Jiří Pernes Pořadí knih (chronologicky)

Východiskem publikace jsou dramatické události roku 1956 – odhalení Stalinových zločinů na XX. sjezdu KSSS, bouře polských dělníků i protikomunistické povstání maďarského lidu. Ukazuje, jak se vládnoucí KSČ snažila situaci stabilizovat násilnými prostředky i kroky vedoucími ke zvýšeníživotní úrovně obyvatel. Přibližuje tak významné okamžiky vývoje, jako byla volba Antonína Novotného prezidentem republiky v roce 1957, třídní a politické prověrky o rok později, sebevražda ministra Šlechty a jeho manželky, dokončení kolektivizace zemědělství, ale i tak významný úspěch, jaký představovala československá expozice na světové výstavě v Bruselu. Práce končí vyhlášením Československé republiky socialistickým státem v roce 1960. Tento zdánlivý triumf komunistického režimu však v sobě nesl zárodky dalších problémů, které vyvrcholily reformním hnutím šedesátých let.

Kniha se zabývá strategií Spojených států amerických směřující k osvobození zemí za železnou oponou a okolnostmi vzniku studené války. Popisuje roli Výboru pro svobodnou Evropu a exilových organizací, které západní velmoci nikdy neuznaly jako exilové vlády – jako tomu bylo během druhé světové války. Původní badatelská práce historiků Pavla Palečka, Jiřího Pernese a Martina Nekoly se stala aktuální v momentě, kdy Rusko podniklo útok na Ukrajinu a vyvolalo v Evropě největší konflikt od druhé světové války. Rusko se dnes vrátilo k imperiálnímu myšlení, které bylo vlastní Sovětskému svazu už během studené války, kdy východní blok soupeřil s demokratickým světem.

Opojnou radost z osvobození v květnu 1945 provázely naděje, že se podaří vybudovat republiku svobodnou, sociálně spravedlivou a také zabezpečenou před jakýmkoli příštím vnějším i vnitřním ohrožením. Prezident Beneš se triumfálně vrátil z exilu do Prahy jako symbol vítězství i kontinuity s meziválečnou první republikou. Sám však hovořil především o národní revoluci. Její součástí byla tvrdá odplata – zejména na Němcích a kolaborantech. Četných násilností se po řadu měsíců dopouštěli také rudoarmějci – osvoboditelé ze země, jež měla do budoucna garantovat československou bezpečnost a jejíž „přání“ bylo radno plnit. Nabádali k tomu především komunisté, kteří se ve všeobecně zradikalizovaných poměrech orientovali nejlépe. Voliči v českých zemích z nich v květnu 1946 učinili výrazně nejsilnější politickou sílu v Československu. KSČ tak získala ideální pozici k přípravám na úplné převzetí moci a destrukci limitované demokracie třetí republiky.

"Právě jsem se vrátil z Hradu." To zná asi každý. Ale co komunistický premiér Klement Gottwald na Hradě po prezidentovi Edvardu Benešovi vůbec chtěl? Také asi každý ví, že Československo vzniklo 28. října 1918. Ale jak, proč a za jakých okolností? To všechno se ve stručnosti dozvíte z knihy Století ČSR. Stejně jako pochopíte další zásadní okamžiky české historie, jako například Mnichov ’38, druhou světovou válku, únor ’48, pražské jaro či listopad ’89. Ale přibližuje i řadu dalších světových událostí, které měly zásadní vliv na vývoj 20. století. Od bolševické revoluce v carském Rusku přes světové války následované studenou válkou až k pádu komunismu, rozpadu Sovětského svazu a dalším. Pro knihu nejsou stěžejní data, ale souvislosti. A proto je i zobrazení a řazení textů a obrázků velice názorné ve velmi přehledném leporelu. Stejně jako graf výsledků voleb, který provází celou historii ČSR, ČSSR, ČSFR a ČR. Velice názorně pak dobu a celý vývoj republiky ilustruje stručná historie pozoruhodné rodiny autora. Kde pradědové a dědové bojovali ve válkách a jejich děti, a později i oni, proti komunismu. Ač ho někteří předtím pomáhali budovat. Budete překvapeni, jak to přiblíží dobu, v níž žily všechny rodiny, včetně vaší. A v knize je dost prostoru i na zmapování její historie. Budete překvapeni, jak těžké životy naši předci měli, ale také jak vlastně nedávno jsme se oddělili od Rakouska-Uherska.

