Aleš Skřivan Pořadí knih (chronologicky)

Vztah centrálních mocností, tedy Rakouska-Uherska a Německa, zásadně ovlivňoval evropskou a mezinárodní politiku v letech 1906–1914. Publikace začíná rokem 1906, kdy došlo k významným personálním změnám v habsburské monarchii, přičemž nástup barona Aehrenthala do funkce ministra zahraničí byl klíčový. První léta jeho úřadování (1906–1908) byla relativně klidná, s existující détente mezi habsburskou monarchií a Ruskem ohledně Balkánu. Zlom nastal během bosenské anekční krize (1908–1909), kdy Berlín opustil bismarckovský kurs a poskytl Rakousku-Uhersku silnou podporu v konfliktu s Ruskem a Srbskem. Rusko utrpělo diplomatickou porážku, jejíž důsledky ovlivnily mezinárodní vztahy až do první světové války. V letech 1909–1912 došlo k podstatným změnám ve vztahu Německa a Rakousko-Uherska, zejména po nástupu Kiderlena-Wächtera v roce 1910, který se snažil zlepšit vztahy s Velkou Británií a nechtěl poskytovat jednostrannou podporu. Tento přístup se projevoval během balkánských válek (1912–1913), kdy Berlín preferoval spolupráci s Brity. Po Kiderlenově smrti na konci roku 1912 se však Německo vrátilo k výraznější podpoře spojence, obávající se mezinárodní izolace. Po sarajevském atentátu Berlín jednoznačně podpořil habsburskou monarchii.

Kolektivní monografie představuje hospodářské dějiny jako vědní disciplínu zkoumající často významné události, fenomény a procesy, které významně ovlivňují život většiny společnosti. Jednotlivé kapitoly ukazují šíři předmětu výzkumu, interakci s dalšími obory a vědními disciplínami. Kniha ukazuje, jak výrazně se měnilo hospodářství a jeho kontexty v 19. a 20. století – ať už máme na mysli rozložení ekonomické síly v globálním srovnání, změny ve struktuře ekonomik, zásadní nárůst nebo pokles významu odvětví, proměny interakce ekonomických, politických, sociálních a celé řady dalších fenoménů, kvantitativní a kvalitativní aspekty měnící se role státu v hospodářství nebo měnící se postavení, úlohu a také vnímání společenských i ekonomických elit ve společnosti. Kapitoly ukazují makroekonomické i mikroekonomické přístupy, dokládají současný stav výzkumu jednotlivých sektorů ekonomiky. Náplň řady kapitol přináší zcela nová témata výzkumu, kterým dosud nebyla věnována pozornost, další rozvíjejí a prohlubují dosavadní bádání. Podařilo se tak dosáhnout bohaté tematické pestrosti, která má potenciál oslovit mnohé čtenáře.

Základní vývozní artikl Britů z Číny představoval čaj. Jeho nákup ale museli platit stříbrnými mincemi a neraženým stříbrem, což vyvolalo nerovnováhu platební bilance a nutilo obchodníky hledat komoditu, jejíž prodej Číňanům by tuto nerovnováhu odstranil. Mělo to změnit opium, jehož dovoz se postupně císařský režim snažil zastavit. Zlomová v tomto směru byla opatření z konce třicátých let 19. století, která vyostřila celou situaci, jež v září 1839 vygradovala prvními výstřely. V následné válce Britové bojovali o legalizaci obchodu s opiem, otevření čínských přístavů a rozšíření diplomatických styků. Jejich vojenskou převahu stvrdila mírová smlouva v Nankingu v roce 1842, na jejímž základě mimo jiné získali ostrov Hongkong.

Publikace seznamuje s odrazem událostí roku 1968 a s jeho dozvuky na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE). Hlavní pozornost je věnována ohlasu školy na reformní období, respektive polednový obrodný proces, jak se její pracovníci zapojovali do reformního procesu, jaký byl bezprostřední dopad srpnových událostí na VŠE, a to vše na pozadí souhrnu širšího kontextu politicko-společenského vývoje v Československu v reformním období šedesátých let a v roce 1968. Monografie je dílem autorů, kteří se v rámci širšího výzkumného týmu dlouhodobě zabývají výzku-mem vývoje ekonomického vysokoškolského vzdělávání u nás. Jádro tohoto týmu působí na Katedře hospodářských věd Národohospodářské fakulty VŠE. Publikace byla zpracována nejen na základě studia primárních pramenů ze Spisovny VŠE a Národního archivu v Praze, ale i na základě cenných pramenů získaných od pamět-níků, aktivních studentů VŠE v roce 1968.

