Jacques Le Goff Knihy

Jedna z nejdůležitějších prací slavného a českým čtenářům dobře známého francouzského historika. Le Goff v ní vypráví dramatický příběh toho, jak se v představách středověkého člověka o posmrtném životě zformovala představa očistce – třetího místa mezi peklem a nebem, kde duše ne zcela spravedlivých podstupují očistné tresty. V popisech barvitých vizí utrpení očišťovaných duší a vizí cest na onen svět nám vystupuje před oči plastický obraz mentality středověkého člověka. Ačkoli autor není teolog, nevyhýbá se ani sondám do myšlení hlavních postav křesťanství – Augustina, Bernarda z Clairvaux, Bonaventury či Tomáše Akvinského. Pozornosti se dostává také odrazu očistce ve středověké literatuře až po slavnou Zlatou legendu a Dantovu Božskou komedii. Křesťanské pojetí očistce a „života po životě“ srovnává Le Goff s představami starých Egypťanů, Řeků i starozákonního židovstva. To vše činí ze Zrození očistce jedinečný čtenářský zážitek.

Tento výkladový slovník je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku v celé její šíři a plasticitě. Každé z více než osmi desítek hesel je samostatným esejem.

Edice Člověk a jeho svět. Pohled na středověk ve všech jeho základních aspektech. Deset předních evropských medievalistů pod vedením J. Le Goffa se pokouší prostřednictvím deseti lidských typů od představitelů středověkých „tří stavů“ – mnicha, rytíře a rolníka – až po mezní typy, jako byli světec a člověk na okraji společnosti, odpovědět na otázku, zda existoval fenomén, který bychom mohli nazvat středověký člověk. Kniha, která vyšla již ve dvanácti jazycích, nabízí zcela jiný pohled než učebnice dějepisu: dává nahlédnout nejen do prostředí rytířských turnajů a klášterů, ale i do kuchyně. Seznamuje s uctíváním světců i s bědným údělem ženy a vyděděnce.

Jacques Le Goff patří k nejvýznamnějším současným historikům středověku. Jeho rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století, ale také jako člověk, jenž měl zásadní vliv na formování nové podoby středověké křesťanské zbožnosti. Le Goff mistrovským způsobem paralelně zkoumá Ludvíkův život a jeho vliv na proměny francouzské monarchie. Stejnou měrou si však všímá i obrazů svatého Ludvíka, jež v hagiografické literatuře črtali jeho středověcí životopisci, a na podkladě literárních textů pozdního středověku analyzuje i druhý život svatého Ludvíka ve francouzské historické paměti.

Kniha profesora nejnovějších dějin na Sorbonně předkládá zasvěcený přehled historie našeho kontinentu a jeho národů, viděný pod zorným úhlem formování jednotné evropské identity. Autor kombinuje brilantní výklad civilizačního vývoje v Evropě se sledováním snah o překročení rámce národů a států v historické škále od nejstarších dob po současné evropské sjednocovací úsilí. Orientaci ulehčují synoptické tabulky. Dílo je bohatě ilustrováno barevnými reprodukcemi dokumentů a uměleckých děl.

Nádherně ilustrované dějiny pro děti. Konkrétně jde o přiblížení evropských dějin a evropské identity. V knize není načrtnuta jen historická linie, ale nachází se zde i polemika, zda vůbec existuje Evropa, jaké jsou její geografické hranice, jaké národy a etnika tvoří Evropu atd. Samotná historická linie začíná v antickém Řecku a později v Římské říši. Autor pokračuje tzv. barbarskými královstvími přes středověk (zmíněna je i Sámova říše a Velká Morava) až po současnost. Zajímavostí je akcent na společenský rozměr, když autor dává do pozornosti např. města, trhy, školy, karneval, vědu, stroje a peníze.

Jacques Le Goff je i českým čtenářům dobře znám jako nejuznávanější znalec středověkých dějin a kultury. Poutavý rozhovor se slavným francouzským historikem dává příležitost nahlédnout do Le Goffovy „historické dílny“, sledovat, jakými cestami a s pomocí kterých inspiračních zdrojů probíhalo jeho hledání středověku, cesta znovuobjevování středověké kultury jako obohacující a přínosné i pro moderního člověka právě pro svou jinakost. Důležitý příspěvek k hlubšímu porozumění kořenům evropské kultury.

Nápaditá práce francouzského historika reprezentuje autorovy názory na problematiku středověkého myšlení, mentálního chování a křesťanstvím ovlivněného jednání intelektuálů. Seznamuje s představami o prostoru, čase, o onom světě, o lidském těle, o trojím lidu a významu města v ideologickém systému, o pravidlech středověké symboliky a gest, stravování.

Kniha jednoho z nejznámějších historiků středověkých dějin o jedné z nejznámějších historických postav středověku a františkánské spiritualitě. Jacques Le Goff zachycuje fascinující postavu svatého Františka v širokých souvislostech dobového myšlení a kultury. Věnuje se rovněž františkánství jako nosnému duchovnímu proudu, často se pohybujícímu na rozhraní pravověrnosti a hereze. Autor ve snaze najít skutečného svatého Františka rozkrývá pozadí františkánské literatury i sociální kategorie františkánství jako významného společenského hnutí vrcholného středověku. Na pozadí hospodářského a kulturního kontextu srovnává tento fenomén duchovních i sociálních dějin s jinými proudy života a myšlení středověku.

Žijící legenda světové medievistiky, francouzský historik Jacques Le Goff, připravil s týmem spolupracovníků působivou sbírku portrétů významných mužů a žen středověku. Králové a královny, světice a učenci, obchodníci a objevitelé, umělci a povstalci, kacíři a inkvizitoři předstupují před čtenáře představeni výstižnými a čtivými portréty, jejichž autory jsou více než čtyři desítky evropských historiků. Text a obraz mají v knize rovnocenné místo: obrazová příloha je skutečnou galerií, souborem jedinečných obrazových svědectví. Po čtyřech chronologicky zaměřených kapitolách následuje závěrečná, věnovaná imaginárním postavám, které sehrávaly v představivosti a životě středověkých lidí tak významnou úlohu: legendární král Artuš, víla Meluzína, papežka Jana či mýtický Kněz Jan se nacházejí v sousedství ztělesněného Dobra a Z la – Panny Marie a Satana. Důstojné zastoupení mají i postavy českého středověku: svatý Václav, svatý Vojtěch, císař Karel IV . a Jan Hus; přední český medievista (a žák J. Le Goffa) Martin Nejedlý je členem autorského kolektivu. Muži a ženy středověku představují důstojný, obrazový protipól k úspěšné Encyklopedii středověku. Potěší všechny, které uhranula barvitost, rozmanitost a tajemnost tisíciletého období, jež nazýváme středověkem.