Knihobot

Tři figury posedlosti

Hodnocení knihy

Více o knize

Tři figury posedlosti. Tři noční výjevy, trojí šílenství. Jean Starobinski, švýcarský profesor francouzské literatury a dějin medicíny, zkoumá tři extrémní psychické stavy – blud, posedlost a noční můru – z různých hermeneutických perspektiv a vyvíjí tři způsoby performativního "čtení", které spojuje silná jednotící myšlenka. Autor, lékař-psychiatr a historik medicíny, se nezaměřuje na skutečné anamnézy pacientů, ale na fiktivní anamnézy literárních textů. Vychází z historicky a žánrově různorodých literárních památek, jako jsou starořecká tragédie a novozákonní evangelium, a dokonce z různých médií, přičemž jeho interpretace třetí figury šílenství se opírá o známý obraz Noční můra od J.-H. Füssliho. První kapitola detailně interpretuje Sofoklovu tragédii Aiás, která ukazuje jemné porozumění motivaci sebevraha. Druhá kapitola se zaměřuje na vyhnání démonů z posedlého podle Markova evangelia, kde démoni vstoupí do prasat, která se vrhnou do moře. Starobinski tuto epizodu interpretuje jako vzor Ježíšova spásonosného díla. Závěrečná část se věnuje obrazu Noční můra, kde je zkoumána podoba ztráty rozumu jako zlý sen.

Nákup knihy

Tři figury posedlosti, Jean Starobinski

Jazyk
Rok vydání
2013
product-detail.submit-box.info.binding
(měkká)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

Platební metody

4,5
Velmi dobrá
2 Hodnocení

Tady nám chybí tvá recenze.

Titul
Tři figury posedlosti
Jazyk
česky
Vydavatel
Karolinum
Rok vydání
2013
Vazba
měkká
Počet stran
134
ISBN10
8024622688
ISBN13
9788024622682
Série
První vydání
1974
Původní název
Trois fureurs
Hodnocení
4,5 z 5
Anotace
Tři figury posedlosti. Tři noční výjevy, trojí šílenství. Jean Starobinski, švýcarský profesor francouzské literatury a dějin medicíny, zkoumá tři extrémní psychické stavy – blud, posedlost a noční můru – z různých hermeneutických perspektiv a vyvíjí tři způsoby performativního "čtení", které spojuje silná jednotící myšlenka. Autor, lékař-psychiatr a historik medicíny, se nezaměřuje na skutečné anamnézy pacientů, ale na fiktivní anamnézy literárních textů. Vychází z historicky a žánrově různorodých literárních památek, jako jsou starořecká tragédie a novozákonní evangelium, a dokonce z různých médií, přičemž jeho interpretace třetí figury šílenství se opírá o známý obraz Noční můra od J.-H. Füssliho. První kapitola detailně interpretuje Sofoklovu tragédii Aiás, která ukazuje jemné porozumění motivaci sebevraha. Druhá kapitola se zaměřuje na vyhnání démonů z posedlého podle Markova evangelia, kde démoni vstoupí do prasat, která se vrhnou do moře. Starobinski tuto epizodu interpretuje jako vzor Ježíšova spásonosného díla. Závěrečná část se věnuje obrazu Noční můra, kde je zkoumána podoba ztráty rozumu jako zlý sen.