Pravděpodobně málokdo by předpokládal, že se v první Československé republice v polovině dvacátých let vyprodukovalo až 18,5 % (!) celosvětové produkce surového řepného cukru. Kolektivní monografie skupiny autorů z Katedry hospodářských dějin Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze si klade za cíl připomenout významnou tradici výroby „bílého zlata“ v Československu, resp. v regionu střední Evropy, kde se cukrovarnictví v průběhu druhé poloviny 19. století etablovalo v jedno z nejvýznamnějších odvětví potravinářského průmyslu. Po rozpadu Rakousko-Uherska cukrovarnictví zajišťovalo pro nově zformovaný československý stát vysoké příjmy pro státní pokladnu, díky čemuž dopomohlo k rychlejší ekonomické stabilizaci nově budované národní ekonomiky mladé republiky.

Do poloviny 90. let 19. století byla Velká Británie dominantní mocností v Číně. Čínsko-japonská válka (1894–1895) však zásadně změnila situaci na Dálném východě. Poražená Čína se ocitla pod tlakem a s pomocí evropských bank splácela válečné náhrady Japonsku. Velmoci začaly usilovat o koncese a sféry vlivu, přičemž Rusko s Francií razantně prosazovaly své cíle, což ohrožovalo britskou pozici. Německo, i když později, začalo rozvíjet aktivity na Dálném východě, avšak slabost jeho námořnictva ho nutila k opatrnosti. Spolupráce Němců a Britů se projevila v poskytování půjček Číně a výstavbě železnic, ale britský postoj k otevřené ekonomice byl v rozporu s vymezováním sfér vlivu. Britové se intenzivně zapojili do získávání koncesí a požadovali uznání své sféry vlivu v povodí Jang-c’. Po potlačení „Boxerského povstání“ došlo k oslabení dynastie Čching a zvýšenému tlaku velmocí, přičemž britské zájmy ohrožoval ruský tlak. Londýn se rozhodl pro alianci s Japonskem, čímž skončila britská politika „skvělé izolace“. Na čínskou revoluci v letech 1911/1912 reagovaly velmoci opatrně, podporovaly generála Jüan Š’-kchaje, doufajíc v zajištění finančních závazků. Vypuknutí první světové války na Dálném východě nepřineslo tak zásadní změnu jako v Evropě, avšak Japonsko toho využilo k rozšíření svých pozic v Číně.

Cílem plánované vícedílné řady, která vzniká v gesci Centra pro dějiny VŠE v Praze ve spolupráci s Katedrou hospodářských dějin Národohospodářské fakulty VŠE, je detailně zmapovat fungování ústřední ekonomické vysoké školy u nás. Tento publikační projekt reaguje na institucionalizaci výzkumu dějin VŠE založením Centra pro dějiny VŠE v roce 2013 a jeho dosavadní výsledky výzkumu nejen v souvislosti s šedesátiletým výročí založení VŠE, které si tato prestižní ekonomická vysoká škola v České republice připomínala právě v roce 2013. Předložený první díl mapuje počátky vyššího vzdělávání v ekonomických disciplínách od poloviny 17. století v českých zemích, problematiku založení a fungování Vysoké školy obchodní v Praze (VŠO), předchůdkyně pozdější VŠE, bezprostřední bouřlivé období po druhé světové válce, resp. po roce 1948 a samotný proces ustavení VŠE v Praze v roce 1953. Srovnán je i vývoj slovenského a českého vysokého ekonomického školství mezi lety 1945 a 1953. Ze středoevropských zemích jsou počátky ústředních ekonomických vysokých škol sledovány v případě Maďarska a Německé demokratické republiky.

