Jiří Opelík Knihy

Druhý svazek autorova knižně vydaného básnického díla pro dospělé zahrnuje sbírky: - Dávné proso, 1981 - Naděje s bukovými křídly, 1983 - Odlévání do ztraceného vosku, 1984 - Kdo pije potmě víno, 1988 - A znovu láska, 1991

První svazek autorova knižně vydaného básnického díla pro dospělé zahrnuje sbírky: - Kolik příležitostí má růže, 1957 - Co zbylo z anděla, 1960 - Hodina mezi psem a vlkem, 1962 - Smuténka, 1965 - Metličky, 1968 4.vydání (k vydání připravil Jiří Opelík)

Soubor prozaických miniatur, kurzivek, sloupků, črt a fejetonů, které byly odvysílány brněnským rozhlasem a otiskovány v časopise „Host do domu“. Kniha je rozdělena do pěti oddílů: * Labuti má i loutno má – básnické, posmutněle nostalgické * Chlapeček cvičí mouchu – postavené na vzpomínkách nebo zážitcích s dětmi * Malé recenze – zpracovávají nějaký soudobý problém či aktuální téma: maturity, objevující se krinolíny, reklamy na sirkách... * Chodníčky – obrazy z cest. Po Německu, Rusku, Rakousku, a také po životě a duši ivančického malíře samouka Jakuba Svobody * Byli tři – na závěr tři delší texty, vzdávající úctů třem spisovatelům – J. Verneovi, A. Dumasovi staršímu a Karlu Mayovi. „Chtěl jsem, aby tahle knížka byla trošku veselá, kapánek smutná, maličko sentimentální a hodně obrázková, nic víc jsem nechtěl.“ Jan Skácel Vydání čtvrté

Dosud nejrozsáhlejší monografie slavného českého malíře a spisovatele. V knize obsahující několik set vyobrazení se poprvé spojuje pohled na Čapka-výtvarníka s pohledem na Čapka-prozaika a básníka. Pečlivě připravená a dokonale vybavená kniha je výsledkem celoživotního zájmu obou autorů o Čapkovo dílo.

Pejsek a kočička spolu žijí v domečku a vedou svoji malou domácnost a chtějí všechno dělat jako velcí lidé. Umývají špinavou podlahu, pečou dort, chodí v neděli na procházku, píšou dopis dětem nebo hrají divadlo. Ale protože pejsek a kočička lidmi nejsou, nedopadne všechno vždy tak, jak by si přáli.Kniha je edičně připravena podle vydání poslední ruky z roku 1937 a kromě devíti klasických příběhů obsahuje i povídání Jak pejsek s kočičkou slavili 28. října, které bylo po roce 1948 z politických důvodů vypouštěno.

Obrazová kniha s textem provádí čtenáře zajímavým životem velkého českého spisovatele a jeho rodiny.

Úsměvné a vlídně moudré drobné texty z 60. a 80. let, dosud rozptýlené v časopisech, novinách a katalozích. Posmrtně sestavený soubor navazuje na autorem koncipovanou obdobnou knížku s názvem Jedenáctý bílý kůň.

A–G Osobnosti, díla, instituce První díl velkoryse pojatého encyklopedického díla, který obsáhne českou literaturu od nejstarších dob do roku 1945. Z celkového počtu asi 3500 hesel zaujímají větší část jména autorů prozaiků, básníků, dramatiků, ale i překladatelů, literárních kritiků a historiků, a rovněž anonymní díla starší české literatury. Lexikon zahrnuje také časopisy, sborníky a almanachy, literární sdružení a skupiny, nakladatelství a tiskaře. Každé heslo je rozděleno na část výkladovou a část obsahující bibliografické údaje a soupis další literatury, která se k heslu vztahuje.

