co se v jiném dobovém kontextu a za jiných konkrétních okolností promítá i v ostatních povídkách: teprve při bezprostředním střetnutí s realitou dospěje člověk k správnému chápání svého místa ve světě i v životě.
Deset povídek, deset přesných popisů deseti situací, deset prožitků, které se buď odehrávají přímo uprostřed magických 90. let, nebo se skrz špinavé sklo přítomnosti ohlížejí zpět na magická léta osmdesátá... Co mají tyto prózy společné, je stručný, nepatetický styl a vyhraněný smysl pro pointu. Ačkoli se autor tematicky pohybuje v naší nejtěsnější současnosti, cosi v jeho textech stále jako by připomínalo literaturu undergroundu – snad je to výrazné outsiderovství vypravěče a jemu podobných hrdinů. Barmanka, feťáci, bezdomovec, restituent zavazujícího majetku, ukrajinský gastarbeiter a další Haklovy postavičky jsou lidé snažící se uprostřed stále bublající vyvřeliny naší nové doby (většinou neúspěšně) zachovat si vnitřní nezávislost, najít si oblast, kde by dokázala přežít jejich potřeba svobody a pozitivních vztahů. Haklovy povídky patří k tomu nejlepšímu, co v poslední době česká próza přinesla.
Údiv, aneb, Červená knihovna pro chlapy
- 344 stránek
- 13 hodin čtení
Údiv – v pořadí druhý román Kamila Vondráška s podtitulem Červená knihovna pro chlapy. Podtitul do značné míry odráží macho pohled hlavního hrdiny na svět a samozřejmě na ženy. Není to ovšem 50 odstínů šedi, ale plnobarevná škála chvílemi až naturalistického pohledu do vztahů a intimity. Je to příběh o vzestupu a pádu, příběh o lehkosti žití i tíze bytí. Je možné, že si román překvapivě získá víc čtenářek než čtenářů – už jen kvůli ukojení jejich přirozené zvídavosti o tom, jak jsou ony samy nahlíženy chlapskou optikou.
Povídky sběratele
- 120 stránek
- 5 hodin čtení
Dvacet krátkých povídek. V knize se můžete začíst do příběhu sošky madony nalezené ve vypleněném hřbitovním kostelíku nebo do peripetií, které může prožít biedermeierovský skleník s dlouhým rodokmenem. Jiné historie sám o sobě vypráví starý rezavý připínáček nebo secesní cínová váza. Příběhy prochází krásné ženy, pije se v nich lahodné víno, jídá dobré jídlo. Soubor povídek Karla Žižkovského provází deset krásných ilustrací Borise Jirků, jedenáctou kresbou je portrét autora, který sám sebe představuje slovy: "Jsem geolog se zájmem o všechno krásné, a k tomu sběratel."
Ústav (číslovaný výtisk)
- 312 stránek
- 11 hodin čtení
Svlékání pomerančů
- 76 stránek
- 3 hodiny čtení
Oldřich Jelen : kresby a grafiky 1993-2006
- 60 stránek
- 3 hodiny čtení
Michal Černík P. F.
- 101 stránek
- 4 hodiny čtení
Románová prvotina sovětského spisovatele, jež byla psána v letech 1916-1923 a poprvé vyšla teprve v r. 1935. Autor, charakterizovaný pro svou literární metodu jako "mistr skvěle vybroušených miniatur", už v této své próze vytváří v podstatě sled drobných obrázků, ve kterých se ve stále nových situacích, prostředí a vztazích objevují hlavní hrdinové: začínající spisovatel Maximov a dvě ženy, k nimž jej váže rozporný vztah.
Druhé třetí oko. The second third eye. Das zweite dritte Auge
- 426 stránek
- 15 hodin čtení
Boris Jirků, významný současný malíř a grafik, prof. Vysoké školy umělecko průmyslové v Praze, kde vyučuje figurální kresbu, se v letošním roce dožívá významného životního jubilea - padesáti let. Při této příležitosti vychází autorova monografie; její součástí jsou také texty významných českých osobností z vědeckého i kulturního života. Základní text zpracoval prof. Koutecký, další texty pocházejí z pera M. Ebena, V. Merty, P. Šabacha, J. Rouse a dalších osobností. Monografie obsahuje nové ilustrace, vybrané obrazy, malby z cest, portréty, sochy, grafické listy a kresby.


