Tak hladký průběh převratu v roce 1948 nečekali ani komunisté. Prezident Beneš se nakonec veškerému nátlaku podvolil a většina zákonodárců, včetně členů demokratických stran, nové pořádky posvětila. Akční výbory jako hlavní prostředek „očištění“ společnosti se ukázaly jako nesmírně efektivní, propaganda fungovala, volby na konci května toho roku se podařilo zmanipulovat. Puč příliš nezkomplikovala ani smrt Jana Masaryka, který byl vzdor zakořeněným mýtům ochotný s KSČ spolupracovat a podle některých aktérů dokonce snil o roli hlavy státu. A přece tu bylo něco, co komunisté podcenili: mocenská gravitace Moskvy. Stála za první lží nového režimu, když Klement Gottwald ještě jako předseda vlády veřejně odmítl kolektivizaci zemědělství. Tvrdá sovětská linie razící doktrínu zostřování třídního boje však stála i za politickými procesy a zejména za militarizací ekonomiky, jež stáhla Československo v padesátých letech do hluboké hospodářské krize. Jak platilo ještě v osmdesátých letech, také politické uvolnění muselo být inspirováno Kremlem. A tak zlom nastal Stalinovou smrtí, shodou okolností bezprostředně následovanou smrtí Gottwaldovou. Silová konfrontace ustoupila „soupeření idejí“, ekonomická křivka se obrátila a režim se stabilizoval. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)

Naši předci byli v minulém století vystaveni těžkým dějinným zkouškám. Doba jim nepřála, do jejich životů zasáhly dva totalitní režimy, které zásadním způsobem proměnily českou společnost. Osudy lidí byly bohaté, rušné a plné zvratů. Jak vypadala situace v Protektorátu Čechy a Morava z pohledu nacistických bezpečnostních složek? Jakou roli sehráli vojenští duchovní v československé zahraniční armádě? Jak unesli břímě zodpovědnosti v těžkých časech starostové města Klatov? Jak se promítly československé reálie do karikatury, satiry a publicistiky vysídlených Němců? Čím si prošli lidé v komunistických kriminálech? Jak se utíkalo z vězení v éře stalinského Československa? Jak se Volyňští Češi zapojili do odboje proti komunistickému režimu v ČSR? Jaký vliv měla Československá televize v šedesátých letech na liberalizaci společnosti? Jak vypadal pokus o reformu bezpečnostního aparátu za pražského jara? Používala komunistická tajná policie toxikomanii jako zástupný důvod při stíhání stoupenců undergroundu? Činoherní studio v Ústí nad Labem jako „ostrov pozitivní deviace“ za husákovské normalizace? To jsou témata kolektivní monografie převážně z pera nejmladší generace historiků z ústecké univerzity.

Hubert Ripka (1895–1958) patřil k důležitým osobnostem moderních československých dějin, které upadly neprávem v zapomnění. Byl významným politikem a žurnalistou, jenž ze všech sil bojoval za demokracii a nezávislost Československa. Narodil se roku 1895 na Moravě, v Kobeřicích nedaleko Slavkova, své mládí a většinu aktivního života však strávil v Praze, kde vystudoval gymnázium a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Stal se novinářem a později patřil k nejbližším politickým spolupracovníkům Edvarda Beneše, který jej pověřoval tajnými misemi do Bělehradu, Berlína, Paříže i Londýna. Ve snaze zajistit nezávislost republiky se Ripka na pokyn Beneše orientoval stále více na Sovětský svaz a patřil k průkopníkům československo-sovětského spojenectví a spolupráce. V roce 1938 odešel do exilu a v Londýně a v Paříži začal organizovat zahraniční odboj. Stal se členem Benešovy československé exilové vlády a v roce 1945 se vrátil do osvobozené republiky, kde byl ministrem zahraničního obchodu a vlivným funkcionářem Československé strany národně socialistické. Byl iniciátorem nepovedené demise nekomunistických ministrů v únoru 1948. Dobrodružným způsobem se mu podařilo uprchnout do exilu, kde se zapojil do boje za svržení komunistického režimu ve vlasti a obnovení československé nezávislosti.

Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřásala řada národnostních konfliktů. Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Galandauer, Milan Hlavačka, Aleš Valenta, Robert Kvaček, Jiří Pernes, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách je provolání Františka Josefa I. „Mým národům“, přednáška Josefa Pekaře pronesená u příležitosti smrti rakouského mocnáře a výklad historika a diplomata první republiky Jana Opočenského. Sborník doplňuje rozsáhlá fotografická příloha. Editorem je Marek Loužek.