Kniha literárního historika Jiřího Opelíka o Karlu Čapkovi, vycházející k 70. výročí úmrtí Karla Čapka, je výsledkem Opelíkova více než půlstoletého zájmu o Čapkovo dílo. Autor do ní vybral své práce z let 1966 až 2007 a doplnil je dvěma studiemi novými. Práce jsou řazeny tak, aby čtenáři měli možnost sledovat Karla Čapka a jeho dílo v postupujícím čase. Jde o četbu doslova napínavou, zdaleka neurčenou jen odborným zájemcům o českou literární historii. Kniha je cenná pro všechny, kdo chtějí skrze Čapkovo dílo promýšlet svět, který nás obklopuje, včetně aktuálních otázek společensko-politických. Opelíkův styl, jasný způsob argumentace i schopnost srozumitelně vysvětlit odborný problém mohou sloužit jako vzor nejen dnešním novinářům, ale i mnohým současným literárním vědcům. Jiří Opelík svým přemýšlením a psaním o Karlu Čapkovi pokračuje v tom, o co Karel Čapek usiloval celým svým dílem – v kultivaci myšlení o věcech veřejných, v prosazování nezjednodušeného pohledu na svět a lpění na hodnotách svobody a demokracie.

Mimořádně ceněné dílo Karla Čapka vznikalo v letech 1928–1935 na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem T. G. Masarykem. Spis vypovídá o prezidentově životě od dětství po jeho vstup do vysoké politiky. Seznámíme se s jeho pohledem na svět, s jeho ideály demokracie a humanismu a jeho politickými, náboženskými a filosofickými názory.

Legendární kniha Karla Čapka upravená pro účely edice zábavné výuky angličtiny. Je doplněna o anglický překlad, který můžete sledovat zrcadlově zároveň s českým textem. Kniha je vynikající pomůckou při výuce angličtiny, zejména rozvíjí slovní zásobu a porozumění slyšenému slovu. Zároveň může být využita jako pomůcka i pro výuku češtiny pro cizice.

Třetí díl velkoryse pojatého encyklopedického díla, který obsáhne českou literaturu od nejstarších dob do roku 1945. Z celkového počtu asi 3500 hesel zaujímají větší část jména autorů prozaiků, básníků, dramatiků, ale i překladatelů, literárních kritiků a historiků, a rovněž anonymní díla starší české literatury. Lexikon však také zahrnuje časopisy, sborníky a almanachy, literární sdružení a skupiny, nakladatelství a tiskaře. Každé heslo je rozděleno na část výkladovou a část obsahující bibliografické údaje a soupis další literatury, která se k heslu vztahuje. Stejně jako předešlé svazky je i tento díl vybaven rejstříkem jmen a rejstříkem anonymních děl starší české literatury. Lexikon je neocenitelnou příručkou nejen pro literární vědce, ale i pro historiky, publicisty, učitele a všechny čtenáře s hlubším zájmem o literaturu.

Dopisy ze zásuvky Věře Hrůzové Úplné vydání milostné korespondence Věře Hrůzové z 20. let. Dopisy odrážejí peripetie milostného vztahu od počátečního okouzlení přes potlačovanou vášeň až k (po Věřině sňatku v r.1923) postupnému zklidnění a promněně ve vtipné přátelské glosy. Jsou opatřeny poznámkami editora a obsáhlým doslovem, odhalujícím naplnění osobního vztahu v románových postavách Krakatitu.

H-J Osobnosti, díla, instituce Druhý díl velkoryse pojatého encyklopedického díla, který obsáhne českou literaturu od nejstarších dob do roku 1945. Z celkového počtu asi 3500 hesel zaujímají větší část jména autorů prozaiků, básníků, dramatiků, ale i překladatelů, literárních kritiků a historiků, a rovněž anonymní díla starší české literatury. Lexikon však také zahrnuje časopisy, sborníky a almanachy, literární sdružení a skupiny, nakladatelství a tiskaře. Každé heslo je rozděleno na část výkladovou a část obsahující bibliografické údaje a soupis další literatury, která se k heslu vztahuje. Stejně jako předešlé svazky je i tento díl vybaven rejstříkem jmen a rejstříkem anonymních děl starší české literatury. Lexikon je neocenitelnou příručkou nejen pro literární vědce, ale i pro historiky, publicisty, učitele a všechny čtenáře s hlubším zájmem o literaturu.

