Knihobot

František Hudeček

    František Hudeček
    Letokruhy. Výbor z poezie 1928-1960
    Samotín
    Newtonův mozek
    Svatý Xaverius. Newtonův mozek
    Lodivod dunajský
    Sedmý kříž
    • Společné vydání dvou nejznámějších romanet Jakuba Arbese. Děj prvního z nich se odvíjí kolem Balkova obrazu svatého Xaveria v pražském mikulášském chrámu. Druhé vypráví o tajemném přístroji, jenž umožňuje zpětně sledovat dějiny lidstva plné válek.

      Svatý Xaverius. Newtonův mozek1973
      3,5
    • Výbor, vydávaný k básníkovým pětašedesátinám, je pořízen ze sbírek Panychida, Siréna, Cesta pěšky, Hradní věž, Povstání z mrtvých, Město světla, Polní kvítí, Jeden život.

      Beze jména1970
    • Lodivod dunajský

      • 160 stránek
      • 6 hodin čtení

      Kniha se odehrává roku 1876 a autor nám v ní prostřednictvím dobrodružného kriminálního románu představuje zajímavým způsobem Dunaj prakticky od pramene v Německu až po jeho ústí do Černého moře. Hlavním hrdinou vypravování je statečný bulharský vlastenec Sergej Ladko, který se v přestrojení za prostého rybáře vrací lodí po řece do vlasti, kde se má postavit do čela připravovaného národního povstání proti Turkům. Omylem je však pokládán za vůdce zločinecké bandy podloudníků Ivana Strigu, kterého se snaží polapit rakouský policejní komisář Karol Dragoš. Kapitoly: 1. Rybářské závody v Sigmaringenu, 2. U pramenú Dunaje, 3. Brušúv spolucestující, 4. Sergej Ladko, 5. Karel Dragoš, 6. Modré oči, 7. Lovci a zvěř, 8. Portrét ženy, 9. Dragošúv dvojí nezdar, 10. Vězeň, 11. V moci nepřítele, 12. Jménem zákona, 13. Příkaz v pátrání, 14. Mezi nebem a zemí, 15. U cíle, 16. Prázdný dúm, 17. Na řece, 18. Lodivod dunajský, 19. Epilog. Druhé vydání v Albatrosu. Cena knihy pro členy KMČ v čase vydání: 39 Kčs.... celý text

      Lodivod dunajský1967
      3,9
    • Newtonův mozek je romaneto od Jakuba Arbese. Poprvé bylo vydané roku 1877. Bývá označováno jako první česká science fiction.

      Newtonův mozek1964
      3,5
    • Na odlehlém místě, kdesi v Kalifornii existuje lékařský ústav, v němž doktor Zorn za pomoci nejmodernějších prostředků biochemie léčí lidskou zrůdnost. Sem se přijíždí léčit největší komik amerického filmu Tonio Presto. Proč? Je nespokojen, že za své postavení a velké bohatství vděčí svému trpasličímu vzrůstu a znetvořené tváři. Nemůže se smířit s myšlenkou, že bude muset neustále představovat tragikomického šaška, jak mu to předpisují jeho zaměstnavatelé. Celou svou bytostí touží stát se normálním člověkem a tvořit svobodně, podle vnitřního přesvědčení a osobního poznání života. Doktor Zorn Presta skutečně vyléčí. Presto se stává normálním člověkem, který sice našel svou tvář, ale ztrácí tím angažmá u filmové společnosti, neboť se stal jedním z mnoha a nikdo jej nepoznává. A teprve teď vidí Presto vlčí zákony své svobodné země. Než se mu podaří dostat se znovu k možnostem širokého uplatnění svého uměleckého talentu, musí se utkat se svými někdejšími přáteli o holou existenci. V tomto boji se však kolem něho vytváří kruh blízkých spolupracovníků, kteří ho nenechají padnout v nerovném zápase, a tak se Prestovo dílo stává dílem všech prostých lidí.

      Člověk, který našel svou tvář1960
    • Ve sbírce Samotín se lyrický subjekt vrátil do času dětství, prvních lásek, k blízkým mrtvým. S velkou smyslovou intenzitou i myšlenkovou hloubkou vyslovil Fikar zejména téma opuštěnosti, okouzlení i žal z bytí. Poetický svět a hodnotový řád Fikarových básní ustaluje zvláště okruh vracejících se očistných, takřka archetypálních motivů.

      Samotín1945
      3,0