Jacques Le Goff Pořadí knih (chronologicky)

Tą dość wczesną (1957) książką Jacques Le Goff (1924–2014), francuski klasyk historii średniowiecza, wzbudził spore kontrowersje, zwłaszcza wśród historyków i filozofów chrześcijańskich. Dokonał tu – jak zwykle we frapujący sposób – opisu pewnej formacji społecznej, która narodziła się jego zdaniem w XII–XIII wieku wraz z rozwojem miast i podziału pracy. To intelektualiści, których trzeba wyraźnie odróżniać od szerszej kategorii inteligencji. Specyfiką tej jej podgrupy jest określony rodzaj pracy umysłowej: połączenie nauczania z badaniami, które dziś uznalibyśmy za naukowe, i z pracą nad metodyką nauczania. Naturalnym środowiskiem intelektualistów były korporacje uniwersyteckie, które zaczęły powstawać w XIII wieku. Rewolucyjna zmiana polegała na przeniesieniu życia umysłowego z klasztoru do miasta i na narodzinach nowej drogi do władzy – przez egzamin (edukację). Cały ów proces musiał powodować napięcia i konflikty, których dramatyczny przebieg ta opowieść o życiu średniowiecznych intelektualistów eksponuje od strony społecznej i personalnej – jak w przypadku tragicznego losu Abelarda. Jako myśliciele z natury rzeczy starali się oni wybić na niezależność, ale jako chrześcijanie podlegali zewnętrznym i wewnętrznym ograniczeniom: władzy kościelnej i własnych przekonań. Le Goff doprowadza swoją historię do czasów odrodzenia, gdy chrześcijańskiego intelektualistę zastąpił intelektualista o innej formacji: humanista.

To ostatnia, napisana na rok przed śmiercią książka Jacques’a Le Goffa (1924–2014), wybitnego francuskiego mediewisty z trzeciego pokolenia szkoły Annales, której programem było badanie historii życia codziennego i mentalności. Le Goff zapisał się w mediewistyce ideą „długiego średniowiecza”. Wbrew rozpowszechnionej opinii o odrębności włoskiego renesansu XV wieku uważał go za jeden spośród kilku średniowiecznych „renesansów”, a samo średniowiecze rozciągał do połowy XVIII wieku. Zdaniem Le Goffa dopiero wtedy doszło do radykalnych zmian kulturowych znamionujących nową epokę, nowożytność. W niniejszym eseju kwestia tej periodyzacji jest okazją do bardziej fundamentalnych rozważań nad sensem i potrzebą podziału na epoki jako takiego. Czy dziejowe cezury są faktycznie na tyle głębokie, że wymagają nieciągłej wizji historii, czemu przecież ewidentnie przeczy codzienne doświadczenie? Autor frapująco wykazuje ciągłość procesów „długiego średniowiecza”, obalając utrwalone schematy w nauczaniu historii: ani średniowiecze nie było tak „ciemne”, jak się przyjmuje, ani odrodzenie tak „racjonalne” i „humanistyczne”. Jeśli do tych korekt historiografa dodać narastającą globalizację, która wydaje się unieważniać wszelkie partykularyzmy, można dojść do wniosku, że periodyzacja jest anachronizmem, a światem włada niepodzielna ciągłość. Lektura tego eseju pokaże, że odpowiedź autora jest znacznie bardziej subtelna.

Jacques Le Goff, der international berühmteste Mittelalter-Experte, kehrt am Ende seines Lebens zu den grundlegenden Fragen seiner Zunft zurück. Warum teilen wir Geschichte überhaupt in Epochen ein? Ist die Renaissance für uns moderne Menschen tatsächlich die Geburtsstunde für das helle, leuchtende Denken, oder muss man, dank des neuen Wissens über die Errungenschaften des Mittelalters, nicht vielmehr beide Geschichtsabschnitte im Zusammenhang sehen? Le Goff zeigt uns nicht nur die Instrumente der Epocheneinteilung, er überprüft mit ihrer Hilfe auch die verschiedenen geistigen, technischen und wirtschaftlichen Veränderungen bis zur Französischen Revolution. Damit kehren wir aber zugleich zu den Fragen zurück, was unsere eigenen Maßstäbe für historischen Fortschritt und Veränderung sind. Ein grundlegender Beitrag zur Geschichte und zur Geschichtsdarstellung ist ihm damit gelungen.

Diese eindrucksvolle Dokumentation, präsentiert von führenden französischen Historikern der »Nouvelle école«, bietet eine Vielzahl von Bildern und geschichtlichen Zeugnissen. Die Themen reichen von den Ursprüngen der Zivilisation bis zu den komplexen Aspekten der Sexualität und Ehe im Laufe der Geschichte. Jean Bottéro eröffnet mit der Erzählung über Babylon, gefolgt von Claude Mossés Betrachtung der Sappho aus Lesbos und Maurice Sartres Analyse der Homosexualität im antiken Griechenland. Paul Veyne beleuchtet die Homosexualität in Rom, während Catherine Salles die Rolle der Prostituierten in der römischen Gesellschaft thematisiert. Jacques Solé beschreibt die Liebe als Passion der Troubadoure und François Lebrun die Anfänge der Geburtenkontrolle. Philippe Ariès und Alain Corbin widmen sich der Empfängnisverhütung und der Faszination des Ehebruchs. Die biblischen Figuren Adam und Eva werden von Bottéro als das erste Paar betrachtet, während Veyne die Ehe im römischen Kontext analysiert. Jacques le Goff thematisiert die Verfemung der Lust, und Michel Sot untersucht die Entstehung der christlichen Ehe. Die Dokumentation behandelt auch die Herausforderungen der Ehe, wie die Prozesse wegen sexueller Impotenz im 17. Jahrhundert und den langen Weg zur Scheidung. Weitere Themen sind die Existenz von Sade, die Syphilis als „amerikanische Krankheit“ und die gesellschaftlichen Ängste rund um Sexualität und Masturbation.