Esej na vysoké odborné úrovni a současně přístupným jazykem představuje zcela nový pohled na básnické dílo klasika české poezie Vladimíra Holana. Odmítá pověry o Holanově hermetičnosti nebo nesrozumitelnosti, podává výklad celého básníkova díla v jednotě významu a tvaru, a to s ohledem na jeho historické i biografické vazby. Autor za tuto monografii získal Cenu F. X. Šaldy za rok 2004.

Nově objevené a nepublikované texty potvrzují již známá Čapkova sdělení o okolnostech jeho politického působení v období před a po Mnichovu. Vidíme v nich Karla Čapka jako výraznou postavu mezinárodního kongresu Penklubů v Praze, jako prostředníka jednání se zástupcem slovenských Maďarů nebo s německým vyslancem či jako spisovatele angažovaného ve službách na poslední chvíli zřízeného ministerstva propagandy. Tato spolupráce je doložena dosud neznámými rozhlasovými projevy a korespondencí s ministrem H. Vavrečkou – nedávným nálezem Knihovny Národního muzea. Antologii Tichý hlas, nazvanou podle jednoho z neznámých textů, uspořádal a komentářem doprovodil literární historik a čapkovský editor Jiří Opelík.

„Dva chlapci, kteří pouštěli do světa své duhové fantazie“ – tak charakterizovali sami sebe s časovým odstupem autoři próz vycházejících v letech 1907–12 po různých časopisech, když je v přísném výběru vydali v knize Krakonošova zahrada (1918). Kouzlo naší edice, která si do svého názvu duhové fantazie vypůjčila, tkví v tom, že poprvé shrnuje ranou tvorbu Karla a Josefa v úplnosti. Nabízí beletrii, kterou bratři Čapkové společně napsali v době svého „prvního mládí“, a umožňuje dnešnímu čtenáři sledovat krok za krokem jejich vynalézavý a bujný vstup do literatury. Činí tak otiskem původních časopiseckých verzí a chronologickým řazením všech próz – včetně těch juvenilií, které byly vydány jen jednou, před půlstoletím, a dalších kratších textů knižně dosud nepublikovaných. Svazek podepsaný „firmou“ Bratři Čapkové obsahuje také dvě rané společně napsané hry, commedii dell’arte Lásky hra osudná a první verzi Loupežníka, vzniklou za jejich pařížského pobytu v roce 1911. Kniha Duhové fantazie je volně ilustrována kresbami a grafikami Josefa Čapka z let literární spolupráce obou bratří.

Básně do výboru z díla Jaroslava Seiferta s názvem Třeba vám nesu růže, který uspořádal a doslovem a komentáři doprovodil Jiří Opelík. Básně byly vybírány a poté komponovány tak, aby postupně sledovaly běh jednoho života, jak je utvářel v dramatickém prostoru českého národního společenství v průběhu takřka celého 20. století. Soubor básní proložen fotografiemi.

Oldřich Mikulášek, básník, jehož takřka celý život byl osudově spojen s Brnem, jeden ze sloupů české moderní poezie, oslaví dne 26. května 2010 sté výročí svého narození. Velké básníkovo jubileum naše nakladatelství připomíná reprezentativním výborem, který představuje "celého Mikuláška". Nabízí básníkova vrcholná čísla a zároveň chce čtenáři poskytnout i cosi jako "poučení" o více než padesátiletém vývoji tohoto autora. Ctižádostí naší antologie je, aby ten, kdo si ji přečte, bezpečně věděl, kdo byl básník Mikulášek a v čem i dnes tkví jeho síla i podmanivost. Přispívá k tomu též editorův doslov, obrazový doprovod a přehled autorova života. Výbor připravil Dr. Jiří Opelík, významný literární historik, editor a přední znalec Mikuláškovy poezie.