Přestože Rakousko-Uhersko nikdy nevybudovalo koloniální říši, mělo své zájmy v některých zámořských oblastech. Jednou z nich byl i Dálný východ, kam obchodníci z habsburské monarchie dorazili již v osmnáctém století. Rakousko přesto bylo ve východní Asii opožděným příchozím. Od konce XIX. století byl Dálný východ jedním z hlavních ohnisek mezinárodního napětí. Dopad na rakousko-uherskou politiku byl spíše nepřímý – pozornost ruského rivala se odvracela od Balkánu. Vídeň však posilovala své zastoupení ve východní Asii, zvažovala vytvoření námořní základny v Číně, podílela se na potlačení Boxerského povstání a získala koncesi v Tiencinu. Pozice monarchie v obchodu s Japonskem se po roce 1900 zlepšovala, úspěchy Škodových závodů před rokem 1914 naznačovaly, že může dojít i k rozvoji obchodu s Čínou. Po vypuknutí první světové války se však Japonsko přidalo na stranu Dohody, roku 1917 tak učinila i Čína. Tím rakousko-uherské angažmá na Dálném východě skončilo. Jaký byl charakter politiky Vídně na Dálném východě? Jak aktivní byly na tamních trzích rakousko-uherské firmy? Na tyto a další otázky hodlá odpovědět naše publikace.

Analýza vývoje československého vývozu do Číny i hledání historických souvislostí současných ekonomických vazeb s ČLR je důležitým úkolem s ohledem na sílící mezinárodně-politickou pozici komunistické Číny a navíc jde z badatelského hlediska o velmi zajímavou a podnětnou práci. Předkládaná kniha je první ucelenou a přehlednou monografií věnovanou československému vývozu do Číny. Tento fenomén je mapován a hodnocen ve dvou časových úsecích - od vzniku nezávislého státu do okupace v roce 1939 a od roku 1945 do rozpadu Československa.

Podtitul: Soukromý život sultánů v Istanbulu Dějiny dynastie osmanských sultánů. Rodinná biografie osmanského domu od dobytí Konstantinopole Turky do vzniku Turecké republiky. Rezidenci v hlavním městě osmanské říše Istanbulu vybudoval Mehmet Dobyvatel. Palácový komplex (později známý jako Topkapi) byl zřízen jako místo k bydlení i správní centrum a byl budován po dobu vlády 37 osmanských sultánů. Kniha líčí jejich soukromý život, úspěchy i neúspěchy jednotlivých vládců. Svět za palácovými zdmi až do pádu osmanské dynastie. Knihu doplňuje bohatá obrazová příloha a četné ilustrace v textu.

Lexikon obsahuje přes 1000 hesel k dějinám novověku. Jednotlivá hesla jsou věnována jak klíčovým událostem obecného významu, tak dílčím záležitostem jako byly války, bitvy, mírové smlouvy, konvence, mezinárodní krize, kongresy a konference, spojenecké svazky, aliance a spolky, spiknutí, povstání, politické strany a hnutí, zastupitelské sbory, církve atd. Lexikon je doplněn jmenným rejstříkem, kde můžete najít základní údaje více než 1100 osob.

Kniha nabízí ucelený přehled vývoje evropské politiky od vestfálského míru do vypuknutí první světové války. Autor je vedoucím Semináře dějin mezinárodních vztahů na Ústavu světových dějin FF UK.

První kniha z nové edice LIBRI (Historická řada), z pera historika a úspěšného publicisty A. Skřivana, je zasvěcena pohnutým událostem nejen v Japonsku, ale i na Dálném východě a v Tichomoří v letech 1931–1945. Po reformách Meidži (1868) Japonsko urychleně vykročilo nejen na cestu modernizace, ale i územní expanze zaměřené především na území Koreje a Číny. Po čínsko-japonské a rusko-japonské válce stanulo mezi světovými velmocemi a jejího postavení se ještě upevnilo v průběhu 1. světové války, kdy na Dálném východě vzniklo mocenské vakuum. Na prahu 30. let 20. století se pak představitelé říše Vycházejícího slunce rozhodli prosadit své zájmy a nároky na kontinentě silou. Výsledkem byla invaze do Mandžuska v roce 1931, která znamenala začátek japonské války na Dálném východě a poté i v Pacifiku. Její druhá fáze začala útokem do vlastní Číny v roce 1937, vrchol pak představoval útok na Pearl Harbor v roce 1941 a vstup Japonska do války se Spojenci. Cílem knížky je poskytnout ucelený pohled na vnitřní i zahraniční politiku Japonska v tomto období a předložit čtenáři úplný a pokud možno i poutavý obraz vzestupu i pádu říše Vycházejícího slunce až do hořkého konce v srpnu a září roku 1945, kdy země bezpodmínečně kapitulovala.

