Souhrnná publikace v úvodu seznamuje s osídlením a zúrodněním Valašska a jeho zemědělskou produkcí, zabývá se též vývojem lidové stravy, představuje všední i sváteční jídelníček Valachů a popisuje, jak se lidé museli stravovat ve zlých časech či za války. Nechybí příloha s recepty na mnohá tradiční valašská jídla a fotografie dobové i současné.
O původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších
Symbolicky na konci 20. století vychází 1. díl pětidílné publikace o Těšínsku, která zachycuje podobu tohoto regionu zformovanou minulými věky. Jde o knihu, která má za úkol uchovat v paměti lidí bohatství folklóru a um předchozích generací. První díl je věnován především zaměstnání obyvatel - řemeslům, zemědělství a salašnictví, tomu jak tu uměli zpracovat dřevo, hrnčířskou hlínu, železo i textilní rostliny, aby jim sloužily.
Vedle historické literatury a pramenů používá autor ve větší míře i materiálu etnografického. V úvodní kapitole vymezuje obsah pojmu etnografického regionu a všímá si názorů na valašskou otázku v odborné literatuře. Jádro studie tvoří pojednání o vzniku a vývoji etnografického regionu Moravského Valašska a stanovení jeho územního rozsahu, který se měnil s vývojem lidové kultury.
O původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších.
Kniha nese podtitul: Etnografický a etnický obraz Čech, Moravy a Slezska (1500-1900) : národopisné oblasti, kulturní areály, etnické a etnografické skupiny
2. díl monografie se zabývá 2 tématy - obydlím a oděvem. Těšínsko jako jedno z mála míst střední Evropy vzbuzovalo pozornost především přežíváním archaických reliktů středověkých stavebních prvků v jeho horské části. Až v této monografii se dostává jeho vesnické architektuře etnografického a historického zhodnocení. Kapitoly o oděvu shrnují poznatky několika badatelů, kteří se na Těšínsku cílevědomě věnovali studiu této významné složky zdejší lidové kultury od 2. světové války až po dnešek.
