A zničte Paříž!

Další z románů bývalého generála, který na osudech svých hrdinů demonstruje vlastní názory na hrůzy války. Druhá světová válka se chýlí ke konci, němečtí vojáci se přesouvají na západní frontu, aby zde svedli poslední zoufalé bitvy. Situace by měla být zdánlivě jednoznačná - konec války rovná se více optimismu a západní fronta rovná se civilizovanější prostředí. Přesto, nebo právě proto však nelidskost a krutost vyčnívají v celé své obludné absurditě, zvýrazněné naprostou absencí byť i zvrhlé, ale aspoň nějaké logiky. V této fázi války, která je de facto prohraná, jde už jen o čirou destrukci, často neodmyslitelně spjatou se sebedestrukcí. Poznání, že zájmy fanatického velení jsou v naprostém protikladu s touhami těch, kteří ve "sladké" Francii riskují své životy, vede k depresivním, ale často i k vnitřně osvobozujícím úvahám...