Morava je jednou z historických zemí Koruny české. Po krátkém období nezávislosti v 8. až 10. století, kdy dokonce pod označením Velká Morava či Velkomoravská říše hrála velmocenskou roli ve střední Evropě, stala se Morava v důsledku útoku kočovných Maďarů a následných událostí součástí českého státu. Od 11. století se nacházela pod vládou Přemyslovců, jejichž mladší synové zde vládli jako moravská knížata, toto soužití však nebylo vždy bezproblémové. V roce 1142 vyvrcholil konflikt mezi moravskými knížaty a českým panovníkem Vladislavem II. povstáním, v němž byli Moravané – přes počáteční úspěchy – poraženi. V září 1182 císař Fridrich Barbarossa vyhlásil Moravu markrabstvím, nezávislým na Čechách, markrabské hodnosti se Morava těšila až do roku 1918. V období vrcholného středověku došlo k opětovnému sjednocení s Čechami, Morava si však postupně budovala svoji vlastní samosprávu, která existovala až do vzniku Československé republiky a která se vyvíjela a proměňovala.

Rok 1953 byl pro komunistický režim v Československu přelomový. Smrt J. V. Stalina a vůdce československých komunistů K. Gottwalda v březnu toho roku otevřela cestu k řešení nahromaděných problémů především hospodářských a sociálních. Nové sovětské vedení opustilo linii otevřené konfrontace se západními demokraciemi, vyhlásilo program zvyšování životní úrovně svých občanů a k provádění stejné politiky tlačilo i východoevropské satelity. Rozsáhlá studie zabývající se vývojem v Československu uvádí edici dokumentů (v českém překladu) s hlášeními o situaci, která v roce 1953 do svých metropolí zasílali diplomaté z britské, sovětské a rakouské ambasády v Praze - tedy autentický pohled přímých svědků událostí.

Období první republiky stále fascinuje a přitahuje. Nová výpravná kniha je kronikou, encyklopedií a intimním svědectvím o zásadních okamžicích let 1918–1938. Čtenáři zažijí atmosféru doby spolu s obyvateli předválečného Československa, přičemž se ocitnou v blízkosti historických událostí a mohou psát korespondenci například s T. G. Masarykem. Kniha obsahuje 55 unikátních dokumentů, které jsou věrnými replikami historických artefaktů, zachovávajícími rozměr a vzhled originálů. Mezi vloženými přílohami najdete například Krajanské noviny Svornost z roku 1918, Washingtonskou deklaraci, korespondenci legionáře Antonína Bezděka, rukopisný koncept prvního zákona ČSR, noviny z října 1918 a dopisy mezi TGM a Karlem Kramářem. Další artefakty zahrnují bankovky první republiky, slavnostní verzi Martinské deklarace, volební plakáty, reklamní materiály a dokonce i diplom pro hokejisty z I. zimních olympijských her. Kniha je luxusně zpracována s kvalitním tiskem na matném křídovém papíru a obsahuje mapu ČSR. Tato publikace nabízí jedinečný pohled na život a kulturu první republiky, a to nejen prostřednictvím textu, ale i autentických dokumentů.

V roce 1888 vydala moravská šlechta na počest 40. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn slavnostní album s fotografiemi svých rodových sídel. Po 123 letech pořídil fotograf Libor Teplý "kopie" těchto fotografií zachycující aktuální stav těchto lokalit. Dvojice dobových a nových fotografií doplněné medailonky o současném využívání objektů doprovází historik Jiří Pernes studií, která dokumentuje vztah obyvatel Moravy k mocnáři v době jeho čtyřiceti let panování. Vznikla tak výpravná kniha s 89 dvojicemi fotografií, která nabízí možnost srovnávání doby před 123 lety se současností. Ze všech moravských sídel jsou v knize zahrnuty ty, které se nacházejí na současném území Jihomoravského kraje. Kniha je v českém jazyce.

