Jules Férat Knihy

Za americké občanské války „severu proti jihu“ uprchne balónem z jižanského zajetí skupina pěti seveřanů vedená Cyrusem Smithem. Jejich balón je větrnou smrští zahnán nad moře, kde je zničen, a uprchlíci se zachrání na pustém ostrově v jižním Tichém oceánu, 2000 km od nejbližšíhoobydleného místa, ostrovů Polynésie. Na počest amerického prezidenta a bojovníka proti otrokářství Abrahama Lincolna jej nazvou Lincolnův ostrov. Po zajištění holého života využijí trosečníci všech svých vědeckých a technických znalostí a přírodních podmínek ostrova k vybudování pohodlného sídla. Ve skupině trosečníků jsou zastoupena různá povolání (inženýr, lodní tesař, novinář, přírodopisec), je tu vedle nedospělého chlapce také černoch a později dokonce i bývalý trestanec Ayrton (postava z Vernova románu Děti kapitána Granta), kterého trosečníci našli na blízkém ostrově Tabor. Ti všichni spojí síly, aby přemohli svízele svého postavení a ovládli přírodu ve svůj prospěch. Verne tím oslavuje lidskou solidaritu, sílu kolektivu a přátelství mezi lidmi. Cena knihy v čase vydání: 49 Kčs.

Edice Podivuhodná dobrodružství plzeňského Mustangu, věnovaná Julesi Vernovi, měla na začátku roku svůj už devátý svazek. Český čtenář má příležitost se seznámit s povídkovou tvorbou Julese Verna.

Děj knihy se odehrává v šedesátých letech 19. století, kdy „země kožešin“, tj. Kanada byla místem několika vzájemně soupeřících loveckých společností, které se snažily posunovat své revíry stále více na sever, kde ještě bylo hodně vzácné zvěře. Tak je i je poručík Hobson pověřen založením nové lovecké stanice na severním pobřeží Severní Ameriky až za polárním kruhem. Podnikne proto s hrstkou vojáků a lovců cestu od Velkého Otročího jezera k Velkému Medvědímu jezeru a odtud až na pobřeží na 70. stupeň severní šířky. Zde na cípu jednoho poloostrova založí loveckou stanici, netuší ovšem, že na ledovci zaneseném vrstvou hlíny. Sopečným otřesem se ledovec utrhne a odpluje i s osazenstvem na volné moře, kde se začne zvolna rozpouštět. Hnán mořským proudem propluje Beringovým průlivem mezi Ruskem a Aljaškou. V posledním okamžiku před katastrofou přistane zbylá kra s lidmi na jednom z aleutských ostrovů. Napínavý příběh je, jak je to u Verna zvykem, doplněn celou řadou zeměpisných a přírodopisných zajímavostí z polárních končin. Román je jedním ze tří Vernových děl, odehrávajícich se v Kanadě (dalšími jsou Bezejmenná rodina a Zlatá sopka).

Jedním z hrdinů je horník Simon Ford, který si doly oblíbil tak, že téměř nevychází na povrch. I se svou rodinou totiž bydlí v chatě zbudované uvnitř jedné z šachet. Při svých toulkách podzemím našel vstup do systému gigantických jeskyní s rozlehlým podzemním jezerem a výchozy bohatých uhelných slojí. Důlního inženýra Jamese Starra objev inspiroval k vybudování vzorného hornického města v hloubce několika stovek metrů pod povrchem, kde obyvatelům vše potřebné zajišťovala elektřina získávaná z uhlí. Jako v žádné správné verneovce nechybí ani různé záhadné úkazy a padouch, který chce dobrým horníkům jejich štěstí všemi prostředky překazit. Po dramatickém vyvrcholení se vše v dobré obrátí (včetně jedné svatby) a štěstí podzemního města je zajištěno. Jestli neumřeli, žijí tam ve skotském podzemí dodnes.

Příběh knihy se odehrává v roce 1854, kdy skupina zeměměřičů, tvořená třemi anglickými a třemi ruskými vynikajícími astronomy, hodlá na jihu Afriky v poušti Kalahari provádět měření pro zpřesnění definice metru, což Vernovi poskytlo možnost seznámit čtenáře s mnoha geografickými a geodetickými informacemi. Zprvu probíhá spolupráce mezi dvěma národními skupinkami vědců dobře Pak ale nastanou třenice o to, čí metoda práce je lepší, které přerostou v otevřené nepřátelství poté, co vědci dostanou zprávu o vypuknutí Krymské války, ve které se postavila Anglie s Francií na straně Turecka proti Rusku. Obě vědecké skupiny se rozdělí a každá pracuje nadále samostatně, což vede málem ke katastrofě. Rusové jsou totiž přepadeni jedním domorodým kmenem, který je považuje za lovce otroků. Na poslední chvíli jim ale Angličané přispěchají na pomoc a vědecká expedice může být úspěšně dokončena.

Plující město do češtiny překládáno taky jako Plovoucí město. Román má silně autobiografický charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe odělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že Verne byl lodí nadšen, přestože líčíi celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovského námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). Verne viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem. Autor do popisu lodi a svých zážitků v USA (např. návštěva Niagarských vodopádů) vložil drobný, ale dramatický milostný příběh ženy, která zešílí, když zjistí, že na palubě lodi je jak muž, kterého opravdu miluje, tak i její manžel, kterého nenávidí, a když mezi oběma muži dojde k tragickému střetnutí.

Jeden z nejlepších autorových románů se odehrává v carském Rusku za fiktivního povstání Tatarů proti v knize nejmenovanému ruskému carovi (z historických souvislostí v knize vypsaných však vyplývá, že se příběh musel odehrát někdy kolem roku 1862 a že tedy muselo jít o cara Alexandra II.). Během tatarského nájezdu dojde k přerušení telegrafického spojení mezi evropskou částí Ruska a jeho asijskými guberniemi. Za této situace je nutno poslat velkoknížeti v Irkutsku, který je zároveň carovým bratrem, zprávu, že ho chce zavraždit zrádce Ivan Ogarev