Parametry
- 82 stránek
- 3 hodiny čtení
Více o knize
Ke kritickému vydání básnického díla svaté Terezie z Lisieux napsal předmluvu filozof Jean Guitton, člen Francouzské akademie. Vyjádřil v ní své přesvědčení, že Terezie měla dvojí povolání, k rozjímavému životu řeholnímu i k poezii. Psala básně tak samozřejmě jako dýchala a jako se modlila, skládala je s živelnou radostí jako novicka, mladá jeptiška a zakrátko potom jako souchotinářka čekající na agónii. Ty básně byly „vtělením jejího bytí do života“, byly to stopy, které vtiskla do francouzské řeči, své spisovné mateřštiny. (Jako dítě mluvívala nářečím své rodné Normandie a k této mluvě se vracela v posledních chvílích svého utrpení.)
Skladem máme celkem knihy Básně Svaté Terezie z Lisieux (1995).
Nákup knihy
Básně Svaté Terezie z Lisieux, Terezie z Lisieux
- Jazyk
- Rok vydání
- 1995
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 239 Kč
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Básně Svaté Terezie z Lisieux
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Terezie z Lisieux
- Vydavatel
- Karmelitánské nakladatelství
- Rok vydání
- 1995
- Vazba
- pevná
- Počet stran
- 82
- ISBN10
- 8085527928
- ISBN13
- 9788085527926
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Skutečné příběhy, Duchovní literatura, Životopisy, Náboženská témata, Náboženství, Spiritualita a duchovno, Autobiografie & Memoáry, Křesťanská témata, Křesťanství, Teologie, Víra, Křesťanský život, Katolická církev, Duchovní rozvoj, Náboženská témata, Mystika, Životopisy žen, Autobiografické romány, Bůh a člověk, Světci a světice, Řeholní, klášterní život, Životopisy myslitelů, Karmelitky a karmelitáni, Svatá Terezie z Lisieux, 1873-1897
- První vydání
- 1898
- Původní název
- l'Histoire d'une Âme
- Hodnocení
- 4,45 z 5
- Anotace
- Ke kritickému vydání básnického díla svaté Terezie z Lisieux napsal předmluvu filozof Jean Guitton, člen Francouzské akademie. Vyjádřil v ní své přesvědčení, že Terezie měla dvojí povolání, k rozjímavému životu řeholnímu i k poezii. Psala básně tak samozřejmě jako dýchala a jako se modlila, skládala je s živelnou radostí jako novicka, mladá jeptiška a zakrátko potom jako souchotinářka čekající na agónii. Ty básně byly „vtělením jejího bytí do života“, byly to stopy, které vtiskla do francouzské řeči, své spisovné mateřštiny. (Jako dítě mluvívala nářečím své rodné Normandie a k této mluvě se vracela v posledních chvílích svého utrpení.)