Sönke Neitzel Knihy

Co německá generalita za druhé světové války skutečně věděla a co si myslela o Hitlerovi, válečné situaci a německých válečných zločinech, bylo dosud téměř neznámé. Po válce šířila přikrášlený obraz sama sebe: armáda vedla čestný boj, o válečných zločinech větších rozměrů její vedení nic nevědělo, vojenskou porážku je nutno připsat na vrub Hitlerovým diletantským zásahům. Odposlechové protokoly německých štábních důstojníků v britském zajetí, které historik Sönke Neitzel objevil v britském národním archivu, nám poprvé nabízejí možnost bezprostředního, autentického pohledu do myšlení vedení wehrmachtu. Zajatci, kteří nevěděli, že jsou odposloucháváni, se otevřeně vyjadřovali o svých válečných zkušenostech, o dalších vyhlídkách války, o nacismu, o válečných zločinech a atentátu z 20. července 1944. Autorův zevrubný a fundovaný komentář zřetelně ukazuje, nakolik si byla vojenská elita vědoma katastrofální válečné situace a kolik toho věděla o válečných zločinech spáchaných především na východní frontě.

Jak vnímali průběh druhé světové války samotní vojáci wehrmachtu? To odkrývají autoři na základě několika stovek tisíc stran odposlechových protokolů z archivů v Londýně a Washingtonu. Po celou válku byli totiž němečtí váleční zajatci tajně odposloucháváni v britských a amerických zajateckých táborech. Na rozdíl od výslechů se jedná o nepřikrášlená sdělení bezprostředních účastníků války. Tvůrci vyhodnotili jednotlivé výpovědi, dali je do souvislosti s referenčními rámci čili s tím, co vnímání vojáků ovlivňovalo, vyjádřili se k jednotlivým tématům, jež se v rozhovorech vyskytují, a navíc se snažili poukázat, jak velkou roli zde hrála nacistická ideologie.

Was dachte die deutsche Generalität während des Zweiten Weltkriegs über Hitler, die Kriegslage und die Siegesaussichten? Was wusste sie über die Kriegsverbrechen? Sönke Neitzel hat die Abhörprotokolle deutscher Stabsoffiziere in britischer Kriegsgefangenschaft ausgewertet und gewährt erstmals unmittelbaren Einblick in das Wissen und Denken der Wehrmachtführung.

Ein Leutnant des Kaiserreichs, ein Offizier der Wehrmacht und ein Zugführer der Task Force Kunduz des Jahres 2010 haben mehr gemeinsam, als wir glauben. Zu diesem überraschenden Schluss kommt Sönke Neitzel, der die deutsche „Kriegerkultur“ in all ihren Facetten untersucht. Seine Bilanz: Soldaten folgen der Binnenlogik des Militärs, sie sollen kämpfen und auch töten. Das gilt für die großen Schlachten im Ersten Weltkrieg, den verbrecherischen Angriffskrieg der Wehrmacht und aber auch für die Auslandseinsätze der Bundeswehr. In einer großen historischen Analyse durchmisst Neitzel das Spannungsfeld zwischen Gesellschaft und Militär und zeigt, wie sich die Kultur des Krieges über die Epochen veränderte. 75 Jahre nach Kriegsende geht es darum, das ambivalente Verhältnis der Deutschen zu ihrer Armee neu zu bestimmen. Dieses Buch liefert die Grundlagen.

Die Historiker Sönke Neitzel und Bastian Matteo Scianna legen die erste Gesamtdarstellung der deutschen Syrienpolitik seit Beginn des Bürgerkriegs 2011 vor. Sie zeigen die Probleme einer Außenpolitik auf, die angesichts der katastrophalen Lage in Syrien in Schockstarre verfiel. Neitzel und Scianna konstatieren eine Diskrepanz zwischen der wirtschaftlichen Macht der Bundesrepublik und der geringen Bereitschaft, einer gewachsenen politischen Verantwortung im internationalen Krisenmanagement gerecht zu werden.Ihr Fazit: Es fehlt hierzulande eine strategische Kultur im Umgang mit militärischen Konflikten. Stattdessen besteht die deutsche Außenpolitik oftmals aus einer handlungsarmen, aber selbstgerechten Ratschlaggeberei von der Seitenlinie, die eine gemeinsame westliche Haltung erschwert.Eine kritische Analyse der Probleme der deutschen Außenpolitik Die erste historische Darstellung des Syrienkonflikts und seiner Folgen

Nemeckí vysokí dôstojníci v britskom väzení (1942 - 1945) Doteraz sa nevedelo skoro nič o tom, aký názor mala nemecká generalita na Hitlera, na priebeh vojny a vojnové zločiny. Po vojne o sebe rozširovala skreslený obraz: viedol sa čestný boj, nemali informácie o väčších zločinoch a vojenskú porážku zapríčinili predovšetkým Hitlerove diletantské zásahy. Prepisy odpočúvaných nemeckých štábnych dôstojníkov v britskom väzení, ktoré historik Sönke Neitzel objavil v britskom Národnom archíve, po prvý raz podávajú bezprostredný, autentický pohľad na myšlienkový svet nacistických veliteľov. Nevedeli, že sú odpočúvaní, a rozprávali sa o skúsenostiach z vojny, o jej perspektívach, o nacizme, o vojnových zločinoch a atentáte z 20. júla (neúspešný atentát na Hitlera). Z autorovho dôkladne komentovaného textu jednoznačne vyplýva, že najvyšší dôstojníci boli do veľkej miery oboznámení s katastrofálnou frontovou situáciou, ako aj s vojnovými zločinmi spáchanými predovšetkým na východnom fronte.

Dokumentiert werden detailliert die Ubootbunker, die Bunkerwerften sowie die Luftangriffe auf Uboot-Stützpunkte und Ubootbunker. Incl. Personen- und Schiffsregister. Spätestens seit dem Film " Das Boot" ist die Existenz mächtiger Ubootbunker weithin bekannt. Nach intensiver Forschungsarbeit wird in diesem Werk erstmals die Geschichte dieser Schutzbauten und der in ihnen untergebrachten Werften mit reichen, bislang meist unveröffentlichtem Bildmaterial umfassend und detailliert dargestellt. Bereits im I. WK wurde an der Küste Flanderns der erste deutsche Ubootbunker gebaut, um im Hafen liegende Uboote vor Fliegerangriffen zu schützen. Im II. WK wurde die Idee der Ubootbunker aufgegriffen. Ende 1940 wurde ein gewaltiges Bunker - Bauprogramm mit dem Ziel in Gang gesetzt, für alle von der Feindfahrt zurückkehrenden Uboote bombensichere Liegeplätze zu schaffen. Nur acht Monate nach Hitlers Anordnung waren die ersten Bunker fertig gestellt. Sie boten nicht nur bombensichere Liegeplätze und bildeten so fast unverwundbare Basen für den Ubootkrieg. In ihnen wurden auch Uboote gebaut und repariert. Dieser Band verdeutlicht die Rolle der Ubootbunker und Bunkerwerften im Seekrieg, ohne die die Durchführung und Aufrechterhaltung des Ubootkrieges nicht möglich gewesen wäre.