Soubor nejvýznamnějších literárněhistorických studií Jiřího Opelíka (Bezruč, Čapek, Vančura, Weil, Skácel...). Kniha je doplněna úplnou bibliografií Opelíkova díla.

Svazek obsahuje verše z let 1980-1982. V 5 odd. můžeme sledovat vrcholící etapu kruté jistoty zániku lidského života, jež je spojena s kulminací smyslového prožitku lásky i její hořce tesklivé ozvěny. Jsou to verše, v nichž se uzavírá drama, jedno z nejodvážnějších a nejvypjatějších v moderní české poezii.

Noetická trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život je po umělecké stránce bezesporu vrcholem tvorby Karla Čapka. I na prahu 21. století zůstává navýsost moderní a současná - nejen svým poselstvím, ale i svou mnohovrstevnatostí. Jednotlivé příběhy nemají spolu související děj ani společné postavy, nejsou spojena časovou posloupností ani vykreslovaným prostředím a jsou stylově různorodá. Společná jsou jim však některá klíčová témata, která ovšem rozehrávají po svém - strach z osamělosti, potřeba lásky a srdeční slabost, rozpor mezi všedností a poezií, touha po něčem, co nás přesahuje. V každém z nich hraje důležitou roli smrt v několika podobách (v Hordubalovi je to motiv vraždy, v Povětroni pád letadla se smrtelným zraněníma v Obyčejném životě srdeční záchvat) a tato mezní situace slouží jako impulz k hledání člověka. Všechna rozvíjejí problém možností, způsobů a cest lidského poznávání. Čapkova trilogie je mementem před zjednodušenými výklady světa, podceňováním druhého člověka, pust

Soubor básnického díla Jana Kameníka, vlastním jménem Ludmily Maceškové (1898–1974), v ediční přípravě Jiřího Opelíka, představuje textově přesnou a úplnou edici Kameníkova díla. Obsahuje nejen spolehlivé znění již publikovaných veršů, ale také desítky dosud neznámých básní, včetně dvou raných sbírek, a doprovodné ediční poznámky a doslov. Tato edice má pro českou literaturu 20. století zásadní význam a je výjimečným literárním a edičním počinem. Macešková, považovaná Jiřinou Haukovou za největší českou básnířku 20. století, se tak dočkává důstojného vydání klíčové části svého díla. Po absolvování gymnázia a studiu na uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění se věnovala různým zaměstnáním, ale od druhé poloviny 40. let byla v invalidním důchodu. Debutovala v roce 1922 a první sbírku vydala pod pseudonymem v roce 1944. Po únorovém převratu část nákladu její druhé sbírky skončila ve stoupě. Po dvacetileté odmlce se objevila třetí sbírka v roce 1968 a další díla následovala. Posmrtně byla vydána sbírka Zápisky v noci a další tituly byly reeditovány po roce 1989. Kniha vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Triáda.

Ve své nové knize shrnul jeden z nejvýznamnějších současných českých literárních historiků studie Společné juvenilie bratří Čapků, O skryté roli knihy Hovory s T. G. Masarykem, Čapkovské drobinky 6: Chudák Karel, Byl Karel Čapek básník?, O Čapkově vztahu k Bohu a náboženství, Čapkovské drobinky 7: Kdo byl a je Karel Čapek? a Škola Lidových novin. Klíčová studie svazku, neobyčejně podnětná, objevná a rozsáhlá Škola Lidových novin, je zde publikována poprvé. Jiří Opelík píše o tom, co důvěrně zná, svazek je vrcholem jeho celoživotní badatelské práce.

