Miroslav Vaněk Knihy

Publikace pracovníků a spolupracovníků Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., se na základě analýzy a interpretace více než stovky rozhovorů s příslušníky dělnických profesí i profesí tzv. pracující inteligence zabývá klíčovou otázkou, jak prožívali a vnímali dobu před rokem 1989 „obyčejní lidé“ žijící v tehdejším Československu. Interdisciplinární badatelský tým složený ze zástupců několika generací se z různých pohledů zabývá mj. otázkami dějin reprezentací, studiem života jednotlivých profesních skupin či sociálních struktur, problematikou všedního dne a každodennosti, regionálními dějinami nebo tématy ze soudobé historické sémiotiky. Dvanáct interpretačních studií je doplněno souborem čtyř desítek redigovaných rozhovorů a v neposlední řadě také kolekcí jedinečných dokumentárních snímků z produkce sovineckého fotografa Jindřicha Štreita. Kolektivní monografie ve svém celku v žádném případě neaspiruje na komplexní a definitivní výklad období zejména sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, rozhodně si však bere za cíl alespoň dílem přispět k oživení a změně doposud spíše jen černobíle vnímaného obrazu této části našich soudobých dějin. Dílo se skládá ze 3 knih.

Publikace pracovníků a spolupracovníků Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., se na základě analýzy a interpretace více než stovky rozhovorů s příslušníky dělnických profesí i profesí tzv. pracující inteligence zabývá klíčovou otázkou, jak prožívali a vnímali dobu před rokem 1989 „obyčejní lidé“ žijící v tehdejším Československu. Interdisciplinární badatelský tým složený ze zástupců několika generací se z různých pohledů zabývá mj. otázkami dějin reprezentací, studiem života jednotlivých profesních skupin či sociálních struktur, problematikou všedního dne a každodennosti, regionálními dějinami nebo tématy ze soudobé historické sémiotiky. Dvanáct interpretačních studií je doplněno souborem čtyř desítek redigovaných rozhovorů a v neposlední řadě také kolekcí jedinečných dokumentárních snímků z produkce sovineckého fotografa Jindřicha Štreita. Kolektivní monografie ve svém celku v žádném případě neaspiruje na komplexní a definitivní výklad období zejména sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, rozhodně si však bere za cíl alespoň dílem přispět k oživení a změně doposud spíše jen černobíle vnímaného obrazu této části našich soudobých dějin. Dílo se skládá ze 3 knih.

Publikace pracovníků a spolupracovníků Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., se na základě analýzy a interpretace více než stovky rozhovorů s příslušníky dělnických profesí i profesí tzv. pracující inteligence zabývá klíčovou otázkou, jak prožívali a vnímali dobu před rokem 1989 „obyčejní lidé“ žijící v tehdejším Československu. Interdisciplinární badatelský tým složený ze zástupců několika generací se z různých pohledů zabývá mj. otázkami dějin reprezentací, studiem života jednotlivých profesních skupin či sociálních struktur, problematikou všedního dne a každodennosti, regionálními dějinami nebo tématy ze soudobé historické sémiotiky. Dvanáct interpretačních studií je doplněno souborem čtyř desítek redigovaných rozhovorů a v neposlední řadě také kolekcí jedinečných dokumentárních snímků z produkce sovineckého fotografa Jindřicha Štreita. Kolektivní monografie ve svém celku v žádném případě neaspiruje na komplexní a definitivní výklad období zejména sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, rozhodně si však bere za cíl alespoň dílem přispět k oživení a změně doposud spíše jen černobíle vnímaného obrazu této části našich soudobých dějin. Dílo se skládá ze 3 knih.

Na počátku celé této knihy byla autorova snaha sepsat stručný článek o historii Vranovské přehrady. Dějiny přehrady nebyly dosud souhrnně obsáhleji popsány, v různých periodicích sice vyšlo bezpočet článků zmiňujících přehradu, většinou se však jednalo o dílčí zprávy a informace zabývající se pouze určitým tématem nebo řešící její problematiku velmi rámcově. O přehradě se psalo i v mnoha turistických průvodcích, bývá zmiňována v turistických mapách. Mnohdy však jsou tyto informace faktograficky rozdílné a někdy také s dost podstatnými nepřesnostmi. A tak jsem začal Miroslav Vaněk pátrat...

