František Hudeček Knihy

Vynikající román o útěku věžňů z koncentračního tábora nacistického Německa před druhou světovou válkou, dílo přeložené do řady světových jazyků a známé z filmového přepisu. Z koncentračního tábora uprchne sedm politických vězňů, ale jen jednomu z nich se podaří proniknout obklíčením, navázat spojení a dostat se za hranice, ostatní jsou pochytáni a připoutání k dřevěným křížům a mají zde být tak dlouho, dokud nebude přiveden zpět i sedmý. Román, jehož děj se odehrává během jednoho týdne, odhaluje nacismus v celé jeho hrůze a oslavuje pevnou vůli a obětavost prostých lidí.

Kniha se odehrává roku 1876 a autor nám v ní prostřednictvím dobrodružného kriminálního románu představuje zajímavým způsobem Dunaj prakticky od pramene v Německu až po jeho ústí do Černého moře. Hlavním hrdinou vypravování je statečný bulharský vlastenec Sergej Ladko, který se v přestrojení za prostého rybáře vrací lodí po řece do vlasti, kde se má postavit do čela připravovaného národního povstání proti Turkům. Omylem je však pokládán za vůdce zločinecké bandy podloudníků Ivana Strigu, kterého se snaží polapit rakouský policejní komisář Karol Dragoš. Kapitoly: 1. Rybářské závody v Sigmaringenu, 2. U pramenú Dunaje, 3. Brušúv spolucestující, 4. Sergej Ladko, 5. Karel Dragoš, 6. Modré oči, 7. Lovci a zvěř, 8. Portrét ženy, 9. Dragošúv dvojí nezdar, 10. Vězeň, 11. V moci nepřítele, 12. Jménem zákona, 13. Příkaz v pátrání, 14. Mezi nebem a zemí, 15. U cíle, 16. Prázdný dúm, 17. Na řece, 18. Lodivod dunajský, 19. Epilog. Druhé vydání v Albatrosu. Cena knihy pro členy KMČ v čase vydání: 39 Kčs.... celý text

Obě prózy patří k nejvýznamějším a nejcharakteris­tičtějším autorovým romanetům. Děj prvního romaneta je soustředěn kolem barokního obrazu umírajícího světce v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Ve druhém romanetu jsou v napínavém ději zobrazeny smělé perspektivy, které přináší moderní věda.

Newtonův mozek je romaneto od Jakuba Arbese. Poprvé bylo vydané roku 1877. Bývá označováno jako první česká science fiction.

Ve sbírce Samotín se lyrický subjekt vrátil do času dětství, prvních lásek, k blízkým mrtvým. S velkou smyslovou intenzitou i myšlenkovou hloubkou vyslovil Fikar zejména téma opuštěnosti, okouzlení i žal z bytí. Poetický svět a hodnotový řád Fikarových básní ustaluje zvláště okruh vracejících se očistných, takřka archetypálních motivů.

Na odlehlém místě, kdesi v Kalifornii existuje lékařský ústav, v němž doktor Zorn za pomoci nejmodernějších prostředků biochemie léčí lidskou zrůdnost. Sem se přijíždí léčit největší komik amerického filmu Tonio Presto. Proč? Je nespokojen, že za své postavení a velké bohatství vděčí svému trpasličímu vzrůstu a znetvořené tváři. Nemůže se smířit s myšlenkou, že bude muset neustále představovat tragikomického šaška, jak mu to předpisují jeho zaměstnavatelé. Celou svou bytostí touží stát se normálním člověkem a tvořit svobodně, podle vnitřního přesvědčení a osobního poznání života. Doktor Zorn Presta skutečně vyléčí. Presto se stává normálním člověkem, který sice našel svou tvář, ale ztrácí tím angažmá u filmové společnosti, neboť se stal jedním z mnoha a nikdo jej nepoznává. A teprve teď vidí Presto vlčí zákony své svobodné země. Než se mu podaří dostat se znovu k možnostem širokého uplatnění svého uměleckého talentu, musí se utkat se svými někdejšími přáteli o holou existenci. V tomto boji se však kolem něho vytváří kruh blízkých spolupracovníků, kteří ho nenechají padnout v nerovném zápase, a tak se Prestovo dílo stává dílem všech prostých lidí.

Výbor, vydávaný k básníkovým pětašedesátinám, je pořízen ze sbírek Panychida, Siréna, Cesta pěšky, Hradní věž, Povstání z mrtvých, Město světla, Polní kvítí, Jeden život.