Denis Diderot byl francouzský filozof, umělecký kritik a spisovatel, jehož dílo zásadně formovalo osvícenství. Jako hlavní editor a přispěvatel Encyclopédie se Diderot pustil do ambiciózního projektu mapování a šíření tehdejšího vědění. Ve své literární tvorbě experimentoval s formou románu, zpochybňoval jeho tradiční strukturu a obsah a zároveň zkoumal komplexní filozofická témata, jako je svobodná vůle. Jeho materialistické pojetí světa a kritika slepého optimismu ohledně pokroku prostřednictvím technologií nabízejí nadčasové podněty k zamyšlení o lidské povaze a směřování společnosti.
Román francouzského materialistického a ateistického filosofa Diderota je rebelaisovským vyprávěním rozhovorů, příběhů a anekdot, zesměšňujících úpadek tehdejší společnosti. Středem autorovy pozornosti je cestování pána a jeho sluhy, které tvoří rámec románu-parodie na dobrodružnýromán, zvláště anglický. Břitkou satirou a uměním slova útočí autor na falešné mravokárce a na pokrytectví měšťácké morálky.
Román o milostných dobrodružstvích z afrického sultanátu 18. století je obrazem mravů a doby královského dvora Ludvíka XV.
Slavné románové dílo je sporem o tom, má-li člověk možnost svobodného rozhodování a zda může svůj život nějak ovlivnit. Jako hlavní postavy vystupují Jakub a jeho pán. Bez předchozího představení se, vysvětlení odkud přišli a kde se vzali, se pouštějí do dialogu o filozofických otázkách. Víme pouze, že Jakubův bývalý pán je kapitán. Současného pána se Jakub táže na spousty věcí. Pán hájí idealistický názor na lidskou svobodu. Často si však vzhledem k podmínkám musí oba uvědomit, že život je pouhým provazcem náhod měnících naše plány a rozhodnutí. Lidský osud představuje řada drobných dění a příhod, které jej činí skutečně rozmanitým a mnohotvárným. Dílo se dočkalo několika filmových a divadelních adaptací; za jednu z nejlepších dramatizací je pokládána hra Milana Kundery Jakub a jeho pán z roku 1981.
Děj se odehrává ve Francii v 18. století a je zasazen do prostředí klášterů. Hlavní postavou je dívka Zuzana Simoninová, kterou matka umístila na výchovu do kláštera. Zuzana píše o svém utrpení v klášteře v dopisech adresovaných markýzi Croismarovi.
Esej Herecký paradox byl napsán v roce 1770. Byly v něm vysloveny myšlenky o divadle a herectví.
Satirický dialog filozofa se synovcem známého skladatele, dialogem, jenž vykresluje atmosféru bohémských umělců.
