I fiumi di porpora

Brutální vražda knihovníka, uzavřená studijní komunita a těla vsazená do těžko přístupných míst uprostřed skal a ledovců a naaranžovaná do pozice embrya. Vše v malebném údolí francouzských Alp a nedaleko fiktivního univerzitního městečka Guernon. Purpurové řeky jsou strhujícím thrillerem, kterému k dokonalosti chybí jen strašně málo. Grangé, stejně jako ve svých jiných příbězích, k sobě během vyšetřování připoutá zcela odlišné charaktery. Detektiv Pierre Niemans, agresivní policejní legenda s buldočí povahou, tady spojí síly s muslimským svéhlavým strážníkem Karimem Abdufem. Dohromady je svedou zdánlivě nesouvisející zločiny - vraždy, krádež ve škole a hanobení hrobky. Knihu samozřejmě proslavil stejnojmenný film, Jean Reno je jako Niemans skvostný, na papíře však Purpurové řeky nejsou tak přímočaré, Grangého originální zápletka je o poznání komplikovanější. Nabízí se otázka, zda jí film ve výsledku nenabízí v konzistentnější a učesanější podobě, než někdy až zbytečně do všech směrů se rozbíhající předloha. Stran těchto úvah jsou Purpurové řeky téměř čtvrtstoletí od vydání právem označovány za legendární francouzský thriller, když čtete Bernarda Miniera a sledujete kroky detektiva Martina Servaze, nelze si nevšimnout, jak Grangé tamější scénu nesmazatelně ovlivnil.

Velmi čtivé.