Více o knize
Pro většinu Poláků leží Morava ve stínu Prahy a snadno na ni zapomínají. Ne tak básník, esejista a překladatel Michał Tabaczyński, který si tuhle část naší země vybral pro své toulky v dobách pandemie. Pomalu se prochází ulicemi moravských měst i po venkově a diskrétně ohledává moravskou duši. Nachází tu vlast velkých básníků — Jana Skácela, Otokara Březiny, Jakuba Demla, Ivana Blatného —, ale i líheň prozaiků, vždyť právě odtud se do hlavního města vydali Bohumil Hrabal i Milan Kundera. Žili tu vizionáři, tady pracovala Helena Bochořáková-Dittrichová, první autorka grafického románu na světě, otec genetiky Gregor Mendel, tady Tomáš Baťa postavil své utopické město. Toto není jen reportáž o Moravě, ale také literární esej o putování, v podstatě sebaldovská meditace, apokalyptická i melancholická zároveň.
Nákup knihy
Slavnost beztíže. Morava, Michał Tabaczyński, Jarmila Horáková
- Jazyk
- Rok vydání
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Slavnost beztíže. Morava
- Jazyk
- česky
- Vydavatel
- Větrné mlýny
- Rok vydání
- 2024
- Vazba
- pevná
- Počet stran
- 244
- ISBN10
- 8074435563
- ISBN13
- 9788074435560
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Mapy & Cestování, Hobby, Cestování
- Hodnocení
- 3,1 z 5
- Anotace
- Pro většinu Poláků leží Morava ve stínu Prahy a snadno na ni zapomínají. Ne tak básník, esejista a překladatel Michał Tabaczyński, který si tuhle část naší země vybral pro své toulky v dobách pandemie. Pomalu se prochází ulicemi moravských měst i po venkově a diskrétně ohledává moravskou duši. Nachází tu vlast velkých básníků — Jana Skácela, Otokara Březiny, Jakuba Demla, Ivana Blatného —, ale i líheň prozaiků, vždyť právě odtud se do hlavního města vydali Bohumil Hrabal i Milan Kundera. Žili tu vizionáři, tady pracovala Helena Bochořáková-Dittrichová, první autorka grafického románu na světě, otec genetiky Gregor Mendel, tady Tomáš Baťa postavil své utopické město. Toto není jen reportáž o Moravě, ale také literární esej o putování, v podstatě sebaldovská meditace, apokalyptická i melancholická zároveň.