Autor, svým osobitým způsobem, vyjádřil svůj obdiv k sysifovskému snažení všech sběratelů a renovátorů automobilů, autobusů, motocyklů nebo stacionárních motorů, k jejich celoživotnímu pachtění, které na samém konci této cesty můžeme obdivovat a přitom říkat, že ti naši dědové to ale uměli vyrobit, vždyť ten stroj má vlastně i duši... Osudy těchto zapálených fandů, i jejich sbítrek jsou o to zajímavější, protože po 30 letech se mnoho změnilo. Knihu svými fotografiemi doprovodil Jiří Wagner.
Bohatě ilustrovaná kniha vypráví o vzniku, historii a současnosti nejtěžší automobilové soutěži světa. Autor – přímý účastník rallye – nabízí pohled do zákulisí velkého afrického dobrodružství.
Jaroslav Juhan (1921) patří k nejúspěšnějším československým automobilovým závodníkům v celé historii našeho motoristického sportu, stal se světoběžníkem a mimořádnou osobností v automobilovém oboru. Své jméno spojil mimo jiné se značkou Porsche a Lotus, jeho blízkými přáteli byli pětinásobný mistr světa F 1 Juan Manuel Fangio, Louis Chiron a řada dalších významných osobností. Byl to Juhan, kdo v roce 1953 přivedl značku Porsche na tehdy nejdelší a nejtěžší automobilový závod - Carreru Panamericanu. Také jeho zásluhou zdobí nejostřejší sportovní vozy značky název tohoto pekelného závodu. Ve svém vyprávění vzpomíná také na svého bratra Františka Juhana (1914-1992), našeho nejvýznamnějšího předválečného motocyklového závodníka. Oba se po komunistickém puči rozhodli nezávisle na sobě opustit republiku. Také proto se ani o jednom z nich neobjevila čtyřicet let až do roku 1989 prakticky žádná zmínka. Knížka se to snaží alespoň trochu napravit.
Profesor Pavel Pafko vypráví o svém osobním i profesním životě s úsměvem a nadhledem. Na otázky o vážných tématech, na něž přijde řeč, odpovídá v krátkých rozhovorech zpříma a bez vytáček. Hovoří například o tom, jak mu nabídli první úplatek, kdy další a jak se zachoval, že má každý lékař svůj hřbitov, zda si připustil, že by se stal veřejným nepřítelem národa, kdyby prezident Václav Havel nepřežil náročnou operaci, jak se cítí, když sděluje velmi vážnou diagnózu, zda je správné, aby fotbalistovy nohy měly větší cenu než celoživotní platy kolegů v jeho týmu, zda by sám volil euthanasii, jak se zachoval, když mu nabídli kandidovat na senátora. A k tomu kniha přináší výběr jeho sloupků, jimiž profesor Pafko průběžně reaguje na názory na veřejné zdravotnictví.
Kniha V soukolí okřídleného šípu se podruhé vydává s rozhovorem s nejmladším z rodu Hrdličků. Příběhy Karla, Petra a Martina Hrdličky, otce, syna a vnuka, kteří spojili své životy s mladoboleslavskou automobilkou, jsou fascinující a plné historických i současných událostí. Karel Hrdlička se stal ředitelem automobilky na konci 20. let a v roce 1941 byl téměř odveden gestapem. Petr Hrdlička, syn buržoazního představitele, začal jako učedník a stal se ředitelem výzkumného závodu AZNP, kde vedl vývoj vozu Škoda Favorit. Martin Hrdlička, syn předlistopadového činovníka, musel prokázat své schopnosti, aby dosáhl postu šéfa vývoje motoru a podvozku. Karel Hrdlička se vypracoval z těžkých podmínek sirotka na vedoucího ředitele ASAP, dnešní Škoda Auto, a pod jeho vedením automobilka čelila krizi a vyvinula moderní automobily. Petr Hrdlička, inspirován otcem, se vypracoval z učení na ředitele výzkumného závodu. Martin Hrdlička zahájil kariéru v automobilce, prošel různými pozicemi a dnes je zodpovědný za vývoj motoru a podvozku. PhDr. Jan Králík, autor více než čtyřiceti publikací o motorismu, přináší jedinečný pohled na historii automobilky Škoda.
