
Více o knize
Pravděpodobně málokdo by předpokládal, že se v první Československé republice v polovině dvacátých let vyprodukovalo až 18,5 % (!) celosvětové produkce surového řepného cukru. Kolektivní monografie skupiny autorů z Katedry hospodářských dějin Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze si klade za cíl připomenout významnou tradici výroby „bílého zlata“ v Československu, resp. v regionu střední Evropy, kde se cukrovarnictví v průběhu druhé poloviny 19. století etablovalo v jedno z nejvýznamnějších odvětví potravinářského průmyslu. Po rozpadu Rakousko-Uherska cukrovarnictví zajišťovalo pro nově zformovaný československý stát vysoké příjmy pro státní pokladnu, díky čemuž dopomohlo k rychlejší ekonomické stabilizaci nově budované národní ekonomiky mladé republiky.
Nákup knihy
Cukrovarnický průmysl: jako opomíjený aktér mezinárodního obchodu v meziválečném období, Aleš Skřivan, Andrej Tóth, Jakub Drábek
- Jazyk
- Rok vydání
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná s přebalem)
Doručení
Platební metody
Navrhnout úpravu
- Titul
- Cukrovarnický průmysl: jako opomíjený aktér mezinárodního obchodu v meziválečném období
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Aleš Skřivan, Andrej Tóth, Jakub Drábek
- Vydavatel
- Tomáš Halama
- Rok vydání
- 2018
- Vazba
- pevná s přebalem
- ISBN10
- 8087082370
- ISBN13
- 9788087082379
- Kategorie
- Dějiny / Historie
- Hodnocení
- 4 z 5
- Anotace
- Pravděpodobně málokdo by předpokládal, že se v první Československé republice v polovině dvacátých let vyprodukovalo až 18,5 % (!) celosvětové produkce surového řepného cukru. Kolektivní monografie skupiny autorů z Katedry hospodářských dějin Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze si klade za cíl připomenout významnou tradici výroby „bílého zlata“ v Československu, resp. v regionu střední Evropy, kde se cukrovarnictví v průběhu druhé poloviny 19. století etablovalo v jedno z nejvýznamnějších odvětví potravinářského průmyslu. Po rozpadu Rakousko-Uherska cukrovarnictví zajišťovalo pro nově zformovaný československý stát vysoké příjmy pro státní pokladnu, díky čemuž dopomohlo k rychlejší ekonomické stabilizaci nově budované národní ekonomiky mladé republiky.