Ve sborníku objasňuje vedoucí brněnské pobočky ÚSD AV ČR doc. Jiří Pernes souvislosti závěrečné etapy likvidace soukromého podnikaní na českém a moravském venkově. V průběhu 50. let se komunistický režim v Československu dostal do krize, na niž reagoval novou vlnou tzv. kolektivizace.Do sborníku přispěl dr. Michal Stehlík, děkan FF UK, který se zaměřil na průběh likvidace zemědělců na Jihlavsku, archivář mgr. Jiří Topinka popisuje její průběh na Berounsku, oblastí střední a severní Moravy se zabývá dr. Vladimír Březina. Ve sborníku odborných prací je také zařazena vzpomínka politického vězně pana Bohumila Robeše, který vzpomíná na násilnou kolektivizaci v obci Holubice u Slavkova a která dobře ilustruje tragédie, které komunistický režim způsobil.

V roce 1899 byla v Brně založena Česká vysoká škola technická jako první Česká vysoká škola na Moravě. Navázala na vysokou odbornou úroveň, kterou mělo v roce 1849 založené Česko-německé technické učiliště, na němž tehdy působilo mnoho významných vědců, mimo jiné i věhlasný Victor Kaplan. Česká vysoká škola technická prošla neuvěřitelným rozvojem, byla několikrát na pokraji svého zániku, ale nakonec vždy navázala na předchozí základ a svou kontinuitu nepřerušila. Tak jako ve svých počátcích zůstává VUT v Brně i dnes důležitým střediskem vzdělání i vědy a ovlivňuje vysokoškolskou a vědní politiku. Je proto dobře, že se nám nyní do rukou dostává kniha, díky níž si máme možnost připomenout slavné i bolestivé momenty z dějin Vysokého učení technického v Brně, od jeho vzniku až po současnost.

I když některé ideologické zásady komunistického režimu v Československu v letech 1948–1990 zůstávaly neměnné, toto období nebylo statické. Společnost procházela dynamickým vývojem, na který musel režim reagovat. Komunistická vláda se snažila uspokojit potřeby veřejnosti, zatímco ji zároveň chtěla formovat podle svých představ, což vedlo k četným konfliktům a bolestným střetům. Režim také reagoval na zahraničněpolitické podněty, které zásadně ovlivnily jeho rozhodování. V období vlády KSČ se střídaly klidné roky s těmi plnými napětí a nespokojenosti. Studie Jiřího Pernese se zaměřuje na počáteční léta vlády komunistické strany v Československu od roku 1948 do 1957. Na základě archivního výzkumu ukazuje, že nový režim, který získal moc s podporou části veřejnosti, se brzy dostal do hluboké krize ekonomické, sociální a politické. Od roku 1951 se v životě společnosti projevovaly prvky dysfunkčnosti a odcizení občanů od státu. Krize komunistického režimu vyvrcholila v roce 1953, ale v následujících letech se KSČ podařilo situaci stabilizovat a obnovit konsensus mezi vládnoucími a ovládanými. Události roku 1956 potvrdily historické rozhodnutí československé veřejnosti budovat socialistickou společnost pod vedením KSČ, zatímco Československo působilo jako stabilizující prvek v rozbouřené komunistické Evropě.

S Čepičkovým jménem je spojeno utrpení tisíců mladých mužů nucených sloužit v pomocných technických praporech (PTP), u tzv. „černých baronů“. Tehdy stál Čepička jako ministr národní obrany v čele Československé lidové armády. Během své politické kariéry zastával však celou řadu dalších funkcí, zásadním způsobem se zasloužil o provedení komunistického převratu v únoru 1948, patřil k hlavním představitelům československého stalinismu. Kniha pojednává o všech podobách Čepičkova života – včetně života soukromého (byl manželem Gottwaldovy dcery) – a podává ucelený portrét smutně proslulého komunistického politika.

Dramatický život a tragická smrt Františka Ferdinanda d´Este. Arcivévoda František Ferdinand, synovec Františka Josefa I., který se stal po smrti císařova jediného syna následníkem rakousko-uherského trůnu, byl stařičkým panovníkem považován za potížistu a jejich vztah byl značně komplikovaný. Arcivévoda si prosadil nerovný sňatek s hraběnkou Žofií Chotkovou a před dvorskými intrikami se uchyloval na zámek Konopiště a ke své rodině, kterou velmi miloval. Budoval si vlastní vojenskou kancelář a promýšlel plány na modernizaci a reorganizaci říše, ty však byly přerušeny tragickou smrtí obou manželů v Sarajevu. Tato smrt znamenala začátek 1. světové války, začátek rozpadu Rakouska-Uherska a počátek nového uspořádání Evropy.

