Jules Férat Pořadí knih

Příběh knihy se odehrává v roce 1854, kdy skupina zeměměřičů, tvořená třemi anglickými a třemi ruskými vynikajícími astronomy, hodlá na jihu Afriky v poušti Kalahari provádět měření pro zpřesnění definice metru, což Vernovi poskytlo možnost seznámit čtenáře s mnoha geografickými a geodetickými informacemi. Zprvu probíhá spolupráce mezi dvěma národními skupinkami vědců dobře Pak ale nastanou třenice o to, čí metoda práce je lepší, které přerostou v otevřené nepřátelství poté, co vědci dostanou zprávu o vypuknutí Krymské války, ve které se postavila Anglie s Francií na straně Turecka proti Rusku. Obě vědecké skupiny se rozdělí a každá pracuje nadále samostatně, což vede málem ke katastrofě. Rusové jsou totiž přepadeni jedním domorodým kmenem, který je považuje za lovce otroků. Na poslední chvíli jim ale Angličané přispěchají na pomoc a vědecká expedice může být úspěšně dokončena.

Děj knihy se odehrává v šedesátých letech 19. století, kdy „země kožešin“, tj. Kanada byla místem několika vzájemně soupeřících loveckých společností, které se snažily posunovat své revíry stále více na sever, kde ještě bylo hodně vzácné zvěře. Tak je i je poručík Hobson pověřen založením nové lovecké stanice na severním pobřeží Severní Ameriky až za polárním kruhem. Podnikne proto s hrstkou vojáků a lovců cestu od Velkého Otročího jezera k Velkému Medvědímu jezeru a odtud až na pobřeží na 70. stupeň severní šířky. Zde na cípu jednoho poloostrova založí loveckou stanici, netuší ovšem, že na ledovci zaneseném vrstvou hlíny. Sopečným otřesem se ledovec utrhne a odpluje i s osazenstvem na volné moře, kde se začne zvolna rozpouštět. Hnán mořským proudem propluje Beringovým průlivem mezi Ruskem a Aljaškou. V posledním okamžiku před katastrofou přistane zbylá kra s lidmi na jednom z aleutských ostrovů. Napínavý příběh je, jak je to u Verna zvykem, doplněn celou řadou zeměpisných a přírodopisných zajímavostí z polárních končin. Román je jedním ze tří Vernových děl, odehrávajícich se v Kanadě (dalšími jsou Bezejmenná rodina a Zlatá sopka).

Edice Podivuhodná dobrodružství plzeňského Mustangu, věnovaná Julesi Vernovi, měla na začátku roku svůj už devátý svazek. Český čtenář má příležitost se seznámit s povídkovou tvorbou Julese Verna.

Podle románu Julese Vernea volně vypráví Ondřej Neff. Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství. Největší z nich se skrývá v hlubinách ostrova, v tajemných prostorách, které dokázal vypátrat jen ten, kdo prosvítil jasem svého génia hlubiny oceánů. Ano, řeč je o kapitánu Nemovi, hrdinovi románu Dvacet tisíc mil pod mořem a nepřímém hrdinovi i Tajuplného ostrova. Strhující román vychází v moderním převyprávění, určeném pro čtenáře jednadvacátého století. Spádný děj podepřený uměleckým mistrovstvím ilustrátora Zdeňka Buriana doslova vtáhne čtenáře do víru událostí a nedá mu vydechnout až do posledního poznání, že cesta za záhadami zdaleka nekončí poslední stránkou příběhu. 1. vydání

Plující město do češtiny překládáno taky jako Plovoucí město. Román má silně autobiografický charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe odělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že Verne byl lodí nadšen, přestože líčíi celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovského námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). Verne viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem. Autor do popisu lodi a svých zážitků v USA (např. návštěva Niagarských vodopádů) vložil drobný, ale dramatický milostný příběh ženy, která zešílí, když zjistí, že na palubě lodi je jak muž, kterého opravdu miluje, tak i její manžel, kterého nenávidí, a když mezi oběma muži dojde k tragickému střetnutí.

Jedním z hrdinů je horník Simon Ford, který si doly oblíbil tak, že téměř nevychází na povrch. I se svou rodinou totiž bydlí v chatě zbudované uvnitř jedné z šachet. Při svých toulkách podzemím našel vstup do systému gigantických jeskyní s rozlehlým podzemním jezerem a výchozy bohatých uhelných slojí. Důlního inženýra Jamese Starra objev inspiroval k vybudování vzorného hornického města v hloubce několika stovek metrů pod povrchem, kde obyvatelům vše potřebné zajišťovala elektřina získávaná z uhlí. Jako v žádné správné verneovce nechybí ani různé záhadné úkazy a padouch, který chce dobrým horníkům jejich štěstí všemi prostředky překazit. Po dramatickém vyvrcholení se vše v dobré obrátí (včetně jedné svatby) a štěstí podzemního města je zajištěno. Jestli neumřeli, žijí tam ve skotském podzemí dodnes.

Jeden z nejlepších autorových románů se odehrává v carském Rusku za fiktivního povstání Tatarů proti v knize nejmenovanému ruskému carovi (z historických souvislostí v knize vypsaných však vyplývá, že se příběh musel odehrát někdy kolem roku 1862 a že tedy muselo jít o cara Alexandra II.). Během tatarského nájezdu dojde k přerušení telegrafického spojení mezi evropskou částí Ruska a jeho asijskými guberniemi. Za této situace je nutno poslat velkoknížeti v Irkutsku, který je zároveň carovým bratrem, zprávu, že ho chce zavraždit zrádce Ivan Ogarev