Kniha s bohatým obrazovým materiálem vyšla v roce 2022 u příležitosti výstav v Muzeu Cheb a v Retromuseu Cheb. Kořeny Esky sahají do Anglie, kde v roce 1876 začala firma Premier Cycle Company v Coventry vyrábět vysoká kola. V roce 1891 otevřela továrnu v Doosu u Norimberku a o rok později v Chebu, kde v prosinci 1892 sestavili první dvě kola. V roce 1910 odešel z chebského Premieru ředitel Kastrup a o rok později další ředitel Swetlik. Byli už předem domluveni, že v Chebu postaví novou továrnu, lepší a větší než má jejich dosavadní zaměstnavatel. Ještě téhož roku 1911 nová fabrika stála. Byla nejmodernější svého druhu v tehdejší habsburské monarchii. V roce 1912 tam vyrobili 18 500 kol a v roce 1935 oslavili půlmiliontou esku. Poválečná historie Esky věrně kopírovala život celé společnosti, od znárodnění, přes konsolidaci, ikonické typy skládacích kol, postupné zastarávání výrobní technologie až po marné pokusy o záchranu. Navenek úspěšný národní podnik vyvážel kola do západní Evropy, USA a Kanady, avšak na úkor domácích zákazníků, k nimž se atraktivní exportní typy nedostaly. Stát do Esky a její modernizace investoval minimálně, továrna chřadla a technologie zaostávala. Jediné, čeho se jí dostávalo, byly četné reorganizace, formální přesuny a návrhy nereálných záměrů. Zprvu byla začleněna pod ČZ Strakonice, pak naopak dostala pod svá křídla závod Favorit. Za pár let byl Favorit vyčleněn, aby se za několik roků opět pod Esku vrátil. Chebského výrobce kol léta řídily poněkud paradoxně Československé automobilové závody, později Pragounion. Ať ale byla nadřízeným orgánem kterákoli instituce, chovala se k Esce macešsky. Po roce 1989 se o další chod továrny pokoušeli různě erudovaní manažeři, avšak udržet, natož rozvíjet výrobu se jim nedařilo. Historie kdysi slavné značky skončila v květnu 2006 demolicí tovární budovy.
Kdo byl Augustin Šulc? Pracovitý a zdatný obchodník, který se po první světové válce zasloužil o zavedení prodeje motocyklů BSA u nás a později zastupoval značku ČZ. Kniha je skvělým čtením o motocyklech, i peripetiích živnosti na dvou kolech od počátku až do násilného ukončení po roce 1948.
Oldřich Meduna (1902-1996), jeden z nejvýznamnějších československých odborníků 20. století v oboru motorových vozidel. Připravte se na nečekané - na to, jak prošel automobilkami Praga a Škoda (tam jako šéfkonstruktér užitkových a vojenských vozidel), jak při jízdních zkouškách takřka přišel o život, jak pracoval u jednoho rýsovacího prkna s Ferdinandem Porsche na tajné zbrani, jak poznal kata K. H. Franka, jak konstruoval obrněný vůz pro Gottwalda, jak budoval v Číně automobilový průmysl. Prof. Ing. Oldřich Meduna vyprávěl o svém životě s nadhledem a bez zábran. Už se nemusel na nic a na nikoho ohlížet. Zbývaly mu týdny života a on to tušil.
Další svazek z edice Zmizelá Praha přináší tentokrát fotografie osobních automobilů a nákladních vozů v ulicích a na náměstích, ve dvorech i na periferii Prahy, a to od přelomu 19. a 20. století až do sedmdesátých let 20. století. Autorovým záměrem nebylo v první řadě představit jen zajímavé modely osobních a nákladních automobilů, ale především ukázat, jak tato mnohdy nádherná vozidla utvářela genia loci Prahy. To umožňuje čtenáři nahlédnout nejen do historie automobilismu, ale i pozorovat, jak se měnila tvář našeho hlavního města.