Dílo Karla Čapka, vydané v relativní úplnosti v jeho Sebraných spisech, žije dnes mezi českými čtenáři jen zčásti – zejména v románech, divadelních hrách, knihách pro děti a cestopisech. Čapkova rozsáhlá publicistika z valné části nevystoupila z objemných svazků Spisů k běžným čtenářům. Tohoto faktu si všiml nejvýznamnější znalec Čapkova díla, literární historik a editor Jiří Opelík, který se ujal náročného úkolu – čtenářsky oživit Čapkovy mimořádně podnětné a inspirativní sloupky a entrefilety z Lidových novin. Vždyť z Čapkových sloupků vyšel péčí jiného editora dosud jen jediný svazek, a to již před více než půl stoletím – Sloupkový ambit. Čapkovy sloupky a entrefilety jsou dodnes nejen mimořádně živé, čtivé a aktuální, ale představují i jakýsi průřez celým Čapkovým myšlením a dobou, v níž žil. Kdo zná dobře Čapkovo dílo, nalezne zde vše – názory osobní, filosofické, náboženské, o přírodě, o člověku, o kultuře, ale i o politice. Jiří Opelík vybral z Čapkova novinářského odkazuj jeho nejčtivější jádro – odtud název knihy. A vytvořil tak svazek, který si s chutí může přečíst úplně každý. Kniha je jedinečným vstupem do Čapkova myšlenkového světa i aktuální knihou, která může čtenářům pomoci se hodnotově orientovat v dnešním složitém a chaotickém světě. Svazek je doprovozen vyčerpávající ediční poznámkou a hutným doslovem editora.

Sborník vydaný u příležitosti 90. výročí narození Eduarda Petišky obsahuje nejen vzpomínky přátel a rodiny na tuto výjimečnou osobnost české literatury, ale také Petiškovy dosud nepublikované aforismy a úvahy vybrané z jeho zápisků. Cílem publikace je představit Eduarda Petišku nikoliv jako čítankového autora, ale jako tatínka, manžela a kamaráda. Největší prostor proto ve sborníku přirozeně dostává jeho syn Martin (rovněž spisovatel, publikující pod pseudonymem Eduard Martin) a dále lidé, kteří s Eduardem Petiškou prožívali jeho všednodennost - jeho přátelé (např. spisovatel Stanislav Rudolf), kamarádi jeho syna (badatel, spisovatel a malíř Milan Novák, muzikolog, lingvista a vědecký pracovník Jan Králík) a další pamětníci jeho života v Brandýse nad Labem. Eduarda Petišku si na stránkách sborníku coby zdroj inspirace a okouzlení připomínají také dnes již etablovaní literáti: básník Karel Sýs, slovenský spisovatel a překladatel Lubomír Feldek, literární kritik Jiří Opelík. Své vyznání připojuje i Zdenka Vavrušková, autorka disertační práce o Eduardu Petiškovi. Významnou linii sborníku tvoří vzpomínky těch, kteří si z dětství pamatují především Petiškovy knihy a vnímají je jako jeden ze zdrojů své umělecké i lidské formace: básnířka Vendula Vartová-Eliášová nebo muzikolog Pavel Smetáček. Vzpomínají ale i knihovnice blízkých i vzdálených knihoven a vděční čtenáři.

Třetí svazek nového vydání Spisů přináší psychologický román, který vyšel poprvé r. 1916. Jeho hlavní postavou je strohý, lidsky osamocený rakouský uředník, jenž postupně oslepne a pro něhož však žalářem nejtemnějším není slepota, nýbrž láska k vlastní ženě, již podezříváz nevěry, pro niž prožívá muka žárlivosti a od jejíž lásky se snaží nakonec osvobodit.

K memoárové literatuře o spisovateli Karlu Čapkovi se vzpomínky jeho švagra Karla Scheinpfluga řadí s důležitými vlastnostmi: solidní zpracování přímého účastníka, který zůstává skromně v pozadí popisovaných událostí. Bratr Čapkovy manželky Olgy, JUDr. Karel Scheinpflug (1899–1987), byl sice švagrem jen po tři léta, ale se spisovatelem se znal od dob jeho práce v redakci Národních listů a prvních schůzek s Olgou. Své vzpomínky začal psát teprve v pozdním věku, ale měl možnost svou paměť podepřít

Co jsem na světě uviděl. Polemický filozofický esej spadá do posledního období autorovy literární tvorby a je počítán mezi jeho nejvýznamnější opusy díky snaze o postižení smyslu a podstaty lidské existence.