How The Golden Legend shaped the medieval imagination It is impossible to understand the Middle Ages without grasping the importance of The Golden Legend, the most popular medieval collection of saints' lives. Assembled in the thirteenth century by Genoese archbishop Jacobus de Voragine, the book became the medieval equivalent of a bestseller. In Search of Sacred Time is the first comprehensive history and interpretation of this crucial book. Jacques Le Goff, who was one of the world's most renowned medievalists, provides a lucid and compelling account that shows how The Golden Legend Christianized time itself, reconciling human and divine temporality. Authoritative, eloquent, and original, In Search of Sacred Time is a major reinterpretation of a book that is central to comprehending the medieval imagination.

Podtitul: Na příkladu středověku a renesance V posledním textu, který ještě stihl sám připravit k vydání, se světoznámý medievalista Jacques Le Goff (1924–2014), od něhož česky vyšlo více než deset titulů, obrací k metodickým principům historické práce se zvláštním zaměřením na otázku předělu mezi středověkem a renesancí. Stať se obrací k následujícím otázkám: Jakou roli má hrát sebehodnocení renesančních osobností v dnešním pojetí epochy, vůči které se vymezovali? Kde leží počátky historické periodizace vůbec a jaké podoby tento nástroj nabyl s ustavením historie jakožto akademického oboru? Kdy a jak se vytvořil dodnes populární obraz středověku jakožto „temného věku“? A jak pojmout úkol historika dnes, kdy řada významných autorů popírá samu nutnost globální periodizace? Autor hájí koncept „dlouhého středověku“ od 3. do 18. století, spojovaného kulturní dominancí latiny a (jednotného či rozpolceného) křesťanství, ale také strukturou společnosti, formou výroby, stravováním, rolí dopravy a dalšími rysy, a zastává se významu periodizace jakožto nástroje orientace a hledání historického smyslu i v dnešním, globalizovaném a polycentrickém světě.

Žijící legenda světové medievistiky, francouzský historik Jacques Le Goff, připravil s týmem spolupracovníků působivou sbírku portrétů významných mužů a žen středověku. Králové a královny, světice a učenci, obchodníci a objevitelé, umělci a povstalci, kacíři a inkvizitoři předstupují před čtenáře představeni výstižnými a čtivými portréty, jejichž autory jsou více než čtyři desítky evropských historiků. Text a obraz mají v knize rovnocenné místo: obrazová příloha je skutečnou galerií, souborem jedinečných obrazových svědectví. Po čtyřech chronologicky zaměřených kapitolách následuje závěrečná, věnovaná imaginárním postavám, které sehrávaly v představivosti a životě středověkých lidí tak významnou úlohu: legendární král Artuš, víla Meluzína, papežka Jana či mýtický Kněz Jan se nacházejí v sousedství ztělesněného Dobra a Z la – Panny Marie a Satana. Důstojné zastoupení mají i postavy českého středověku: svatý Václav, svatý Vojtěch, císař Karel IV . a Jan Hus; přední český medievista (a žák J. Le Goffa) Martin Nejedlý je členem autorského kolektivu. Muži a ženy středověku představují důstojný, obrazový protipól k úspěšné Encyklopedii středověku. Potěší všechny, které uhranula barvitost, rozmanitost a tajemnost tisíciletého období, jež nazýváme středověkem.

Medieval Iceland was unique amongst Western Europe, with no foreign policy, no defense forces, no king, no lords, no peasants and few battles. This book brings together findings in anthropology and ethnography interwoven with historical fact and masterful insights into the popular Icelandic sagas. schovat popis

Historicko-antropologická studie Celosvětově uznávaný medievalista Jacques Le Goff se ve své nové publikaci zaměřuje na úlohu a postavení peněz ve středověkém životě, ekonomice a mentalitě. V tehdejší náboženstvím ovládané společnosti to byla církev, kdo zkoumal a určoval postoj, jaký má křesťan k penězům zaujmout. Ačkoli peníze hrály významnou úlohu v rozmachu měst a obchodu a v utváření států, středověk ani na svém sklonku při neexistenci skutečného globálního trhu nezažil kapitalismus, byť i jen v zárodečném stadiu. Proto byl ekonomický rozvoj ve středověku navzdory několika pozoruhodným výsledkům pomalý a omezený. Dávat peníze bylo tehdy stejně důležité, jako je získávat. Skutečné bohatství dosud nebylo pozemské, třebaže úloha peněz v myslích a skutcích lidí nabývala na významu. Le Goffova čtivá studie oslovuje profesionální historiky i širokou veřejnost a uvádí na pravou míru četná názorová klišé.

