Juraj Šebo Knihy

Voľné rozprávanie o dobe, zážitkoch, významných miestach, postavách a postavičkách, ktoré pomaly upadajú do zabudnutia. Aké vlastne boli 70. roky? Po zlatých 60. rokoch boli pre mnohých obdobím beznádeje. Začali sme sa uzatvárať pred svetom a v súkromí sme trpeli sklamaním z nenaplnených ideálov. Život sa spomalil. Práca, krčma, cez víkend chata alebo záhradka. 70. roky mali nové modly: Sex pistols, Black Sabath, Doors, ABBA, u nás Varga, Ursiny, Elán, Marika Gombitová, Modus, Karol Duchoň a ďalší. Rusi s Američanmi podpísali dohody o odzbrojení v Helsinkách, vo Vatikáne zvolili nového pápeža, o Charte 77 sa dozvedáme, až keď Gott a Pilarová podpísali Antichartu, počúvame Slobodnú Európu. Deti vyrastali v panelákoch a vedia, že v škole nemajú hovoriť to, čo počuli doma. Reálne sa pracovalo iba na fuškách a všade sa kradlo. Mladí mali nové priority: plagát z Brava, nahrávky z burzy, rifle z Tuzexu za bony od veksláka, počúvali Rádio Ö3 a na koncerty chodili do Budapešti. 60 km vzdialená Viedeň bola ďalej ako Ulanbátar. Namiesto socializmu s ľudskou tvárou tu bol "socializmus plného taniera". Začalo fungovať RVHP "(Radujme sa, Veseľme sa...H...o máme, Podeľme sa!). Humorný, ale pravdivý pohľad na jedno desaťročie.

V prvej dekáde 21. storočia sa objavujú rozličné názory a trendy, od šrotovného po diskusie o demokracii a biopotravinách. Mladšia generácia sa sústreďuje na technológie, pričom rýchlosť zmien je ohromujúca. Každý rok prináša nové modely áut, technológie, reklamy a kultúrne udalosti, pričom lokálne katastrofy sa stávajú globálnymi témami vďaka médiám. V porovnaní s privatizačnými a národoveckými deväťdesiatymi rokmi, ktoré majú svoj špecifický odtieň, sa súčasnosť zdá byť bez poézie. Politické figúry ako Bush, Putin či Dzurinda nevyvolávajú hlboké city. Zomiera pápež Ján Pavol II. a do Bieleho domu prichádza Barack Obama, zatiaľ čo Slovensko sa integruje do EÚ a NATO. Napriek súčasným krízam sa zdá, že Európa zažíva historicky najlepšie časy. Avšak, finančné trhy sa podobajú na kasíno, oddelené od reálnej ekonomiky, a systém sa začína rútiť. Politici na Slovensku budovali svoju moc viac ako 20 rokov, no ich "veža" sa začína kymácať. Čaká sa len na vytiahnutie poslednej karty, po ktorej sa všetko zrúti ako domček z karát.

Úspěšný slovenský autor netradiční literatury faktu, který na slovenském trhu zaujal publikacemi o jednotlivých dekádách minulého století, napsal knihu blízkou i českému čtenáři. V bestselleru Zlaté 60. roky autor čtivým, vtipným a ironickým způsobem ukázal svou sílu, když píše o životě v socialismu z pohledu obyčejného člověka. Jak sám říká, o mrtvém psu se nekope, ale dá se o tom psát. Kniha O socialismu s láskou zahrnuje autorův pohled na 50. a 60. léta, která jako dospívající mladík částečně prožil v Praze. Vyprávění není uspořádáno podle dějepisných pravidel, ale fanfaronství faktů je fascinující. Ocitáme se ve víru událostí, potkáváme typické postavy a postavičky mikrodějin, navštěvujeme staré pražské hospůdky, procházíme Starým Městem, plavíme se po Vltavě, hrajeme stolní fotbal a vzpomínáme na rozhlasová nedělní rána či sovětské filmy. Juraj Šebo, se skvělým archivem paměti, provází čtenáře originálními vzpomínkami plnými informací, dokumentů a fotografií. Autorova schopnost vytáhnout charakteristické momenty přináší vzpomínky nejen na zlobu a nespravedlnost, ale především na drobné radosti, které zpestřovaly šedivý život, kde bylo téměř vše „zakázané“ a originální dobré.

Strhující příběh zapomenutého uprchlíka z Osvětimi. Nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem Osvětim (Auschwitz) prošlo během druhé světové války několik milionů lidí z celé Evropy. Nejméně 1,3 milionu z nich zde zemřelo. Z tohoto pekla na zemi se pokusilo utéct jen asi osm stovek vězňů. A pouze 144 z nich se to prokazatelně podařilo. Jedním z nich byl Arnošt Rosin, židovský rodák ze slovenské Sniny, který z Osvětimi uprchl dramatickým způsobem v květnu 1944 s polským židem Czeslawem Mordowiczem. Rosinovo jméno po válce upadlo v zapomenutí, přitom ale právě jeho a Mordowiczovo svědectví zásadním způsobem potvrdilo a doplnilo proslulou zprávu jejich předchůdců Vrby a Wetzlera o zločinech páchaných nacisty v koncentračních táborech. V této bohatě ilustrované knize zkušeného autora literatury faktu, který se s Arnoštem Rosinem osobně znal, se strhující příběh jednoho z neprávem zapomenutých hrdinů holocaustu dočkal vůbec prvního uceleného zpracování.

