Jiří Opelík Pořadí knih

Souborná edice 164 dopisů o literatuře, překládání a životě, které si mezi sebou vyměňovali dva vynikající čeští překladatelé a spisovatelé. Editorem svazku je literární historik Jiří Opelík, který svazek doplnil zevrubnými komentáři, čtyřicetistránkovou dokumentární přílohou, jmenným rejstříkem a ediční zprávou. Kniha je důležitým svazkem, inspirujícím současné české překladatele krásné literatury, básníky a všechny ostatní zájemce o českou kulturu druhé poloviny 20. století. Vychází doplněna 26 unikátními fotografiemi.

Dílo Karla Čapka, vydané v relativní úplnosti v jeho Sebraných spisech, žije dnes mezi českými čtenáři jen zčásti – zejména v románech, divadelních hrách, knihách pro děti a cestopisech. Čapkova rozsáhlá publicistika z valné části nevystoupila z objemných svazků Spisů k běžným čtenářům. Tohoto faktu si všiml nejvýznamnější znalec Čapkova díla, literární historik a editor Jiří Opelík, který se ujal náročného úkolu – čtenářsky oživit Čapkovy mimořádně podnětné a inspirativní sloupky a entrefilety z Lidových novin. Vždyť z Čapkových sloupků vyšel péčí jiného editora dosud jen jediný svazek, a to již před více než půl stoletím – Sloupkový ambit. Čapkovy sloupky a entrefilety jsou dodnes nejen mimořádně živé, čtivé a aktuální, ale představují i jakýsi průřez celým Čapkovým myšlením a dobou, v níž žil. Kdo zná dobře Čapkovo dílo, nalezne zde vše – názory osobní, filosofické, náboženské, o přírodě, o člověku, o kultuře, ale i o politice. Jiří Opelík vybral z Čapkova novinářského odkazuj jeho nejčtivější jádro – odtud název knihy. A vytvořil tak svazek, který si s chutí může přečíst úplně každý. Kniha je jedinečným vstupem do Čapkova myšlenkového světa i aktuální knihou, která může čtenářům pomoci se hodnotově orientovat v dnešním složitém a chaotickém světě. Svazek je doprovozen vyčerpávající ediční poznámkou a hutným doslovem editora.

Kromě vědecké práce Arne Novák pravidelně přispíval do Lidových novin poučnými a zábavnými sloupky o osobnostech literatury a kultury, a zařadil se tím mezi sloupkaře, jako byli Karel Čapek, Eduard Bass, Karel Poláček a další.

Ve své nové knize shrnul jeden z nejvýznamnějších současných českých literárních historiků studie Společné juvenilie bratří Čapků, O skryté roli knihy Hovory s T. G. Masarykem, Čapkovské drobinky 6: Chudák Karel, Byl Karel Čapek básník?, O Čapkově vztahu k Bohu a náboženství, Čapkovské drobinky 7: Kdo byl a je Karel Čapek? a Škola Lidových novin. Klíčová studie svazku, neobyčejně podnětná, objevná a rozsáhlá Škola Lidových novin, je zde publikována poprvé. Jiří Opelík píše o tom, co důvěrně zná, svazek je vrcholem jeho celoživotní badatelské práce.

Sborník vydaný u příležitosti 90. výročí narození Eduarda Petišky obsahuje nejen vzpomínky přátel a rodiny na tuto výjimečnou osobnost české literatury, ale také Petiškovy dosud nepublikované aforismy a úvahy vybrané z jeho zápisků. Cílem publikace je představit Eduarda Petišku nikoliv jako čítankového autora, ale jako tatínka, manžela a kamaráda. Největší prostor proto ve sborníku přirozeně dostává jeho syn Martin (rovněž spisovatel, publikující pod pseudonymem Eduard Martin) a dále lidé, kteří s Eduardem Petiškou prožívali jeho všednodennost - jeho přátelé (např. spisovatel Stanislav Rudolf), kamarádi jeho syna (badatel, spisovatel a malíř Milan Novák, muzikolog, lingvista a vědecký pracovník Jan Králík) a další pamětníci jeho života v Brandýse nad Labem. Eduarda Petišku si na stránkách sborníku coby zdroj inspirace a okouzlení připomínají také dnes již etablovaní literáti: básník Karel Sýs, slovenský spisovatel a překladatel Lubomír Feldek, literární kritik Jiří Opelík. Své vyznání připojuje i Zdenka Vavrušková, autorka disertační práce o Eduardu Petiškovi. Významnou linii sborníku tvoří vzpomínky těch, kteří si z dětství pamatují především Petiškovy knihy a vnímají je jako jeden ze zdrojů své umělecké i lidské formace: básnířka Vendula Vartová-Eliášová nebo muzikolog Pavel Smetáček. Vzpomínají ale i knihovnice blízkých i vzdálených knihoven a vděční čtenáři.

