Parametry
- 156 stránek
- 6 hodin čtení
Více o knize
Co získá filozofie, bude-li vnímavější ke zkušenostem lidí s postižením? Barbara Schmitzová si tuto otázku klade jako filozofka i jako matka dcery, která se od narození potýká se zdravotním i duševním postižením. Ani otázku sebevraždy, další velké téma knihy, neřeší od stolu, ale jako člověk, který se musel vypořádat se sebevraždou svého otce i své sestry. Znovu se přitom ptá, jakou roli v tom, jak širší společnost vnímá sebevraždu, hraje filozofie. Nemají filozofové mnohdy sklon líčit sebevraždu jako heroický odchod ze života, a nezamlčují tudíž skutečnost, že se nejčastěji jedná o čirý projev zoufalství? Prostřednictvím svého tázání se autorka dobírá přesvědčení, že zkušenosti nemocných i těch, kteří se sžívají se svými omezeními, mohou každému dopomoci k tomu, aby žil život hodný žití.
Nákup knihy
Jaký život je hoden žití? Filosofické a biografické přístupy, Tereza Matějčková, Barbara Schmitz
- Jazyk
- Rok vydání
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Jaký život je hoden žití? Filosofické a biografické přístupy
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Tereza Matějčková, Barbara Schmitz
- Vydavatel
- Karolinum
- Rok vydání
- 2024
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 156
- ISBN10
- 8024657538
- ISBN13
- 9788024657530
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Společenské vědy, Filosofická tématika, Filosofie, Sebevražda, Demence (nemoc), Eutanazie, Tělesné postižení, Mentální postižení, Morální dilema
- První vydání
- 2022
- Původní název
- Was ist ein lebenswertes Leben?: Philosophische und biographische Zugänge
- Hodnocení
- 4 z 5
- Anotace
- Co získá filozofie, bude-li vnímavější ke zkušenostem lidí s postižením? Barbara Schmitzová si tuto otázku klade jako filozofka i jako matka dcery, která se od narození potýká se zdravotním i duševním postižením. Ani otázku sebevraždy, další velké téma knihy, neřeší od stolu, ale jako člověk, který se musel vypořádat se sebevraždou svého otce i své sestry. Znovu se přitom ptá, jakou roli v tom, jak širší společnost vnímá sebevraždu, hraje filozofie. Nemají filozofové mnohdy sklon líčit sebevraždu jako heroický odchod ze života, a nezamlčují tudíž skutečnost, že se nejčastěji jedná o čirý projev zoufalství? Prostřednictvím svého tázání se autorka dobírá přesvědčení, že zkušenosti nemocných i těch, kteří se sžívají se svými omezeními, mohou každému dopomoci k tomu, aby žil život hodný žití.