Bratislavská lýra, Džezové dni, koncerty, Dunajský pohár, Incheba, Flóra, divadlá, tradičné aj netradičné plesy a bály, tanečné večierky, venčeky, stužkové, beánie, súťaže v spoločenskom tanci, šachové turnaje, hvezdársky krúžok a množstvo iných spoločenských podujatí je úzko spätých s PKO. V týchto priestoroch vznikala slovenská populárna hudba, mnohí speváci, speváčky a skupiny začínali práve tu. Vypredať koncert v PKO bolo snom pre každého. Po vyše polstoročí je PKO – Park kultúry a oddychu – odsúdený na zbúranie. Juraj Šebo zachytil genius loci tohto výnimočného miesta, zozbieral množstvo fotografií, autentických spomienok a výpovedí osobností.

Socializmus skončil. Deväťdesiate roky priniesli eufóriu politických zmien. Zrazu sme mohli bez problémov cestovať do zahraničia, protestovať na uliciach, pozrieť si filmy či kúpiť knihy označované ako trezorové alebo zakázané. Emigranti mohli po rokoch znovu navštíviť svoju vlasť. Mnohí ľudia sa chopili šance a začali podnikať či pôsobiť v politike. Národ sa rozdelil na úspešných a menej úspešných. Luxusné auto sa stalo znakom úspešnosti. Nastalo trhové hospodárstvo, liberalizácia cien a uťahovanie opaskov. Idolmi doby boli hviezdy seriálu Beverly Hills – Brandon a Brenda, bola to éra krikľavých farieb, sympatických mladých ľudí z televíznych obrazoviek, ktorí sa nám snažili predať „WS krouhač“, éra pevných liniek a mikín obviazaných okolo pása. V deväťdesiatych rokoch naklonovali dinosaury a potopili filmový Titanik. Bola to doba, keď deti skákali medzi panelmi gumu, kým ich rodičom skákali po hlavách iné „gumy“. Bol to čas šiltoviek, diskiet, chlapčenských a dievčenských skupín. Desaťročie nádeje, polarizácie a gýču.

Juraj Šebo napsal úspěšnou sérii knih o (ne)dávných letech, přesto tvrdí, že nostalgii nesnáší. Kromě knih mapujících jednotlivé dekády (Budovateľské 50. roky, Zlaté 60. roky, Normálne 70. roky, Reálne 80. roky, Slobodné 90. roky a Turbo milénium) napsal též knihu Také bolo PKO. Spolupracoval na scénáři o historii STV v letech 1975-1989 Takí sme boli. V Česku mu vyšla kniha O socialismu s láskou. V roce 2011 získal cenu kritiky Zlaté pero za knihu Budovateľské 50. roky. Patří mezi nestory slovenského bigbítu. V knize Zlatá léta šedesátá se vrací o více než 40 let zpět. Autor popisuje šedesátá léta pohledem obyčejného člověka, tedy pohledem naprosté většiny obyvatel. Kniha má podobu jakési encyklopedie a zaměřuje se jednak na věci, které byly tehdy normální a oblíbené (restaurace, bary, hudbu...), ale i na ty, které vybočovaly. Šedesátá léta před čtenářem vystupují v jakémsi panoptiku, a kniha tak lépe než historické studie ukazuje, v čem jsme žili.

O leteckých esech z druhé světové války bylo napsáno mnoho knih, většinou od německých autorů, kteří popisují hrdiny bojující proti nepřátelským cílům. Tyto příběhy však často opomíjejí, že letadla ničila nejen vojenské objekty, ale i města s desítkami tisíc obyvatel. Na rozdíl od toho se protitankoví dělostřelci zaměřovali na čistě vojenské cíle, přičemž tankové jednotky hrály v konfliktu prim. Noví hrdinové, kteří se postavili proti těmto zbraním, byli protitankoví dělostřelci. Mezi nimi byl i Gustav Wendrinský z Bratislavy, který sloužil u Waffen-SS v 8. SS-Kavallerie-Division Florian Geyer. Během ústupových bojů na východní frontě zničil 45 tanků jediným kanonem, což je nejvyšší počet tanků zničených jedním protitankovým kanonem během války. Někteří čtenáři mohou tuto knihu chápat jako oslavu Waffen-SS, avšak autor se snaží ukázat, že muži s runami na výložkách, kteří se dopouštěli zločinů, byli zároveň nejlepšími vojáky. Mezi nimi byli i ti, kteří bojovali po boku armády a nezapletli se do válečných zločinů. Gustav Wendrinský je příkladem takového muže, jehož jméno se stalo synonymem pro protitankové eso.

Obdobie rokov 1940 až 1950 hlboko zasiahlo do novodobých dejín nášho života. Poznačilo nielen politickú tvár Európy a sveta, ale zasiahlo aj do osudov miliónov ľudí. Po rozpade demokratickej štruktúry slobodných národov a štátov, Hitler mocensky ovládol takmer celú kontinentálnu Európu. Slovensko na tom bolo ešte relatívne dobre. Vyfasovalo „nezávislosť“ pod krídlami Nemecka. Ani po druhej svetovej vojne nebolo u nás veľa dôvodov na radosť. Z jednej totality sme unikli, a vzápätí sme zapadli do druhej. Víťazstvo demokracie, ktoré sa v roku 1945 zdalo na dosah ruky, sa stalo čoskoro po víťaznom februári len krátkozrakou ilúziou.

Čitateľsky atraktívna kniha s témou zachytávania, rozvíjania a vybrusovania myšlienok je určená pre tých, ktorí z plných pľúc vdychujú neradostnú atmosféru dneška, plnú negatívnych správ a joboviek. Je určená aj milovníkom obrazov. Stačí otvoriť knihu a budú v obraze. Autor, klon mr. Beana a Dostojevského Idiota, ponúka vyhranený, individuálny pohľad na zásadné otázky bežného života.