Pavel Růt Knihy

Vesmír v kabale je obecný výklad o původu a kosmickém plánu stvoření a jeho obyvatel. Doplňuje horizont třech předchozích Haleviho knih, které sahají od úvodní práce Strom života přes studii o makrokosmu Adam a kabalistický strom po kabalistické metody The Way of Kabbalah (Kabalistická cesta). Cílem knihy je vykreslit makrokosmický řád v různých rovinách reality, hierarchii bytostí a jejich funkcí se zvláštním zřetelem k lidstvu, které může v těchto světech přebývat. Snad nejdůležitější téma, kterého se autor dotýká, je smysl vesmíru tak, jak se odvíjí ve velikém kosmickém cyklu prostřednictvím oddělené podoby Tvůrcovy, jež se tak na konci věků opět spojuje se svým Stvořitelem.

Pokus najít odpověď na to, zda pražská kuchyně měla svůj vyhraněný ráz, není zcela jednoduchý. Praha nikdy nebyl malou kulturně uzavřenou enklávou, naopak vždy se jednalo o otevřené město přijímající stále nové vlivy. V knize Pražská kuchyně běžná i sváteční Pavel Růt představuje znovu své rozsáhlé znalosti pražských dějin a jejich nejrůznějších aspektů. Prokazuje přitom nesmírnou erudici literární i uměleckou a jeho nový počin je dalším cenným příspěvkem k poznání málo známé tváře Prahy 19. století a její každodenní historie. Je určena nejen odborníkům a zájemcům o pragensie, ale může poskytnout i praktické vodítko současným pražským restauratérům, gurmetům a gurmánům všeho druhu. V knize jsou zastoupeny recepty pokrmů v té době pro Prahu typické, ale i zápisky z cest na zkušenou, které podnikali známí pražští hoteliéři. Můžete se seznámit s recepty na polévku pro chudé, válečnou kuchařkou, ale také sváteční kuchyní. To vše přináší nevšední pohled na to, jak se od roku 1800 dodneška poměrně radikálně měnila kuchyně, jak co se vybavení týká, tak jídel, která se v ní vařila.

První část rozsáhlé práce předních odborníků věnovaná mystice v různých kulturách světa, od nejstarších dob až po současnost. V prvním svazku se čtenář seznámí s mystickými aspekty šamanismu (pojednání věnované této otázce napsal Mircea Eliade, autor obsáhlé monografie Šamanismus, česky Argo, 1997), mystikou řeckou (Leucon Agathias), římskou (Joel Schmidt) a židovskou (Serge Missatkine).

Kniha šesti povídkami a jednou novelou představuje rozmanitou tvorbu Edogawy Rampa (1894–1965), zakladatele japonské varianty detektivního žánru. Inspirace Edgarem Allanem Poem, podle kterého si autor zvolil svůj tvůrčí pseudonym a která ho vedla k psaní příběhů s tajemstvím, je zjevná i v atmosféře jeho textů. V pozdější tvorbě se přiklonil spíše ke groteskním a erotickým tématům – je považován za zakladatele žánru ero guro nansensu („erotický groteskní nonsens“). Často se pohybuje na pomezí žánrů, rád pracuje také s prvky hororu. Mnoho jeho příběhů bylo zfilmováno.

Čítanka“ na dané téma obsahuje vybrané texty a další umělecká díla českých autorů, kteří se tohoto námětu ve své tvorbě dotkli. Patří k nim např. Jaroslav Hašek, Egon Ervin Kisch, Ladislav Klíma, Zdeněk Matěj Kuděj, Karel Ladislav Kukla, Gustav Meyrink, Josef Prošek, Jindřich Štyrský, Josef Váchal či Jaroslav Vrchlický, ze současných spisovatelů přispěli mj. Lubomír Martínek a Petr Šabach. Barevné i černobílé ilustrace a fotografie.

Výbor ze staročeské výpravné slovesnosti 14. a 15. století přináší 117 - dnešní češtinou tlumočených - textů zvířecích, kouzelných, legendárních, novelistických a humorných pohádek.

Výbor „toho nejlepšího“ z Edgara Allana Poea, který poprvé vyšel již roku 1928 jako druhý svazek edice Prokletí básníci u Rudolfa Škeříka, v překladech Vítězslava Nezvala opět svérázným způsobem proilustroval Pavel Růt. Obsahuje básně: Havran -- Zvony -- Ulalume -- Heleně (1) -- Annabel-Lee -- Matce -- Anně -- Eldorado -- Město v moři -- Spící -- Lenora -- Koloseum -- Hymnus -- Heleně (2)

Muchův Otčenáš vychází ze zednářské, symboliky a z pokusů s mimosmyslovým vnímáním, kterým se Alfons Mucha zabýval v kruhu zájemců o vyšší světy spolu se svým přítelem C. Flammarionem. Otčenáš vyšel poprvé, v Paříži v roce 1899 jako jedno z nejkrásnějších, ale i nejmystičtějších děl své doby.

Jedná se o první monografii Františka Koblihy představující jak jeho volnou tvorbu, tak práci pro knihu. Koblihovým dílem chronologicky provázejí navazující stati Otto M. Urbana a Gustava Erharta, interpretují všechny jeho cykly v kontextu vlastní tvorby, uvádějí je do dobových uměleckých a duchovních souvislostí. Studie Karla Kolaříka mapuje Koblihovu práci na poli knižní kultury, představuje jeho názory na knihu a seznamuje s hlavními principy umělcových knižních úprav a s jeho stylem. Studie dále doplňují soupisy Koblihova knižního a grafického díla zahrnujícího též exlibristickou tvorbu a výběrového přehledu jeho publicistiky a sekundární literatury.

Vydavatelství Mocca „malá, ale silná káva“ nabízí nevelké, ale výrazné „ochutnávky“ kvalitní poezie. Tentokrát básnickou tvorbu představitele romantismu K. H. Máchy. Výbor Jasná nocí Lůna představuje Máchovy kratší básně, které si co do kvality s Májem v ničem nezadají.