Právě v tomto okamžiku je biologické stáří Johna Williama Washingtona, kterému stará chůva a šest přátel říká obvykle „Sandy“, dvacet dva let a jedenáct měsíců. Považuje se za přibližně dvaadvacetiletého, i když čas se na Hakhhli komické lodi neměří pozemskými roky. A jeho věk stejně neodpovídá času, který uplynul od doby, kdy se narodil. Dilatace času pozměnila hodiny, protože loď po většinu času letěla nadsvětelnou rychlostí. Sandy je dokonalý vzor člověka – pokud nepočítáme pár odlišných drobností. Ale Albert Einstein měl pravdu, že všechno je relativní. Mezi Hakhhli na jejich obrovské lodi je Sandy slabý jako štěně. Mezi přáteli má druhou přezdívku, kterou používají, když jsou na něj naštvaní – „Posera“. Tak začíná další z řady románů Frederika Pohla. Děj dále pokračuje tím, že loď se blíží k Zemi. A samozřejmě v prvním výsadku je i Sandy. A vše vypadá velmi ideálně. Vesmířané nabízejí pozemšťanům výměnou za to, že mohou žít na Zemi, nepřeberné množství znalostí. Ale…