Sedm povídek, jejichž námětem je láska zasazená do komických souvislostí, anebo spíš to, co lidé v komických souvislostech pokládají za pokus o milostný vztah. Svazek obsahuje povídky Nikdo se nebude smát, Zlaté jablko věčné touhy, Falešný autostop, Symposion, Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým, Doktor Havel po dvaceti letech, Eduard a Bůh. Podle dvou povídek byly natočeny filmy: Nikdo se nebude smát (režie Hynek Bočan, 1965) a Já truchlivý Bůh (režie Antonín Kachlík, 1969).

Historický román jednoho z příslušníků starší generace českých spisovatelů ve třech dílech líčí povstání valašského lidu v letech 1736, 1747, 1751.

Souborná edice 164 dopisů o literatuře, překládání a životě, které si mezi sebou vyměňovali dva vynikající čeští překladatelé a spisovatelé. Editorem svazku je literární historik Jiří Opelík, který svazek doplnil zevrubnými komentáři, čtyřicetistránkovou dokumentární přílohou, jmenným rejstříkem a ediční zprávou. Kniha je důležitým svazkem, inspirujícím současné české překladatele krásné literatury, básníky a všechny ostatní zájemce o českou kulturu druhé poloviny 20. století. Vychází doplněna 26 unikátními fotografiemi.

Výbor z povídkové a novelistické tvorby autorky realistického a naturalistického typu, jejíž tvorba vyniká sociálním cítěním a pro niž typickou tematikou je úděl ženství. Povídky a novely jsou vybrány ze souborů Úskalím (Můj přítel Vlk, Vyloupená svatyně, Duch), Děti soumraku (Koňaři), Dvě novely (Loutka), Zápas s andělem a jiné prózy (Živitelé), V samotách duší (Přesazené štěpy). Příčina rozvodu a jiné povídky (Příčina rozvodu). Text je přetištěn podle prvních knižních vydání s přihlédnutím k současné pravopisné normě.

Výbor z kritických prací jednoho z předních literárních kritiků střední generace zahrnuje jeho příspěvky, uveřejňované v letech 1957-1968 v časopisech Český jazyk a literatura, Česká literatura, Host do domu, Kultura, Kulturnítvorba, Květen, Listy, Literární listy, Literární noviny, Orientace, Plamen. Opelíkovy kritiky důkladně zmapovaly celý základ moderní české poezie a prózy. Nenáviděné řemeslo je jeho osudovostí, nutíci jej psát pro něho samého auž tento znak aspoň předznamenává hodnotu jeho práce.

Antologie je výběrem z dosavadní tvorby současného českého básníka a literárního kritika střední generace. Výbor o sedmi oddílech obsahuje intimní a reflexivní verše z Křivánkových pěti předcházejících sbírek: Vypouštění holubice, Nahé stromy, Kameny písní, Testamenty a Krajina s torzy a zahrnuje tak poezii z časového rozmezí let 1982 - 2001.

Kniha pracovníků AV podává podrobný přehled vydaných prací Karla Čapka. Chronologicky počínaje rokem 1904, s informacemi o vydavateli, údaji o knize, číslu vydání, včetně časopiseckých článků a statí. Přehled knižních vydání v čs. jazyce i v jiných jazycích.

Kromě vědecké práce Arne Novák pravidelně přispíval do Lidových novin poučnými a zábavnými sloupky o osobnostech literatury a kultury, a zařadil se tím mezi sloupkaře, jako byli Karel Čapek, Eduard Bass, Karel Poláček a další.