Útěk do pekla

O leteckých esech z druhé světové války bylo napsáno mnoho knih, většinou od německých autorů, kteří popisují hrdiny bojující proti nepřátelským cílům. Tyto příběhy však často opomíjejí, že letadla ničila nejen vojenské objekty, ale i města s desítkami tisíc obyvatel. Na rozdíl od toho se protitankoví dělostřelci zaměřovali na čistě vojenské cíle, přičemž tankové jednotky hrály v konfliktu prim. Noví hrdinové, kteří se postavili proti těmto zbraním, byli protitankoví dělostřelci. Mezi nimi byl i Gustav Wendrinský z Bratislavy, který sloužil u Waffen-SS v 8. SS-Kavallerie-Division Florian Geyer. Během ústupových bojů na východní frontě zničil 45 tanků jediným kanonem, což je nejvyšší počet tanků zničených jedním protitankovým kanonem během války. Někteří čtenáři mohou tuto knihu chápat jako oslavu Waffen-SS, avšak autor se snaží ukázat, že muži s runami na výložkách, kteří se dopouštěli zločinů, byli zároveň nejlepšími vojáky. Mezi nimi byli i ti, kteří bojovali po boku armády a nezapletli se do válečných zločinů. Gustav Wendrinský je příkladem takového muže, jehož jméno se stalo synonymem pro protitankové eso.