Vyprahlé životy

Více o knize

S Ramosovým vyprávěním dostáváme se do stepí seberovýchodní Brazílie, do země dobytka, sužované však téměř pravidelně se opakujícím suchem. Sucho poznamenává tento kraj a ovlivňuje i povahu jeho obyvatel. Jsou odolní, houževnatí, dovedou snášet hlad i žízeň a poctivě se do nejzazších možností starají o dobytek, který je majetkem nějakého vzdáleného pána. Při své negramotnosti a zděděné pověrčivosti i pokoře si jen pozvolna a zatím neurčitě začínají uvědomovat, že jsou přece jen něčím víc než jedním z pánových dobytčat a jaké křivdy se na nich společnost dopouští. Do prostého a skoro ještě pudového myšlení a jednání těchto lidí dává Ramos hluboko proniknout. Pastevec Fabián se svou manželkou, dvěma klučíky a fenkou jsou hlavními a téměř jedinými postavami tohoto díla a jejich život je zde zachycen v celé své bezprostřednosti, ve svém těsném sepětí s přírodou. Ramos dokázal svým dílem, že těmto lidem nejen rozumíme, ale že se vžíváme do jejich trampot i skromných radostí, že se nám stávají blízkými.