Kateřina Lachmanová Pořadí knih

Charlie byl ten nejšťastnější pejsek na světě... Ovšem jen do chvíle, než jeho domácí dostali ty své mobily, herní konzole a tablety, od té doby jsou všichni nalepení na svých obrazovkách a není s nimi žádná zábava. Podaří se Charliemu dát rodinku zase dohromady?

Často se stane, že se nemohu modlit, že jsem příliš unavený, abych si četl evangelia, příliš neklidný na duchovní rozjímání, příliš deprimovaný na to, abych něco říkal Bohu, prostě příliš vyčerpaný, než abych cokoli dělal. Ale stále se mohu dívat na tyto obrazy, tak úzce spojené se zkušeností lásky (Nouwen). Henri Nouwen uvádí čtenáře do své zkušenosti modlitby s ikonami na příkladu čtyř slavných ruských ikon (ikona Trojice, Vladimirská Madona, Kristus, Seslání Ducha svatého), které výrazně ovlivnily jeho duchovní život. Modlitba v autorově pojetí není něco odtrženého od praktického života, ale naopak, jde o úzké propojení všeho lidského s Božím tajemstvím, o vtažení celého lidského života do života Božího. Čtenáři knihy Modlitba s ikonami jsou zváni, aby společně s autorem hlouběji poznávali Boží lásku i povolání vnášet do světa naději evangelia.

Kateřina Lachmanová – známa česká teologička a psychologička – vo svojej najnovšej knihe Kríž ako strom života upriamuje pohlaď na Kristov kríž ako jadro kresťanskej viery. V čom spočíva jeho sila pre veriaceho človeka? Je iba symbolom umučenia, alebo nádejou, o ktorú sa možno oprieť? Prečítajte si o radostnej zvesti, ktorú prináša, a dozviete sa, prečo ho cirkevní otcovia pripodobnili k stromu života. Pohľad na Kristov kríž by v nás nemal vyvolávať strach, úzkosť ani depresiu. Neprináša smrť, ako by sa mohlo zdať, ale rozhojňuje život. Preto v ňom cirkevní otcovia videli „strom života“. Kríž je ústredný symbol kresťanstva, je teda celkom prirodzené, že je v ňom zakódovaná radostná zvesť, hoci možno nie vždy čitateľná na prvý pohľad. Práve to bol dôvod pre vznik knižky známej českej autorky Kateřiny Lachmanovej Kríž ako strom života – aby nám životodarné tajomstvo Kristovho kríža zažiarilo v novej sile a naučili sme sa čerpať z prameňov milosti, ktoré z neho mohutne tryskajú do všetkých strán.

Devítidenní rozjímání nad texty sv. Terezie z Lisieux, nejmladší učitelky církve. Svatá Terezie z Lisieux (1873–1897) nás učí žít a přimlouvat se s velkou důvěrou, jako děti nebeského Otce, který je mocný a svrchovaný, ale i milosrdný a až marnotratně štědrý: „… všechno, co mám, je tvé“ (Lk 15,31). Na její přímluvu můžeme očekávat mohutný déšť růží (milostí), který slíbila před svým odchodem do nebe, obzvlášť když v nebi slaví nejen kulaté narozeniny, ale i sté výročí svého blahořečení a svatořečení (2023 a 2025).

Pohled na Kristův kříž by v nás neměl vyvolávat strach, úzkost ani depresi. Kupodivu nepřináší smrt, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale rozhojňuje život. Proto v něm otcové církve viděli „strom života“. Kříž je ústřední symbol křesťanství, proto v něm musí být zakódována radostná zvěst, několikavrstevná „dobrá zpráva“ – bohužel ne vždy na první pohled čitelná. A z toho důvodu vznikla tato knížka: aby nám životodárné tajemství Kristova kříže zazářilo v nové síle a naučili jsme se čerpat z pramenů milosti, které z něj mohutně prýští do všech stran.

Inspirace Terezie z Lisieux pro 21. století. Na mnoha příkladech ze života světice je ukázáno, že některá její vnuknutí jsou nesmírně cenná i pro dnešního člověka, zejména ve chvílích obtíží a zkoušek, a prozrazuje, jak prožívat Terezčinu důvěru ve všech oblastech života tak, aby nesla své plody.

Kniha je úchvatnou alegorií o touze Božích dětí nechat se dovést na výšiny lásky, radosti a vítězství. Hlavní hrdinka s netradičním jménem Bázlivá kráčí na své duchovní pouti na výšiny za dobrým Pastýřem. Za pomoci Bolesti a Utrpení nakonec dojde do svého cíle, kde všechny tři dostávají nové jméno a jsou proměněny díky spojení s milujícím Pastýřem.

Následující novéna neboli devítidenní modlitba, při níž prosíme bl. Carla Acutise o přímluvu u Boha, je postavena na některých jeho krátkých, zato však „výživných“ výrocích. Může být použita jako mini duchovní obnova, ať už individuálně nebo ve společenství, ale také jako prosba o světlo a pomoc v nesnázích, případně jako přímluvná modlitba za druhé: za obrácení našich blízkých – sourozenců či kamarádů, rodičů, vlastních dětí nebo kmotřenců –, za uzdravení vztahů v rodině, za těžce nemocné, za lidi v závislostech atp.

Bůh je Bohem pokoje. Vzpomeňme si na zkušenost proroka Eliáše: Bůh nebyl ani ve vichru, ani v zemětřesení, ani v ohni, ale „v tichém a jemném vánku“ (srov. 1 Král 19,12). Často se zneklidňujeme a chceme všechno vyřešit sami, ačkoli by bylo účinnější zůstat pokojně před Božím pohledem a nechat jej jednat, s moudrostí a mocí nekonečně větší, než je ta naše. „Neboť toto praví Panovník Hospodin, Svatý Izraele: ‚V obrácení a ztišení bude vaše spása, v klidu a důvěře vaše vítězství‘“ (Iz 30,15). Kniha vychází v novém překladu Kateřiny Lachmanové.