A history of the fabled heroes and miracles of the Middle Ages.

Russian Book. Tekst. 125. 2010. Hardcover.

Im 12. und 13. Jahrhundert wurde die Wucherei von der Christenheit stark verurteilt, obwohl sie für den aufkommenden Kapitalismus notwendig war. Der Wucherer steht im Zwiespalt zwischen Geldvermehrung und Höllenqualen. Das Fegefeuer bietet einen Ausweg, sodass er seine Geldbörse behält und dennoch die Chance auf das ewige Leben hat.

Anschaulich schildert Le Goff die vielfältigen Anlässe, sozialen Formen und Funktionen des Lachens in der mittelalterlichen Gesellschaft und setzt es in die größeren geschichtlichen Zusammenhänge. Mit großem historischen Scharfblick und unverwechselbarer Präzision bietet der Autor überraschende Einblicke in ein facettenreiches mentalitätsgeschichtliches Phänomen. Le Goff ist mehr als ein Historiker, schreibt M. Buholzer, er ist ein Erzähler, zuweilen ein Poet der Geschichte.

В кратком курсе истории тела рассказывается о главном объекте дискуссий и конфликтов того времени, размышляя о свободе, чувственности и сексуальности. Отношение к телу, угнетаемому и превозносимому, в Средние века было противоречивым и неоднозначным - от воздержания священников до наслаждения мирян, от устоев христианства до пережитков язычества, от моды в одежде до привычек в питании, от целибата до страстной любви.

Aspetti tanto avvincenti quanto poco trattati del Medioevo, che ne forniscono un quadro particolarmente vicino alle sensibilità contemporanee. Le fate, i draghi e gli altri esseri inquietanti che affollavano la fantasia popolare. I modi quotidiani in cui l'uomo si comportava: l'alimentazione, l'abbigliamento, le paure, l'emarginazione dei "diversi". Jacques Le Goff (1924) è tra i massimi storici del Medioevo.

«Se studiate il Medioevo vi accorgerete che è diverso da ciò che siamo, da ciò che l'Europa è oggi diventata. Avrete come l'impressione di fare un viaggio all'estero. Occorre non dimenticare che gli uomini e le donne di questo periodo sono i nostri antenati, che il Medioevo è stato un momento essenziale del nostro passato, e che quindi un viaggio nel Medioevo potrà darvi il duplice piacere di incontrare insieme l'altro e voi stessi». Jacques Le Goff racconta alle nuove generazioni che cos'è stata, veramente, "l'età di mezzo" della storia occidentale, da dove sono sorte le sue leggende, qual era la quotidianità degli uomini e delle donne medievali, e soprattutto perché sia tanto importante per noi, oggi, conoscere da dove veniamo.

»Halb Mönch, halb Weltkind, verschrieb er sich in den aufstrebenden Städten, auf den Straßen, in der Zurückgezogenheit der Einsiedelei und mitten in der Hochblüte der höfischen Kultur einem neuen Lebensstil der Armut, Erniedrigung und Predigt am Rand der offiziellen Kirche, ohne dabei in Häresie zu verfallen, und sein Aufbegehren hatte nichts mit Unglauben zu tun. Er trug entscheidend zum Aufschwung der neuen Bettelorden bei und verbreitete in einer christlichen Gesellschaft ein neues Evangelium, das die christliche Spiritualität um eine neue Verbundenheit mit allem Lebendigen bereicherte, weshalb er auch als Begründer eines neuen Naturgefühls im Mittelalter gilt, das sich in der Religion, in der Literatur und in der Malerei niederschlug. ... Aber auch der Mensch Franz von Assisi, so wie er in seinen Schriften, in den Berichten seiner Biographen und in Bildern wiederauflebt, hat mich in seinen Bann gezogen. In ihm vereinigen sich Schlichtheit mit hohem Ansehen, Demut mit Autorität und ein ganz unauffälliges Äußeres mit einer ungewöhnlichen Ausstrahlung ...« Jacques Le Goff

Jacques Le Goff untersucht in diesem Buch die Vorstellungen von Gott im Mittelalter und zeigt, wie sich der biblische Gott in Europa veränderte. Im Dialog mit Jean-Luc Pouthier präsentiert er seine provokanten Thesen zu den prägenden Einflüssen der mittelalterlichen Menschen auf das Gottesbild.

Der große Mediävist Jacques Le Goff führt in die Welt der Bilder ein, die im Mittelalter erfunden wurden und in denen sich Kultur und Mentalität dieser Epoche spiegeln. Er präsentiert eine Auswahl typischer Figuren und Motive und zeigt, daß im Mittelalter eine Welt konstruiert wird, die zwischen Geschichte und Legende, zwischen Wirklichkeit und Phantasie liegt. Diese Bildwelt ist uns auch heute noch präsent: historische und erfundene Helden wie Karl der Große oder Robin Hood, allgemeine Charaktere wie Ritter und Troubadoure oder Wundertiere wie das Einhorn. Im vorliegenden Buch§verfolgt Le Goff eines seiner wichtigsten Anliegen: zu zeigen, daß die Welt des Mittelalters nicht finster und barbarisch ist, sondern im Gegenteil farbenfroh, lebendig und phantasievoll.

