Miroslav Vaněk Pořadí knih

Tato kniha slouží jako opravník dříve publikovaných prací a chronologicky popisuje výstavbu trati Brno–Havlíčkův Brod od začátku do konce. Zaměřuje se na válečné aspekty, ale zahrnuje i období před a po válce pro lepší orientaci čtenářů. Autor ukazuje, že i mladá historie může nabídnout cenné informace pro běžné čtenáře, badatele a historiky. Důraz je kladen na originalitu a specifika výroby v továrně Diana u Tišnova a její vliv na místní dění. Pátrání po úzkokolejce a továrně bylo náročné, přičemž odhalování souvislostí probíhalo postupně. Publikace má za cíl připomenout budoucím generacím Dianu – nenápadnou úzkorozchodnou drážku a podzemní továrnu, stejně jako tisíce lidí, kteří zde pracovali. Autor se podařilo téměř na poslední chvíli zmapovat trasu úzkorozchodné drážky a stavební drážky, přičemž vyžadovalo to značnou trpělivost a zkušenosti v oblasti vyhledávání tras bez písemné dokumentace. Téma drážky a továrny Diana u Tišnova představuje téměř zapomenutou část historie, a proto je třeba ocenit množství historických dokumentů, artefaktů, fotografií a svědectví, které autor shromáždil.

Kniha přináší jedinečná svědectví stovky studentských aktérů listopadové revoluce 1989, jejichž prostřednictvím zachycuje život v časech tzv. normalizace a v okamžicích pádu režimu. Po historickém a metodickém úvodu do problematiky a interpretaci rozhovorů následuje 65 rozhovorů s vysokoškolskými studenty z Čech, Moravy a Slezska ze souboru pořízeného v letech 1996 až 1998. První vydání (1999) významně pomohlo k etablování orální historie v rámci tuzemského výzkumu soudobých dějin. Druhé, rozšířené vydání knihy obsahuje nově zařazenou studii o dějinách a paměti několika generací studentů a studentek z klíčových období českých moderních dějin a také ohlédnutí za ohlasem prvního vydání ve veřejném prostoru.

Často se setkáváme tvrzením, že listopad 1989 byl pouhým výsledkem změn v mezinárodní situaci a že domácí události hrály spíše jen marginální roli. Rovněž je jakoby módní říkat, že nám svoboda spadla do klína. Ať už toto výročí vnímáme jakkoliv, rozhodně jde i po třiceti letech o „živý svátek“, který ve společnosti silně rezonuje. Přednáška prof. Vaňka se pokouší přiblížit podmínky před rozhodujícím datem 17. listopadu 1989, vliv vnějších i vnitřních faktorů i ohlasy na tyto události v následujících letech.

Třídílná publikace Sto studentských evolucí. Vysokoškolští studenti roku 1989. Životopisná vyprávění v časosběrné perspektivě navazuje na projekt z konce devadesátých let Studenti v době pádu komunismu v Československu – biografické rozhovory. Stejně jako před dvaceti lety se věnuje studentským aktivistům z roku 1989 a díky (nově využité) časosběrné orálněhistorické metodě zachycuje vliv formativní zkušenosti listopadové revoluce v roce 1989 na životní cesty bývalých studentů v osobním, profesním, případně politickém životě. V prvním svazku autoři představují výsledky časosběrného projektu. V úvodní části knihy ozřejmují metodicko-technické přístupy, následující tři interpretativní kapitoly zachycují různé druhy vztahů někdejších stávkujících studentů – např. zda se po dvaceti, resp. třiceti letech považují za homogenní studentskou generaci roku 1989, jakým způsobem „devadesátky“ reflektují nebo jaké jsou jejich vlastní zkušenosti z 90. let a ze současného politického a společenského vývoje. Obsahem druhého a třetího svazku je soubor 91 redakčně upravených (z celkem 100 nahraných) rozhovorů, který představuje cenný pramen nejen pro zkoumání listopadu 1989, ale i období, jež následovalo po něm. Třebaže individuální životní cesty a zkušenosti jednotlivých studentů se různí, z rozhovorů jednoznačně vyplývá, že převážná většina z nich přisuzuje své zkušenosti ze sametové revoluce podobně zásadní, neoddiskutovatelný význam.

This book investigates how values such as freedom, work, family, free time, and politics changed in Czech society in the two decades before and after the November 1989 Velvet Revolution. Miroslav Vanek and Pavel Mücke use public opinion polls as well as 300 interviews with Czech citizens to create a multi-layered view of Czech history before 1989 and during the subsequent period of democratic transformation.

Studie mozaiky jsou jednotlivými kamínky, které spolu tvoří jen (ale je to pouze „jen“?) rám – okraj či hranici – „velkým dějinám“. Neodmítají ani nezpochybňují mainstreamový narativ „velké historie“ o padesátých, šedesátých, sedmdesátých, osmdesátých či devadesátých letech (ani k žádnému jinému – alternativnímu, revizionistickému atd. – nevybízejí). Nestaví se k němu zády, často jsou s ním naopak zcela kompatibilní. Zajímají se o společenství a vyjevují situace, které stojí vesměs stranou zájmu profesionálních historiků – pro jejich marginalitu; řada zde předložených textů však ukazuje, že jde o „marginalitu“ pouze zdánlivou. Publikované původní studie jsou vybrané a následně přepracované diplomové práce obhájené v minulých letech na Pracovišti Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK.