Jacques Le Goff Knihy

Jedna z nejdůležitějších prací slavného a českým čtenářům dobře známého francouzského historika. Le Goff v ní vypráví dramatický příběh toho, jak se v představách středověkého člověka o posmrtném životě zformovala představa očistce – třetího místa mezi peklem a nebem, kde duše ne zcela spravedlivých podstupují očistné tresty. V popisech barvitých vizí utrpení očišťovaných duší a vizí cest na onen svět nám vystupuje před oči plastický obraz mentality středověkého člověka. Ačkoli autor není teolog, nevyhýbá se ani sondám do myšlení hlavních postav křesťanství – Augustina, Bernarda z Clairvaux, Bonaventury či Tomáše Akvinského. Pozornosti se dostává také odrazu očistce ve středověké literatuře až po slavnou Zlatou legendu a Dantovu Božskou komedii. Křesťanské pojetí očistce a „života po životě“ srovnává Le Goff s představami starých Egypťanů, Řeků i starozákonního židovstva. To vše činí ze Zrození očistce jedinečný čtenářský zážitek.

Dva přední francouzští historici-medievalisté v ní shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života: nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin („Král“, „Šlechta“, „Válka a křížová výprava“), dějin hospodářských („Peníze“, „Řemeslníci“, „Půda“), kulturních („Katedrála“, „Literatura a literatury“, „Poutnictví“, „Symbol“), tak hesla věnovaná základním vrstevnicím mentální krajiny středověkého člověka, často už pouhým názvem naznačující napětí mezi protikladnými složkami pojednávaných témat: „Mužství a ženství“, „Řád a stavy“, „Střed a periferie“, „Svoboda a otroctví“, „Ústní a písemné“. Stranou nezůstávají ani „periferie“ středověkého Západu: „Byzanc a Západ“, „Islám“ či „Moře“. Složení autorského kolektivu je podobně rozmanité – převažují v něm autoři francouzští, ale vedle nich nalézáme i odborníky z Itálie, Německa, Anglie, Spojených států, Polska i Ruska. Podařilo se tak encyklopedii vtisknout celoevropský rozměr, byť její zaměření zůstává v první řadě západoevropské a v samém centru pozornosti je pochopitelně Francie. Díky knize dojde čtenář k hlubšímu pochopení oné nejednoznačné, vzrušující a v mnohém klíčové epochy evropských dějin.

Pohled na středověk ve všech jeho základních aspektech. Deset předních evropských medievalistů pod vedením J. Le Goffa se pokouší prostřednictvím deseti lidských typů od představitelů středověkých „tří stavů“ – mnicha, rytíře a rolníka – až po mezní typy, jako byli světec a člověk na okraji společnosti, odpovědět na otázku, zda existoval fenomén, který bychom mohli nazvat středověký člověk. Kniha, která vyšla již ve dvanácti jazycích, nabízí zcela jiný pohled než učebnice dějepisu: dává nahlédnout nejen do prostředí rytířských turnajů a klášterů, ale i do kuchyně. Seznamuje s uctíváním světců i s bědným údělem ženy a vyděděnce.

Soubor esejů světově uznávaného francouzského medievalisty, jenž navazuje na velice úspěšnou a obdobně koncipovanou knihu, vydanou nakladatelstvím Argo v roce 1998 – Středověká imaginace. V programové práci, která dnes patří ke klasice medievalistiky podmíněné přístupy školy Annales, autor soustředil své eseje z období 60. a 70. let. Jejich vzájemný svorník představují dějiny mentalit a témata inspirativně ohledávající problémy středověkého vnímání času, prostoru, zbožnosti, pověrečna a zázračna. Le Goff se v nich projevuje jako mistr intelektuální reflexe a hledač základních kategorií středověkého světa.

Jacques Le Goff patří k nejvýznamnějším současným historikům středověku. Jeho rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století, ale také jako člověk, jenž měl zásadní vliv na formování nové podoby středověké křesťanské zbožnosti. Le Goff mistrovským způsobem paralelně zkoumá Ludvíkův život a jeho vliv na proměny francouzské monarchie. Stejnou měrou si však všímá i obrazů svatého Ludvíka, jež v hagiografické literatuře črtali jeho středověcí životopisci, a na podkladě literárních textů pozdního středověku analyzuje i druhý život svatého Ludvíka ve francouzské historické paměti.

Kniha profesora nejnovějších dějin na Sorbonně předkládá zasvěcený přehled historie našeho kontinentu a jeho národů, viděný pod zorným úhlem formování jednotné evropské identity. Autor kombinuje brilantní výklad civilizačního vývoje v Evropě se sledováním snah o překročení rámce národů a států v historické škále od nejstarších dob po současné evropské sjednocovací úsilí. Orientaci ulehčují synoptické tabulky. Dílo je bohatě ilustrováno barevnými reprodukcemi dokumentů a uměleckých děl.

Nádherně ilustrované dějiny pro děti. Konkrétně jde o přiblížení evropských dějin a evropské identity. V knize není načrtnuta jen historická linie, ale nachází se zde i polemika, zda vůbec existuje Evropa, jaké jsou její geografické hranice, jaké národy a etnika tvoří Evropu atd. Samotná historická linie začíná v antickém Řecku a později v Římské říši. Autor pokračuje tzv. barbarskými královstvími přes středověk (zmíněna je i Sámova říše a Velká Morava) až po současnost. Zajímavostí je akcent na společenský rozměr, když autor dává do pozornosti např. města, trhy, školy, karneval, vědu, stroje a peníze.

Jacques Le Goff je i českým čtenářům dobře znám jako nejuznávanější znalec středověkých dějin a kultury. Poutavý rozhovor se slavným francouzským historikem dává příležitost nahlédnout do Le Goffovy „historické dílny“, sledovat, jakými cestami a s pomocí kterých inspiračních zdrojů probíhalo jeho hledání středověku, cesta znovuobjevování středověké kultury jako obohacující a přínosné i pro moderního člověka právě pro svou jinakost. Důležitý příspěvek k hlubšímu porozumění kořenům evropské kultury.

Nápaditá práce francouzského historika reprezentuje autorovy názory na problematiku středověkého myšlení, mentálního chování a křesťanstvím ovlivněného jednání intelektuálů. Seznamuje s představami o prostoru, čase, o onom světě, o lidském těle, o trojím lidu a významu města v ideologickém systému, o pravidlech středověké symboliky a gest, stravování.

Kniha jednoho z nejznámějších historiků středověkých dějin o jedné z nejznámějších historických postav středověku a františkánské spiritualitě. Jacques Le Goff zachycuje fascinující postavu svatého Františka v širokých souvislostech dobového myšlení a kultury. Věnuje se rovněž františkánství jako nosnému duchovnímu proudu, často se pohybujícímu na rozhraní pravověrnosti a hereze. Autor ve snaze najít skutečného svatého Františka rozkrývá pozadí františkánské literatury i sociální kategorie františkánství jako významného společenského hnutí vrcholného středověku. Na pozadí hospodářského a kulturního kontextu srovnává tento fenomén duchovních i sociálních dějin s jinými proudy života a myšlení středověku.