Další z prací proslulého francouzského medievalisty je věnována atraktivnímu tématu těla a tělesnosti v dějinách středověké kultury. Ke spolupráci si Le Goff tentokrát přizval novináře a editora N. Truonga. V centru zájmu autorů je tělo se všemi svými funkcemi – sexualitou, zdravím a nemocí, smrtí a umíráním. Postupně se seznamujeme s napětím mezi odříkáním půstu a nevázaností karnevalu, s hodnotou dětství i stáří v očích středověké společnosti, metodami středověké medicíny, nahlédnout můžeme do tajů středověké kuchyně. Le Goffově pozornosti neuniknou ani bizarní detaily, dokreslující plastický obraz imaginace člověka středověku – svět středověkých monster, či naopak „sportovní“ výkony středověkého člověka. Závěrečná část knihy seznamuje s funkcí a významem metafory těla v myšlení a sociální struktuře středověku, éry, v níž je lidské tělo obrazem světa, mikrokosmem.

In this ground-breaking new study,Jacques Le Goff, arguably the leading medievalist of his generation, presents his view of the primacy of the Middle Ages in the development of European history. [A] superb and necessary book.

Jacques Le Goff je i českým čtenářům dobře znám jako nejuznávanější znalec středověkých dějin a kultury. Poutavý rozhovor se slavným francouzským historikem dává příležitost nahlédnout do Le Goffovy „historické dílny“, sledovat, jakými cestami a s pomocí kterých inspiračních zdrojů probíhalo jeho hledání středověku, cesta znovuobjevování středověké kultury jako obohacující a přínosné i pro moderního člověka právě pro svou jinakost. Důležitý příspěvek k hlubšímu porozumění kořenům evropské kultury.

Kniha jednoho z nejznámějších historiků středověkých dějin o jedné z nejznámějších historických postav středověku a františkánské spiritualitě. Jacques Le Goff zachycuje fascinující postavu svatého Františka v širokých souvislostech dobového myšlení a kultury. Věnuje se rovněž františkánství jako nosnému duchovnímu proudu, často se pohybujícímu na rozhraní pravověrnosti a hereze. Autor ve snaze najít skutečného svatého Františka rozkrývá pozadí františkánské literatury i sociální kategorie františkánství jako významného společenského hnutí vrcholného středověku. Na pozadí hospodářského a kulturního kontextu srovnává tento fenomén duchovních i sociálních dějin s jinými proudy života a myšlení středověku.

Biografia významného súčasného francúzskeho historika a medievalistu Jacquesa Le Goffa v podobe rozhovorov s generačne mladším historikom Marcom Heurgonom. Le Goff v chronologickom slede odpovedá na otázky týkajúce sa jeho detstva a mladosti, rozpráva o povolaní historika, o škole „Annales“, o svojich knihách, o pôsobení na Vysokej škole spoločenských vied v Paríži...

?La Grèce, Rome et le christianisme constituent les fondements sur lesquels s'est bâti l'Occident.?Les Grecs ont légué l'esprit critique, l'éthique et le sens de l'histoire ; Rome a laissé le droit, la rhétorique, le latin et une nostalgie d'Empire ; le christianisme, issu du monothéisme juif, imprègne l'Occident jusqu'à la Réforme et au-delà.?Cette anthologie retrace, avec ses ombres, les cheminements d'un héritage dont l'aboutissement est la démocratie, l'État de droit et les droits de l'homme. ?Gérard Chaliand et Sophie Mousset ont également publié 2 000 ans de chrétienté.

Jacques Le Goff, der international zu den profiliertesten Historikern der Geschichte des Mittelalters zählt, hat ein außergewöhnliches Buch verfaßt. Aus fast vierzigjähriger Beschäftigung mit mittelalterlicher Malerei ist ein farben- und facettenreiches Gemälde einer ganzen Epoche entstanden. In diesem neuen Bildband gelingt es Le Goff, die Kultur des Mittelalters in ihrem gesamten Spektrum mit bestechender Präzision und zugleich höchster Anschaulichkeit darzustellen. Zeit und Raum, Mensch und Gott, die Tiere und die Körperlichkeit, das Individuum, das Populäre, das Spiel und vieles mehr wird dem Leser durch die bildliche Darstellung in der ganzen Pracht, derer das Mittelalter fähig war, unmittelbar nahegebracht. Zugleich führen die luziden und klugen Erläuterungen des Autors in jene Fremdheit des Mittelalters ein, die heute so anziehend wirkt. Es gibt kaum einen anderen Historiker auf der Welt, schreibt Dirk Schümer (FAZ), der das Mittelalter besser kennt als Jacques Le Goff.

Kniha profesora nejnovějších dějin na Sorbonně předkládá zasvěcený přehled historie našeho kontinentu a jeho národů, viděný pod zorným úhlem formování jednotné evropské identity. Autor kombinuje brilantní výklad civilizačního vývoje v Evropě se sledováním snah o překročení rámce národů a států v historické škále od nejstarších dob po současné evropské sjednocovací úsilí. Orientaci ulehčují synoptické tabulky. Dílo je bohatě ilustrováno barevnými reprodukcemi dokumentů a uměleckých děl.

