Více o knize
Svéživotopis vynikající české herečky - národní umělkyně - vyprávěný v krátkých kapitolách a článcích, psaných pro sborníky "Jak šel život" a "Malá kronika", stejně jako otiskovaných jednotlivě v časopisech. Ve vzpomínkách, počínajících nejranějším mládím a končících v přítomné době, oživuje R. Nasková společnost literátů a umělců, s nimiž se v jednotlivých etapách svého hereckého působení setkávala a kteří jí pomohli obohatit postavy, které během více než 40 let vytvořila. Vzpomínky intimní střídá s úvahami o rozmanitých stránkách a problémech divadelní a herecké práce a zachycuje tak vývoj českého hereckého umění od romantismu k realismu. V závěrečných kapitolách, věnovaných poměru staré herecké generace k mladé, dochází k závěru, že mezi generacemi není rozdílu, jestliže jevištní umělce vede "láska k spravedlivému životu, úcta k práci vlastní i cizí, oddanost k dílům velkých básníků a ke všemu, co činí svět užitečným a krásným".
Jazyk
Nákup knihy
Jak šel život : paměti a zápisky, Růžena Nasková
- Jazyk
- Rok vydání
- 1948
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Jak šel život : paměti a zápisky
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Růžena Nasková
- Vydavatel
- Československý Kompas
- Rok vydání
- 1948
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Umění & Kultura, Skutečné příběhy, Životopisy, Česká literatura, Divadlo, Autobiografie & Memoáry, Divadlo & Tanec, Herci a herečky, Umělci, Autobiografické romány, Film za první republiky a protektorátu, Divadelní umělci
- Hodnocení
- 4,5 z 5
- Anotace
- Svéživotopis vynikající české herečky - národní umělkyně - vyprávěný v krátkých kapitolách a článcích, psaných pro sborníky "Jak šel život" a "Malá kronika", stejně jako otiskovaných jednotlivě v časopisech. Ve vzpomínkách, počínajících nejranějším mládím a končících v přítomné době, oživuje R. Nasková společnost literátů a umělců, s nimiž se v jednotlivých etapách svého hereckého působení setkávala a kteří jí pomohli obohatit postavy, které během více než 40 let vytvořila. Vzpomínky intimní střídá s úvahami o rozmanitých stránkách a problémech divadelní a herecké práce a zachycuje tak vývoj českého hereckého umění od romantismu k realismu. V závěrečných kapitolách, věnovaných poměru staré herecké generace k mladé, dochází k závěru, že mezi generacemi není rozdílu, jestliže jevištní umělce vede "láska k spravedlivému životu, úcta k práci vlastní i cizí, oddanost k dílům velkých básníků a ke všemu, co činí svět užitečným a krásným".