Knihobot

Jak jsme v Teheránu četly Lolitu

Uložit

Hodnocení knihy

Více o knize

Po dobu dvou let, než byla roku 1997 přinucena Írán opustit, organizovala Azar Nafisiová ve svém teheránském domě tajné týdenní debaty o zakázaných západních autorech, jichž se účastnilo sedm z jejích bývalých studentek literatury na teheránské univerzitě. V prostředí sílící cenzury a útlaku ze strany státních úřadů a strážců veřejné morálky představovala svobodomyslná výměna názorů o dílech Jane Austenové, Henryho Jamese, F. Scotta Fitzgeralda a Vladimira Nabokova pro všechny zúčastněné nemalé riziko, tím spíše, že záhy začala přerůstat úzký rámec hovoru o literatuře, jak do diskuse vzrůstající měrou vstupovaly osudy samotných diskutujících. Autorčino mimořádně působivé vyprávění představuje jedinečné osobní svědectví o nedávné minulosti i současnosti Íránu, údělu íránských žen tváří v tvář islámské teokracii, potřebě odporu vůči tyranii jakéhokoli druhu a osvobozující síle literatury, českým čtenářům však bezpochyby připomene i poměry panující v někdejším totalitním Československu.

Skladem máme celkem knihy Jak jsme v Teheránu četly Lolitu (2011).

Nákup knihy

Jak jsme v Teheránu četly Lolitu, Azar Nafisi

Jazyk
Rok vydání
2011
Vazba
(pevná),
Stav knihy
Dobrá
Cena
519 Kč
Kupte si tuto knihu za 467 Kč
Cena pro členy Klubu

Doručení

Platební metody

3,7
Velmi dobrá
99+ Hodnocení

vyborna kniha ktora prelina literarnu kritiku knih so zivotom zien v porevolucnom Irane. vrelo odporucam

Titul
Jak jsme v Teheránu četly Lolitu
Jazyk
česky
Vydavatel
Paseka
Rok vydání
2011
Vazba
pevná
ISBN10
8074321355
ISBN13
9788074321351
Série
První vydání
2003
Původní název
Reading Lolita in Tehran
Hodnocení
3,65 z 5
Anotace
Po dobu dvou let, než byla roku 1997 přinucena Írán opustit, organizovala Azar Nafisiová ve svém teheránském domě tajné týdenní debaty o zakázaných západních autorech, jichž se účastnilo sedm z jejích bývalých studentek literatury na teheránské univerzitě. V prostředí sílící cenzury a útlaku ze strany státních úřadů a strážců veřejné morálky představovala svobodomyslná výměna názorů o dílech Jane Austenové, Henryho Jamese, F. Scotta Fitzgeralda a Vladimira Nabokova pro všechny zúčastněné nemalé riziko, tím spíše, že záhy začala přerůstat úzký rámec hovoru o literatuře, jak do diskuse vzrůstající měrou vstupovaly osudy samotných diskutujících. Autorčino mimořádně působivé vyprávění představuje jedinečné osobní svědectví o nedávné minulosti i současnosti Íránu, údělu íránských žen tváří v tvář islámské teokracii, potřebě odporu vůči tyranii jakéhokoli druhu a osvobozující síle literatury, českým čtenářům však bezpochyby připomene i poměry panující v někdejším totalitním Československu.