Tento výkladový slovník je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku v celé její šíři a plasticitě. Každé z více než osmi desítek hesel je samostaným esejem. Škála témat je rozpjata od dějin všedního dne (Stravování, Sexualita, Příbuzenství) přes „klasickou“ oblast politických a ekonomických vztahů (Král, Město, Obchodníci) až k problematice dějin kultury a mentality (Obrazy, Andělé, Čarodějnictví). Editorům se podařilo získat ke spolupráci vedle předních francouzských medievalistů i odborníky německé, anglické, americké, italské, ruské i polské a vtisknout tak Encyklopedii středověku skutečně evropský rozměr.

Au Moyen Âge, le roi de France - plus qu'aucun autre souverain - était sacré. Le jour de son couronnement en la cathédrale de Reims, il recevait l'onction de la sainte ampoule qui faisait de lui le successeur de Clovis. Dans là seconde moitié du XIIIe siècle, sous le règne de Saint Louis, fut composé un manuscrit qui décrit en détail et figure à travers une série de quinze miniatures le déroulement du sacre et du couronnement. Quatre historiens proposent ici une lecture croisée de ce document unique. Plus qu'un simple manuel liturgique il s'agit d'un véritable " miroir du prince ", qui exalte le caractère sacré du roi. Jacques Le Goff interprète la cérémonie comme un " rite de passage ", qui transforme le roi héréditaire en roi sacré. Éric Palazzo étudie les gestes et les prières de la liturgie. Jean-Claude Bonne analyse le cycle des miniatures et les confronte avec d'autres images d'investiture royale. Marie-Noël Colette déchiffre la notation musicale et restitue la dimension sonore de la liturgie. Le texte latin de ce manuscrit, aujourd'hui conservé à la Bibliothèque nationale de France (ms lat. 1246), est publié ici accompagné pour la première fois d'une traduction, établie par Monique Goullet, et de la totalité de ses enluminures.

In diesem reich bebilderten und schön gestalteten Buch beschreibt der renommierte Historiker und Erfolgsautor Jacques Le Goff die kulturellen Wurzeln der europäischen Städte und weist verblüffende Verbindungen zwischen der Stadt des Mittelalters und jener des ausgehenden 20. Jahrhunderts nach.

" Synthèse très réussie d'un demi-siècle de travaux historiques tant français qu'étrangers sur notre espace national. " Philippe Joutard, le Matin " Nous tenons avec ce livre notre nouveau petit Lavisse, avec la gloriole républicaine en moins et la pudeur des vrais savants en plus... " Jean-Pierre Rioux, Le Monde " Pour tous ceux qui, soit par goût personnel, soit par obligation professionnelle, ont à connaître de l'histoire de la France, le Carpentier-Lebrun est actuellement la référence fondamentale et indispensable. " Jean Peyrot, Historiens et Géographes

Der renommierte französische Historiker Jacques LeGoff erzählt jungen Lesern die Geschichte Europas in Form spannender Reiseberichte. Er verbindet geschichtliche Ereignisse mit geographischen Gegebenheiten und zeigt an markanten Beispielen die Vielfalt europäischen Kulturguts.

Jacques Le Goff erzählt jungen Lesern die Geschichte Europas wie ein Reiseabenteuer. Er verbindet geschichtliche Ereignisse mit geographischen Gegebenheiten und zeigt an markanten Beispielen, wie die Vielfalt von Kulturen zum Kontinent Europa zusammenwächst. Ein Reisender durchquert Europa. Dabei führt ihn sein Weg von der Atlantikküste bis an die Gebirgskette des Ural und vom Nordkap bis in die Spitze des italienischen Stiefels. Auf dieser Reise durch Räume und Zeiten erfährt der Leser, wie sich Europa zu dem entwickelt hat, was es heute ist. Flüsse, Gebirge und das Meer setzten dem Menschen zuerst natürliche Grenzen. Entwickelte Völker wie die Römer überwanden diese Schranken und prägten den Ländern, die sie unterwarfen, ihre Lebensweise und Sprache auf. Große Völkerbewegungen, Raubzüge und Eroberungen formten Europa ebenso wie Handel und Erfindungen. Eingebettet in diese Ereignisse kamen und gingen große Epochen der Weltgeschichte. Jacques Le Goff, einer der renommiertesten Historiker der Gegenwart, erzählt jungen Lesern die Geschichte Europas û eine Erzählung, die sich spannender liest als jedes fiktive Reiseabenteuer. Er erklärt die Vielfalt der Nationen, Kulturen und Sprachen aus ihren unterschiedlichen Lebensgebieten heraus. Viele Zeichnungen und Karten begleiten und illustrieren die unterhaltsame Reise durch unsere Historie.

Nádherně ilustrované dějiny pro děti. Konkrétně jde o přiblížení evropských dějin a evropské identity. V knize není načrtnuta jen historická linie, ale nachází se zde i polemika, zda vůbec existuje Evropa, jaké jsou její geografické hranice, jaké národy a etnika tvoří Evropu atd. Samotná historická linie začíná v antickém Řecku a později v Římské říši. Autor pokračuje tzv. barbarskými královstvími přes středověk (zmíněna je i Sámova říše a Velká Morava) až po současnost. Zajímavostí je akcent na společenský rozměr, když autor dává do pozornosti např. města, trhy, školy, karneval, vědu, stroje a peníze.