Orální historie- Metodické a technické postupy práce.

Tato kniha slouží jako opravník dříve publikovaných prací a chronologicky popisuje výstavbu trati Brno–Havlíčkův Brod od začátku do konce. Zaměřuje se na válečné aspekty, ale zahrnuje i období před a po válce pro lepší orientaci čtenářů. Autor ukazuje, že i mladá historie může nabídnout cenné informace pro běžné čtenáře, badatele a historiky. Důraz je kladen na originalitu a specifika výroby v továrně Diana u Tišnova a její vliv na místní dění. Pátrání po úzkokolejce a továrně bylo náročné, přičemž odhalování souvislostí probíhalo postupně. Publikace má za cíl připomenout budoucím generacím Dianu – nenápadnou úzkorozchodnou drážku a podzemní továrnu, stejně jako tisíce lidí, kteří zde pracovali. Autor se podařilo téměř na poslední chvíli zmapovat trasu úzkorozchodné drážky a stavební drážky, přičemž vyžadovalo to značnou trpělivost a zkušenosti v oblasti vyhledávání tras bez písemné dokumentace. Téma drážky a továrny Diana u Tišnova představuje téměř zapomenutou část historie, a proto je třeba ocenit množství historických dokumentů, artefaktů, fotografií a svědectví, které autor shromáždil.

Sborník deseti studií navazuje na dvoudílnou publikaci Vítězové? Poražení? (Politické elity a disent v období tzv. normalizace. Životopisná interview). Autoři sborníku, pracovníci a spolupracovníci Ústavu pro soudobé dějiny, se pokoušejí interpretovat z různých hledisek rozsáhlý materiál, který byl získán metodou tzv. orální historie v podobě desítek životopisných interview s bývalými československými disidenty a předlistopadovými komunistickými funkcionáři.

Autorova dlouhodobá práce v údolí třech říček (Loučky, Libochovky a Haldy) se od sedmdesátých let zaměřuje na leteckou výrobu v nedokončených železničních tunelech na trati 250. V roce 1944 se rozhodlo o zřízení závodu vídeňské Weiner Neustadter Flugzeugwerke v trase této trati, což mělo strategický význam, neboť zde bylo na podzim '44 kompletováno 8-10 letounů denně. Provoz nebyl dokončen a plány nacistů ohledně Diany zůstávají nejasné. Vnitropodnikovou dopravu zajišťovala 600 mm úzkorozchodná drážka, na kterou se kniha zaměřuje. Publikace nese podtitul "Z historie železniční trati Brno - Havlíčkův Brod" a téměř polovina obsahu dokumentuje válečný vývoj a poválečnou dostavbu trati 250 v místech bývalé Diany, která je terénně zajímavá. Kromě tří tunelů letecké továrny se zde nacházejí i dva technicky zajímavé mosty. Autor se k tématu staví velmi podrobně, přičemž zahrnuje více než tři stovky dobových i současných fotografií, vzpomínky pamětníků a technické nákresy, včetně samostatné přílohy s viaduktem v Dolních Loučkách.

Publikace přináší poprvé pohled na rockovou hudbu z historické perspektivy (dosud převládaly spíše práce muzikologické a sociologické). Autor si všímá, jak populární hudba ovlivnila téměř tři generace československé společnosti. Mapuje vývoj rockové hudby od roku 1956 (kdy se u nás poprvé objevilo slovo rock’n’roll) až do roku 1989, kdy skončila éra vlády komunistické strany. Autor se snaží čtenáře seznámit se všemi snahami autoritativního režimu o likvidaci této tzv. „buržoazní a úpadkové“ hudby, která měla podle bývalých komunistických autorit nebezpečný potenciál „ideologické diverze“ ovlivňující mládež v celém bývalém východním bloku.