Publikace se zabývá spojenectvím Rakouska-Uherska a Německa v letech před 1. světovou válkou.

Publikace přibližuje život reformátora (* 1904), jehož jméno se stalo symbolem pragmatických změn a obrovského oživení čínského hospodářství.

Sborník politických dějin Evropy od pádu římské říše do konce třicetileté války

Autoři poskytují ucelený přehled vývoje mezinárodních vztahů v údobí od vestfálského míru do 1.svět.války.

Publikace zachycuje vývoj druhé světové války v Tichomoří v letech 1942–1945, od první porážky Japonska v bitvě u Midwayských ostrovů až do jeho kapitulace 2. září 1945. Předchozí publikace Cesta samurajů představila úspěšnou velmocenskou agresivní japonskou politiku, jež vyvrcholila útokem na Pearl Harbor a vyvolala tak počátek druhé světové války v Tichomoří, Pád Nipponu představuje další válečné období, v němž došlo k obratu ve válce. Sleduje události na válečném poli v období, v němž japonská armáda císaře Hirohita zaznamenává jednu porážku za druhou, důsledky pro civilní obyvatele Japonska po bombardování velkých měst, nesmělé pokusy japonské diplomacie najít východisko z války, jaderný úder na Hirošimu a Nagasaki. A samozřejmě také úlohu císaře, dvorských kruhů, vojenského velení, jejich vzájemné intriky. V závěrečné kapitole pak svízelnou cestu ke kapitulaci a nakonec její přijetí včetně potrestání válečných zločinců. První vydání.... celý text

Publikace uvádí přehledně dějiny Anglie, Francie, Nizozemí, Čech, Ruska a počátku Spoj. států severoamer., všímá si i všech oblastí umění a vědy.

Publikace uvádí přehledně dějiny Anglie, Francie, Nizozemí, Čech, Ruska a počátku Spoj. států severoamer., všímá si i všech oblastí umění a vědy.

Cílem publikace je poskytnout ucelený pohled na vývoj vnitřní i zahraniční politiky Japonska v období 1931–1942 od zahájení agrese v Mandžusku v roce 1931 do japonského „blitzkriegu“ v Pacifiku, který zastavila porážka v bitvě u Midwayských ostrovů v červnu 1942.

Publikace je určena mladým zájemcům o stavbu lodí. První část knihy je stručným přehledem o dějinách mořeplavby a lodního stavitelství. Druhá část je věnována třinácti lodím z různých období dějin a třetí oddíl je vlastně souborem popisů postupu zhotovení jednotlivých součástílodních modelů. Důležitou pomůckou je slovníček odborných výrazů.

Podle vlastních slov měli autoři knihy nejdříve v úmyslu na několika krizových konfliktech přelomu XIX. a XX. století demonstrovat „soumrak evropského století“, tj. počátek pozvolného sestupu Evropy z dosavadního dominantního postavení ve světové politice i ekonomice. Soumrak evropského století zůstal jedním pólem této práce, ale zároveň se její záběr rozšířil a vyplnil zhruba časový rámec let 1895–1905. Právě v tomto desetiletí vyvrcholilo století, v němž se odehrálo doposud největší zrychlení tempa změn v lidských dějinách, století, v němž průmyslová a technická revoluce podstatně změnily tvář světa. 2., upravené vydání.

Zámořské objevy od starověku po 19. století. Populárně vědecká práce o objevování neznámých oceánů a pevnin Země se zaměřuje především na události, které měly podstatný význam pro historický vývoj. Autoři vycházejí z objevů antiky, na jejímž odkazu stavěl evropský středověk vrcholícím ,,stoletím velkých zeměpisných objevů’’ a seznamují s osudem mořeplavců a objevitelů v pozdějších dobách 19. století.

Historická studie se pokouší postihnout hlavní rysy velmocenské politiky na Dálném východě a zejména pak americkou politiku v Číně ve válečných letech 1941-1945. Ukazuje americko-čínskou spolupráci před vypuknutím války v Tichomoří, místo Číny v širších vojensko-strategických koncepcích USA i četné krize ve vztazích mezi Čínou a Spojenými státy. Charakterizuje vnitropolitickou situaci v Číně, jednání o "čínské otázce" na káhirské, teheránské a jaltské konferenci i neúspěšnost americké politiky při řešení vnitřních problémů Číny.