Římská říše představuje poslední pokus o sjednocení velké části světa, a ta jak po stránce správně organizační, kulturní tak také jazykové. Latina se stala komunikační osou celé říše. Postupně se z ní stával jazyk vzdělanců v kontrastu vůči huhlajícím barbarům. Středověk však posléze přinesl legitimizaci národních jazyků, jak v mluvené tak i psané podobě. Jednota řeči v obsáhlejším regionu tak byla na dlouho ztracena. Jazyk je však jen jedním znakem komunikace, takové obrazy mohou být daleko lépe srozumitelnější lidskému vědomí se stejnou historickou zkušeností a nebo jsou ještě další možnosti, jak si porozumět bez znalostí řeči a kódů? Začtěte se do nové práce Umberta Eca.

Jacques Le Goff patří k nejvýznamnějším současným historikům středověku. Jeho rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století, ale také jako člověk, jenž měl zásadní vliv na formování nové podoby středověké křesťanské zbožnosti. Le Goff mistrovským způsobem paralelně zkoumá Ludvíkův život a jeho vliv na proměny francouzské monarchie. Stejnou měrou si však všímá i obrazů svatého Ludvíka, jež v hagiografické literatuře črtali jeho středověcí životopisci, a na podkladě literárních textů pozdního středověku analyzuje i druhý život svatého Ludvíka ve francouzské historické paměti.

"L'Europa è antica e futura a un tempo. Ha ricevuto il suo nome venticinque secoli fa, eppure si trova ancora allo stato di progetto. Saprà, la vecchia Europa, rispondere alle sfide del mondo moderno? La sua età sarà fonte di solidità o causa di debolezza? Le sue eredità la renderanno capace o incapace di affermarsi nella modernità?" (Jacques Le Goff)

Im Umgang mit der Geschichte ist Immobilismus kein Zeichen der Treue, sondern der Schwäche – so charakterisiert Jacques Le Goff den aktuellen Stand der Auseinandersetzungen um die Neue Geschichtswissenschaft. Diese Bewegung, begründet von Lucien Febvre und Marc Bloch und weitergeführt von Fernand Braudel, hat in den letzten sechzig Jahren die Methoden und Wahrnehmungen der Historiographie international stark beeinflusst. Aus dem Kreis der französischen Zeitschrift Annales hervorgegangen, ist die „nouvelle histoire“ ein bedeutender Versuch, die Geschichtsschreibung für neue Themen und Perspektiven zu öffnen. Historische Anthropologie, Mentalitätengeschichte, Strukturgeschichte und die Geschichte der materiellen Kultur haben hier ihre intellektuellen Wurzeln. Anstelle einer „Schule“ liegt ein Ideen-Programm zugrunde, das geschichtliche Prozesse als Teil dieser Prozesse selbst interpretiert. Der vorliegende Band beleuchtet den Wandel der Fragestellungen, die mit der „nouvelle histoire“ verbunden sind. An zentralen Themen werden von renommierten Vertretern dieser Historiker-Gruppe Besonderheiten und Entwicklungstendenzen ihrer Arbeit dargestellt, deren gemeinsames Merkmal die „Rückeroberung des historischen Denkens“ ist.

Entre le XIe et le XIIIe siècle, la chrétienté médiévale est le théâtre d'une véritable révolution commerciale dont les grands animateurs sont les marchands et les banquiers. C'est une époque de paix certes relative qui permet les voyages lointains, mais c'est aussi l'époque d'un essor démographique considérable. C'est enfin et surtout l'âge de naissance ou de renaissance des villes. Que l'on songe à Florence, Rouen, Bruges, Gênes ou Amiens, et bien sûr aux grandes foires médiévales, c'est bien dans ce cadre urbain en plein développement que le commerce, s'émancipant de la tutelle religieuse et favorisant les activités artistiques, s'épanouit et que le capitalisme voit le jour.

Jedna z nejdůležitějších prací slavného a českým čtenářům dobře známého francouzského historika. Le Goff v ní vypráví dramatický příběh toho, jak se v představách středověkého člověka o posmrtném životě zformovala představa očistce – třetího místa mezi peklem a nebem, kde duše ne zcela spravedlivých podstupují očistné tresty. V popisech barvitých vizí utrpení očišťovaných duší a vizí cest na onen svět nám vystupuje před oči plastický obraz mentality středověkého člověka. Ačkoli autor není teolog, nevyhýbá se ani sondám do myšlení hlavních postav křesťanství – Augustina, Bernarda z Clairvaux, Bonaventury či Tomáše Akvinského. Pozornosti se dostává také odrazu očistce ve středověké literatuře až po slavnou Zlatou legendu a Dantovu Božskou komedii. Křesťanské pojetí očistce a „života po životě“ srovnává Le Goff s představami starých Egypťanů, Řeků i starozákonního židovstva. To vše činí ze Zrození očistce jedinečný čtenářský zážitek.

Offers 10 profiles written by 10 of todays leading monks, the warrior & the knight, the peasant & agriculture, the city-dweller & life in cities & towns, the intellectual, the artist, the merchant, women & the family, the saint, & the marginal man. Opens a delightful window into the past & will be essential reading for students of the medieval period & for those fascinated by the Middle Ages. Suggested readings & bibliography conclude each profile.