Příběhy deseti významných českých komunistických funkcionářek, které svůj život zasvětily práci pro stranu. Ovšem kromě toho, že „bojovaly za lepší zítřky“, byly také matkami, jež se musely starat o své rodiny, byly manželkami a milenkami většinou významných mužů, kteří zpětně ovlivňovali jejich osud. Známý český historik vytvořil kritické a působivé portréty Anežky Hodinové-Spurné ("Bojovnice za práva utlačovaných") Gusty Fučíkové ("Profesionální vdova"), Ludmily Jankovcové ("První žena ve vládě"), Marie Švermové ("Zástupkyně generálního tajemníka KSČ"), Jarmily Taussigové-Potůčkové ("Strážkyně čistoty strany") Jarmily Glazarové ("Národní umělkyně"), Marie Mikové ("Místopředsedkyně Národního shromáždění"), Gertrudy Sekaninové-Čakrtové ("Diplomatka se statečným srdcem"), Jiřiny Švorcové ("Herečka, která zůstala věrná") a Marie Kabrhelové ("Soudružka z povolání").

Události roku 1905 patří k nejdramatičtějším okamžikům našich novodobých dějin, přesto o nich dosud nevyšla žádná kniha. Komunisté se snažili rok 1905 interpretovat jako první pokus o proletářskou revoluci. Rok 1905 však znamenal boj za větší demokracii a za svobodu. Sebevědomá česká společnost tehdy usilovala o zřízení české univerzity na Moravě, o dosažení jazykové rovnoprávnosti s Němci a ve spolupráci s ostatními národy Rakouska-Uherska také o zavedení všeobecného a rovného volebního práva. Do politického hnutí, které usilovalo o demokratizaci habsburské monarchie, se zapojily všechny české politické strany a všechny vrstvy společnosti. V průběhu roku 1905 v rámci protestních akcí proti stávajícímu pořádku zahynulo pět lidí. Protože většina demonstrací se tehdy konala na Moravě, byla i většina obětí odsud: dva lidé zahynuli v Brně, dva ve Slavkově u Brna a jeden v Praze. V knize se můžeme seznámit s životními osudy těchto dosud bezejmenných hrdinů, kteří zahynuli v boji za svobodu, ale také s osudy těch, kteří o stejnou věc bojovali na půdě vídeňského parlamentu a zemských sněmů – s poslanci Adolfem Stránským, Karlem Kramářem, Tomášem G. Masarykem, Bohumírem Šmeralem a dalšími.

Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, pořádané ve dnech 14.-16. dubna 2003 v Praze.

Jednou z výrazných historických osobností, která zásadním způsobem zasáhla do vývoje české společnosti, je předposlední rakousko-uherský panovník, císař František Josef I. z rodu habsbursko-lotrinského. Jeho osud je těsně spjat s českými dějinami, Češi stáli dlouho věrně po boku jeho trůnu, ale když se jim nepodařilo dosáhnout rovnoprávného postavení v rámci monarchie, stali se jednou z hlavních příčin jejího rozpadu. Autor, přední český historik, se zaměřil na Františka Josefa ne zcela známého; na panovníkovy návštěvy v českých zemích, jeho vztah k české společnosti, přístup k jejím požadavkům a také na vztahy Čechů a Moravanů k císaři. Objevná kniha doplněná mnoha barevnými a černobílými vyobrazeními jistě potěší všechny příznivce Habsburků a zájemce o historii.

aneb Prohry, krize, skandály a aféry českých dějin let 1848-1989 Události, jejichž důsledky poznamenaly dějiny českého národa ve smyslu víceméně negativním. Kontroverzní historické osobnosti a jejich osudy. Poněkud neobvyklý výběr historických událostí, které představují spíše odvrácenou tvář českých dějin. Jedná se o události neslavné, skandály, aféry a události, které vzbuzují pochybnosti, dohady, nedůvěru apod. Tedy ty úseky národních dějin, na které nemůžeme být příliš hrdi, které ovšem tvoří součást naší historie. Podle podobného klíče vybírali autoři i osobnosti. Jednotlivé příspěvky jsou dílem renomovaných historiků.... celý text

Evropské dějiny doplňují již vydané České dějiny - Stručně a přehledně. Přináší chronologicky data nejdůležitějších událostí evropských dějin od pravěku až po současnost. Nenahradí učebnici, ale lze jej využít jako pomůcku při hodinách dějepisu, zdroj rychlé informace. Doplněno kontrolními otázkami.