Soubor básnického díla Jana Kameníka, vlastním jménem Ludmily Maceškové (1898–1974), v ediční přípravě Jiřího Opelíka, představuje textově přesnou a úplnou edici Kameníkova díla. Obsahuje nejen spolehlivé znění již publikovaných veršů, ale také desítky dosud neznámých básní, včetně dvou raných sbírek, a doprovodné ediční poznámky a doslov. Tato edice má pro českou literaturu 20. století zásadní význam a je výjimečným literárním a edičním počinem. Macešková, považovaná Jiřinou Haukovou za největší českou básnířku 20. století, se tak dočkává důstojného vydání klíčové části svého díla. Po absolvování gymnázia a studiu na uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění se věnovala různým zaměstnáním, ale od druhé poloviny 40. let byla v invalidním důchodu. Debutovala v roce 1922 a první sbírku vydala pod pseudonymem v roce 1944. Po únorovém převratu část nákladu její druhé sbírky skončila ve stoupě. Po dvacetileté odmlce se objevila třetí sbírka v roce 1968 a další díla následovala. Posmrtně byla vydána sbírka Zápisky v noci a další tituly byly reeditovány po roce 1989. Kniha vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Triáda.

Mimořádně ceněné dílo Karla Čapka vznikalo v letech 1928–1935 na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem T. G. Masarykem. Spis vypovídá o prezidentově životě od dětství po jeho vstup do vysoké politiky. Seznámíme se s jeho pohledem na svět, s jeho ideály demokracie a humanismu a jeho politickými, náboženskými a filosofickými názory. Edice: Spisy Karla Čapka ; sv. 20 Sestavil a doslov napsal Miloš Pohorský. Typografie: Oldřich Hlavsa Čsl. spisovatel vydal jako svou 6000. publikaci.... celý text

„Dva chlapci, kteří pouštěli do světa své duhové fantazie“ – tak charakterizovali sami sebe s časovým odstupem autoři próz vycházejících v letech 1907–12 po různých časopisech, když je v přísném výběru vydali v knize Krakonošova zahrada (1918). Kouzlo naší edice, která si do svého názvu duhové fantazie vypůjčila, tkví v tom, že poprvé shrnuje ranou tvorbu Karla a Josefa v úplnosti. Nabízí beletrii, kterou bratři Čapkové společně napsali v době svého „prvního mládí“, a umožňuje dnešnímu čtenáři sledovat krok za krokem jejich vynalézavý a bujný vstup do literatury. Činí tak otiskem původních časopiseckých verzí a chronologickým řazením všech próz – včetně těch juvenilií, které byly vydány jen jednou, před půlstoletím, a dalších kratších textů knižně dosud nepublikovaných. Svazek podepsaný „firmou“ Bratři Čapkové obsahuje také dvě rané společně napsané hry, commedii dell’arte Lásky hra osudná a první verzi Loupežníka, vzniklou za jejich pařížského pobytu v roce 1911. Kniha Duhové fantazie je volně ilustrována kresbami a grafikami Josefa Čapka z let literární spolupráce obou bratří.

Oldřich Mikulášek, básník, jehož takřka celý život byl osudově spojen s Brnem, jeden ze sloupů české moderní poezie, oslaví dne 26. května 2010 sté výročí svého narození. Velké básníkovo jubileum naše nakladatelství připomíná reprezentativním výborem, který představuje "celého Mikuláška". Nabízí básníkova vrcholná čísla a zároveň chce čtenáři poskytnout i cosi jako "poučení" o více než padesátiletém vývoji tohoto autora. Ctižádostí naší antologie je, aby ten, kdo si ji přečte, bezpečně věděl, kdo byl básník Mikulášek a v čem i dnes tkví jeho síla i podmanivost. Přispívá k tomu též editorův doslov, obrazový doprovod a přehled autorova života. Výbor připravil Dr. Jiří Opelík, významný literární historik, editor a přední znalec Mikuláškovy poezie.

Jedna z nejoblíbenějších českých dětských knížek vznikla už před 70 lety. Karel Čapek, který ji pro děti napsal a zakusil, si pořídil do domu na Vinohradech nejprve airdala, pak drsnosrstého teriéra Iris, mámu Dášeňky. Tahle krásná knížka kromě Života štěněte obsahuje i kapitoly Jak se fotografuje štěně a Pohádky pro Dášeňku, O psích zvycích nebo třeba O lidech. Půvabné vyprávění i obrázky budou provázet vaše děti po celý život; jednou s nimi seznámí zase svoje děti.