Edice Člověk a jeho svět. Pohled na středověk ve všech jeho základních aspektech. Deset předních evropských medievalistů pod vedením J. Le Goffa se pokouší prostřednictvím deseti lidských typů od představitelů středověkých „tří stavů“ – mnicha, rytíře a rolníka – až po mezní typy, jako byli světec a člověk na okraji společnosti, odpovědět na otázku, zda existoval fenomén, který bychom mohli nazvat středověký člověk. Kniha, která vyšla již ve dvanácti jazycích, nabízí zcela jiný pohled než učebnice dějepisu: dává nahlédnout nejen do prostředí rytířských turnajů a klášterů, ale i do kuchyně. Seznamuje s uctíváním světců i s bědným údělem ženy a vyděděnce.

Il existe de nombreuses façons de raconter l'histoire d'un pays, et celle de la France a longtemps été un récit continu, garantissant une identité collective et une communauté de destins. Cependant, ce récit traditionnel ne résonne plus de la même manière aujourd'hui. Le rapport des Français à leur passé et à leur avenir a évolué, rendant la France à nouveau énigmatique. Les changements rapides et les incertitudes qui en résultent font que les Français interrogent leur passé pour comprendre leur présent, mais les réponses sont désormais plus difficiles à saisir. Cette Histoire de la France adopte une approche originale, rompant avec les conventions du genre en proposant quatre volumes thématiques. Chacun aborde des singularités françaises qui marquent encore le paysage contemporain : l'organisation de l'espace, les relations entre l'État et la société, le rôle des conflits dans l'unité française, et les formes de la culture. Ces histoires, inscrites dans des temporalités variées, se croisent et parfois se contredisent, révélant la complexité de la genèse nationale. Les auteurs choisissent de traiter ces caractéristiques non pas comme des évidences, mais comme des problématiques à explorer, offrant ainsi au lecteur une nouvelle manière de comprendre et d'apprécier la France.

Consisting of two parts, this volume is a one thousand-year history of the civilization of Western Europe. Part one narrates the entire period from the 5th to the 15th century, part two analyzes the origins of early medieval ideas of culture and religion.

Le Goffova teoreticky založená kniha stála před dvěma desetiletími u počátků dnes módního tématu sociokulturní paměti. V několika navzájem provázaných esejích se zde Le Goff zamýšlí jak nad mechanismy konstruování individuální a kolektivní paměti, tak nad psaním dějin jako takových. Všestranným způsobem si od pozdní antiky až po současnost všímá vlivů náboženských a politických představ na myšlení a psaní o dějinách a způsobů využívání obrazů dějin pro prosazování mocenských zájmů minulosti vzdálené a v duchu historismu uvažující přítomnosti. Předností této knihy je autorův fundovaný rozhled pro evropských historiografiích, jenž překonává tak typickou francouzskou izolovanost a zahledění se do sebe sama.

Podtitul: Ekonomika a zbožnost ve středověku. Pozoruhodná práce francouzského historika J. Le Goffa, která mapuje proměny vztahu křesťanství k lichvě, k penězům, k zisku ve středověku, přičemž velký důraz klade i na zdánlivě paradoxní vztah středověké ekonomie a středověké zbožnosti. Jacques Le Goff v této své rozsahem nevelké, na myšlenky a smělé interpretace však velmi bohaté a originální práci věnuje pozornost problematice vztahu křesťanství a peněz. Do svých úvah vnáší všechny aspekty nazírání středověkého světa: náboženské, filozofické i ekonomické. Ústředním tématem knihy je tedy někdy paradoxní vztah středověké ekonomie a středověké zbožnosti, a to jak v podobě traktované intelektuálními elitami, tak ve zjednodušené podobě exempel, s nimiž se věřící setkávali při nedělních kázáních a jež výrazně ovlivňovaly jejich představy o mravním životě a posmrtném nebezpečí.

Nápaditá práce francouzského historika reprezentuje autorovy názory na problematiku středověkého myšlení, mentálního chování a křesťanstvím ovlivněného jednání intelektuálů. Seznamuje s představami o prostoru, čase, o onom světě, o lidském těle, o trojím lidu a významu města v ideologickém systému, o pravidlech středověké symboliky a gest, stravování.

German

Cet ouvrage, paru en 1974 et depuis lors devenu une référence fondatrice, se veut plus qu'un bilan, autre chose qu'un panorama : un diagnostic sur la situation de l'histoire dite "nouvelle", telle qu'en France du moins la pratiquent alors des historiens venus d'horizons divers et appartenant à des générations différentes, mais qui partagent un même esprit de recherche. Un point de départ aussi pour les voies nouvelles de l'exploration historique. La nouveauté paraît avoir tenu à trois processus que l'ouvrage restitue tour à tour : de nouveaux problèmes ont remis en cause l'histoire elle-même ; de nouvelles approches ont enrichi et modifié les secteurs traditionnels de l'histoire ; de nouveaux objets enfin sont apparus dans le champ épistémologique de l'histoire.