V roce 1945 začal vycházet humoristický časopis Dikobraz, který měl podporovat politiku KSČ. Po roce 1948 se stal jediným satirickým časopisem, který vycházel v českých zemích. Na jeho stránkách byly tištěny kreslené vtipy a rádoby humorné texty, které reagovaly na politický vývoj. Byl to často humor pokleslý a poplatný komunistické politice, nicméně je velmi cenným a dosud nevyužitým zdrojem informací o vývoji české a československé politiky a společnosti v letech 1945–1990. Autor pracuje s dikobrazím „humorem“ jako se svébytným historickým pramenem a na jeho základech osvětluje a komentuje bezmála půlstoletí vlády komunistické strany v Československu. Kniha vychází v rámci ediční řady Poznávání komunistické minulosti.... celý text

Obnovené vydání úspěšné a stále žádané knihy známého historika je věnováno životním osudům a politické činnosti Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Antonína Novotného, Ludvíka Svobody a Gustáva Husáka, prezidentů dosazených z vůle komunistické strany, kteří se zasloužili o rozbití či potlačování demokracie v Československé republice a negativně ovlivnili miliony životů. Za jejich vlády se tvář naší země a morálka lidí změnily tak hluboce, že se s důsledky těchto změn potýkáme dodnes. Fotografická černobílá příloha.

Společně s textem působí na čtenáře promyšlené a často též emotivně laděné fotografie Libora Teplého. V poznámkovém aparátu knihy získá čtenář informace o dataci a autorství jednotlivých brněnských staveb. Kniha je česko-anglicko-německá.

Kniha zpracovává na základě studia archivních materiálů a dobového tisku historii hnutí tzv. Omladiny v Čechách v 80. a 90. letech 19. století.

Sborník příspěvků z konference Češi nebo Moravané? K vývoji národního vědomí na Moravě, konané dne 28.2.2001 v Brně

Tematicky pestré záběry ze života české společnosti na přelomu 19. a 20. stol. ilustrují její postavení v rámci monarchie za vlády Františka Josefa I.

Encyklopedická kapesní příručka přináší chronologický přehled nejdůležitějších událostí evropských dějin od pravěku až po současnost, zachycuje hlavní tendence vývoje, obsahuje charakteristiku jednotlivých epoch, např. klasicismu, baroka apod. Najdete zde dějinné osy a rejstřík. Kniha vyšla v edici OKO a doplňuje již vydané České dějiny v datech.

Historická studie popisuje souvislost tzv. Švihovy aféry z r. 1914 s námětem Kafkova románu Proces. Čestný soud se známým národněsociálním politikem obviněným ze spolupráce s rakouskou státní policií se stal inspiračním zdrojem románu.

Životní osudy posledního rakouského císaře a jeho rodiny. Pokusy o záchranu hroutící se říše a vznik ČSR. Rakousko-Uhersko a Habsburkové v předvečer první světové války. Válka a rozpad mnohonárodní monarchie. Neúspěšné reformní úsilí císaře Karla. Exil. Vznik národních států. Pokusy o restauraci monarchie v Maďarsku v r. 1921 a 1922. Politické aktivity Otty Habsburského. Habsburkové v současnosti.

Kniha sleduje životní osudy příslušníků rodu habsbursko-lotrinského, kteří říze¬ním osudu museli v průběhu posledního století bojovat o udržení trůnu zděděného po předcích a o zachování celistvosti rakousko-uherské říše. Závěrečné období vlády císaře Františka Josefa I. tvoří rámec pro vylíčení životního příběhu arcivévody Karla, pozdějšího posledního rakousko-uherského panovníka. Přibližuje jeho zoufalou snahu o ukončení první světové války, o reformu monarchie a její odpoutání od Německa... 2., rozšířené vydání.

Reedice úspěšné populárně-naučné publikace podává stručná a jasná fakta o historii naší země. Vedle chronologického výčtu událostí ve vývoji Čech, Moravy a Slezska od pravěku do konce roku 2002 zde najdete i informace poskytující širší souvislosti historického vývoje na našem území. Data jsou doplněna přehledy a tabulkami, slovníčkem odborných pojmů a jmenným rejstříkem. 2. rozšířené a aktualizované vydání.