Soubor esejů světově uznávaného francouzského medievalisty, jenž navazuje na velice úspěšnou a obdobně koncipovanou knihu, vydanou nakladatelstvím Argo v roce 1998 – Středověká imaginace. V programové práci, která dnes patří ke klasice medievalistiky podmíněné přístupy školy Annales, autor soustředil své eseje z období 60. a 70. let. Jejich vzájemný svorník představují dějiny mentalit a témata inspirativně ohledávající problémy středověkého vnímání času, prostoru, zbožnosti, pověrečna a zázračna. Le Goff se v nich projevuje jako mistr intelektuální reflexe a hledač základních kategorií středověkého světa.

L'ouvrage de Marc Bloch, publié en 1924, se distingue par son approche novatrice de l'histoire médiévale, mêlant histoire économique, sociale et politique. Il explore la croyance en la capacité miraculeuse des rois de France et d'Angleterre à guérir les malades par le toucher, une pratique liée à des affections comme la scrofule. Bloch, influencé par des études sur la médecine populaire et l'ethnographie, ouvre la voie à l'histoire des mentalités en analysant ces croyances à travers le prisme des miracles et des guérisons perçues comme "fausses" par la raison moderne. Son exploration du toucher royal est également vue comme un rite, révélant une dimension symbolique et magique du pouvoir royal, renouvelant ainsi l'histoire politique. Bloch retrace l'évolution de cette croyance du XIIe au XVIIIe siècle, soulignant son déclin avec la montée de la rationalité. À sa sortie, le livre reçoit un accueil mitigé, jugé trop bizarre par certains historiens, ce qui pousse Bloch à abandonner ce type d'analyse. Cependant, après 1945, l'ouvrage est réévalué et connaît un regain d'intérêt, devenant un classique dans le domaine de l'histoire politique et sociale. Aujourd'hui, il est reconnu comme un ouvrage majeur, pionnier dans son approche des mentalités et de l'imaginaire politique.

L'activité professionnelle, le rôle social et politique, l'attitude religieuse et morale, et le rôle culturel des hommes d'affaires de l'époque médiévale. L'auteur ne dépasse pas les cadres de l'Europe chrétienne.

Jacques Le Goff is a prominent figure in the tradition of French medieval scholarship, profoundly influenced by the Annales school, notably, Bloch, Febvre, and Braudel, and by the ethnographers and anthropologists Mauss, Dumézil, and Lévi-Strauss. In building his argument for "another Middle Ages" (un autre moyen âge), Le Goff documents the emergence of the collective mentalité from many sources with scholarship both imaginative and exact.

Il periodo compreso tra XII e XIV secolo vede l'affermarsi, travagliato e contrastato, di un personaggio della vita culturale e sociale assolutamente nuovo nel panorama occidentale: la figura del chierico, vero e proprio intellettuale medievale che "fa il mestiere di pensare e di trasmettere il proprio pensiero mediante l'insegnamento" e che per questo "stile professionale" si differenzia sia dagli esponenti della cultura monastica sia dagli umanisti Rinascimentali. Artigiano della cultura, il chierico medievale fa parte degli strati sociali emergenti del tardo Medioevo e di questi condivide e a volte anticipa la mentalità, i conflitti con la morale della tradizione, i problemi stessi dell'organizzazione del proprio lavoro. È a queste caratteristiche che si deve l'interesse portato da Jacques Le Goff al fenomeno storico-culturale. Maestro di quella «storia totale» che in Francia ha dato i più cospicui risultati, l'autore restituisce un mondo di persone viventi e non idealizzazioni evanescenti e mette a fuoco «dal basso» la storia culturale del periodo in questione: come l'intellettuale studia, scrive e traduce i libri, ma anche quale sia la sua religiosità, quali le sue concezioni dell'amore.

Dieser Band der „Fischer Weltgeschichte“ schildert die Geschichte Europas im Hochmittelalter. Der Verfasser, Prof. Jacques Le Goff, betrachtet nicht nur die abendländische Welt, sondern bezieht auch die byzantinische und islamische Geschichte ein, die für die europäische Entwicklung in dieser Zeit bedeutend waren. Der Leser erhält einen Überblick über die Entfaltung und den Niedergang der Christenheit von der Kirchenspaltung 1054 bis zur Krise des 14. Jahrhunderts, aus der die Neuzeit hervorging. Die Polarität zwischen Kaiser und Papst, die Spannungen zwischen Sacrum Imperium und den Territorialstaaten sowie die Kreuzzugsidee und ihre Konsequenzen werden deutlich. Zudem werden die wirtschaftlichen und sozialen Bedingungen des Lebens im Hochmittelalter eingehend erklärt. Der Band informiert auch über Philosophie, Literatur, Kunst und religiöse Strömungen in Europa. Der Autor kombiniert traditionelle geschichtswissenschaftliche Methoden mit modernen sozialgeschichtlichen Fragestellungen, um neue Einsichten in das Wesen dieser Zeit zu gewinnen. Der Band ist abgeschlossen und enthält Abbildungen, Kartenskizzen sowie ein Literaturverzeichnis. Ein Personen- und Sachregister erleichtert die Orientierung des Lesers.

Kultura středověké Evropy skutečně není jen suchým výčtem událostí, součástí knihy je svým rozsahem ojedinělá obrazová příloha, díky níž je možné do Le Goffovy středověké Evropy takřka vstoupit. Podrobná časová tabulka a slovník nejdůležitějších pojmů pak dodávají knize i rozměr praktické pomůcky pro všechny milovníky nejen dějin nejen středověkých.