Maxmilián I - Mexický císař z rodu Habsburků. Nevšední životní osud bratra Františka Josefa I., arcivévody Ferdinanda Maxmiliána, v souvislostech habsburské a světové politiky. Hnán svou ctižádostí, přijal nejistý mexický trůn, ale toto dobrodružství netrvalo dlouho, jeho armáda byla poražena vojsky republikánů a mexický císař z rodu Habsburků ukončil spolu se svými generály život na popravišti.

Jedna z mnoha knih literární série Dějiny v obrazech od Jiřího Pernese.

Dokument Jiřího Pernese a Karla Fuksy Až na dno zrady hovoří o životních osudech československého legionáře, plukovníka generálního štábu československé armády a nakonec kolaboranta s nacisty a protektorátního ministra školství a lidové osvěty Emanuela Moravce. Hovoří i o dobách, kdy šlo českému národu doslova o přežití.

Příspěvek k dějinám protikomunistického odporu na Moravě

Vše v kostce o Moravě o zemi, která je a není díky ...

Medailony Habsburků, kteří se vzhledem k rodové hierarchii nestali panovníky, ale přesto určitým způsobem ovlivnili vývoj společnosti a monarchie.

Bibliografická kniha o životě následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda von Österreich d ´Este. Sleduje jeho osudy od narození až po tragickou smrt v Sarajevu na základě poznatků soudobé historické vědy v konfrontaci s představami, které stále přetrvávají v obecném povědomí, přestože jsou často mylné. Jiří Pernes vykresluje poměry na rakouském dvoře, arcivévodovu snahu o prosazení nerovného sňatku s hraběnkou Žofií Chotkovou i komplikovaný vztah k císaři Františkovi Josefovi.... celý text

Podrobný a objektivní obraz života rakouského následníka trůnu, jehož smrt byla zahájením 1.světové války.

Stoletá kapitola z dějin české žurnalistiky, kultury a politiky. Vydání k 100. výročí Lidových novin.

Publikace poskytuje slovem i obrazem základní informace o obsahu,struktuře,historii a tvářnosti muzeií na tomto území.Knihu napsal kolektiv autorů:Jaromír Kalus,Jiří Pernes,Vladimír Tkáč.

Historie tzv. spiknutí Omladiny v Čechách. V knize je vykreslen počátek panování císaře Františka Josefa I. , politická situace v Evropě i v českých zemích, okolnosti vzniku Národní strany (staročeši) a Národní strany svobodomyslné (mladočeši), a cíle těchto politických hnutí -všeobecné hlasovací právo. Množství demonstrací a dalších protirežimních aktivit v Praze v letech 1893–1894 přimělo policii k domněnce, že tyto akce jsou někým ústředně řízeny. Byla vykonstruována "Omladina". Zmíněná organizace však nikdy neexistovala, v tomto případě se jednalo o kombinaci pokřivených výpovědí a policejního konstruktu. Po soudním procesu padly 21. února 1894 konečné rozsudky. Mezi odsouzenými byli například politici Alois Rašín, Karel Stanislav Sokol, Josef Škába, básník Stanislav Kostka Neumann, bratři Hajnové, Václav Čížek, Antonín Čížek nebo Antonín Pravoslav Veselý. Korunní svědek případu Rudolf Mrva byl mladými radikály zavražděn. Nálada ve společnosti zůstávala nadále neklidná. V souvislosti s odvoláním stanného práva bylo rozhodnuto též o amnestii vězněných omladinářů. Amnestie byla potvrzena císařem a 4. listopadu 1895 byli omladináři propuštěni. Kniha zpracovává na základě studia archivních materiálů a dobového tisku historii hnutí tzv. Omladiny. Odborně lektorovali : PhDr. Dušan Uhlíř, CSc. a PhDr. Otto Urban, CSc. 320 stran textu, 32 stran příloh. 1. vydání.

V roce 1987 si město Slavkov u Brna připomenulo 750. výročí první dochované písemné zmínky o jeho existenci. Objevuje se v listině, podepsané českým králem Vácavem I. Víme však dobře, že město je ještě starší-archeologické nálezy, stavebně historické doklady i etymologický výklad jeho původního názvu tomu jasně nasvědčují. Kapitoly: Kraj bitvy tří císařů, Město a jeho obyvatelé, Zámek a jeho majitelé, Pole za Slavkovem, Slavkovský dnešek a zítřek. První vydání. Cena knihy v čase vydání: 63.- Kčs.