Jarmila Horáková Knihy

„Když se do bílé polevy dostane byť jen jedna kapička jiné barvy, už nikdy nebude sněhobílá. S lidmi je to stejné.“ Takto učí královna Ku-klux-klanu malé děti, jak správně připravit vánoční dort. Co je to vlastně Ku-klux-klan a jak je vůbec možné, že myšlenky nepatřící do 21. století jsou stále živé a v rozkvětu? Děsivé obrazy hořících pochodní a bílých hábitů totiž nepocházejí ze středověku, jsou poselstvím dneška. Odpověď hledá polská reportérka Katarzyna Surmiak-Domańska přímo na sjezdu Ku-klux-klanu ve státě Arkansas, kde tuhle extremistickou organizaci prozkoumala zblízka. Protože právě tady se tahle „bílá organizace“ před sto padesáti lety zrodila, tady vycházely pohlednice připomínající lynče Afroameričanů a tady i dnes můžete v lesích potkat postavy s pochodněmi zahalené do bílých kukel.

Tématem knihy Bukurešť. Prach a krev není pouze jedno město, ale také rumunská společnost jako celek - se všemi jejími pohnutými osudy, historickými zvraty a traumaty, které pramení z meziválečného období i z nedávné minulosti. Autorka v řadě citlivě až lyricky načrtnutých příběhů kombinovaných s čistými fakty a statistikami dokáže jít až na dřeň, míří přímo do bolavého místa. Ceauşescův režim poznamenal životy Rumunů hlouběji, než by se z pouhého výčtu nedostatků v mnoha různých oblastech mohlo zdát. Velká část knihy je věnována také vzdálenější rumunské minulosti - zde hrají důležitou roli i motivy tradované v lidových baladách - protože bez ní by jen stěží bylo možné pochopit současnost se všemi jejími paradoxy. V závěrečné bilanci dochází Margo Rejmer k závěru, že na Bukurešti není snadné najít něco krásného. Je jako tamní nedělní zákusky: sice sladká, ale má hořkou polevu. Jakmile ovšem jednou ochutnáte, musíte se stále znovu vracet. Kniha byla v Polsku nominována mimo jiné i na cenu Niké.

Publikace Arumunština chce čtenáře seznámit s u nás málo známým arumunským etnikem. Úvodní kapitola se věnuje historickému pozadí, následuje náhled do arumunské literatury, gramatika arumunštiny, glottochronologické srovnání balkanorománských jazyků a stručný arumunsko-český a česko-arumunský slovník. Tato kniha NENÍ UČEBNICE. Jedná se o akademickou publikaci, která vychází s podporou grantu GAUK. Monografie určená především romanistům, balkanistům, zájemcům o Balkán a jeho etnickou rozmanitost. Obsahuje jak informace pro filology, tak pro ty, kdo se chtějí arumunsky naučit.

Tato kniha je ucelenou příručkou o výchově a výcviku psů od A do Z. V prvních kapitolách se dozvíte všechno o teoretických aspektech výchovy psů a také o problémech, které mohou vzniknout. Další část knihy vás připraví na příchod nového člena domácnosti. Poradí vám, co si pro štěně přichystat, jak ho naučit čistotě a poslušnosti a jak zamezit tomu, aby ničilo domácnost. V poslední části jsou představeny praktické metody výcviku s návody krok za krokem a bohatými názornými fotografiemi. Ty vám pomůžou pochopit, jak naučit psa nejen základním povelům, jako je "sedni" a "lehni", ale dá také prostor vaší fantazii pro vymýšlení dalších a dalších her s vaším čtyřnohým společníkem.

Pro většinu Poláků leží Morava ve stínu Prahy a snadno na ni zapomínají. Ne tak básník, esejista a překladatel Michał Tabaczyński, který si tuhle část naší země vybral pro své toulky v dobách pandemie. Pomalu se prochází ulicemi moravských měst i po venkově a diskrétně ohledává moravskou duši. Nachází tu vlast velkých básníků — Jana Skácela, Otokara Březiny, Jakuba Demla, Ivana Blatného —, ale i líheň prozaiků, vždyť právě odtud se do hlavního města vydali Bohumil Hrabal i Milan Kundera. Žili tu vizionáři, tady pracovala Helena Bochořáková-Dittrichová, první autorka grafického románu na světě, otec genetiky Gregor Mendel, tady Tomáš Baťa postavil své utopické město. Toto není jen reportáž o Moravě, ale také literární esej o putování, v podstatě sebaldovská meditace, apokalyptická i melancholická zároveň.

Malí uprchlíci, malí vojáci, malí vězni lágrů. Děti v místech, kam nepatří. Ze všech zvěrstev války jsou tato nejhorší. Ochránit nejslabší, nenechat jim ublížit. To je pohled dospělých. Jak ale válku vnímají děti? Magdalena Grzebałkowska se rozhodla vypátrat pamětníky, kteří by jí dokázali vyprávět o tom, co zažili v době druhé světové války, když jim bylo pár let. V době, kdy by si měli hrát a chodit do školy. Místo toho se z nich stali sirotci, museli nahradit rodiče v péči o mladší sourozence, opustit svůj bezpečný domov, stanout po boku vojáků. Nebo zjistit, že jejich milující otec je zločinec a vrah, jako to pochopil Niklas Frank. Každé z dětí se muselo vyrovnat s nespravedlností a traumaty, překonat překážky, které by byly náročné i pro dospělého. Zkušená reportérka si zároveň dobře uvědomuje, že vzpomínka není historická pravda, a ukazuje na různých osudech, jak se osobní příběhy mohou lišit od skutečnosti. Někteří hrdinové jí sami vyprávějí několik verzí své „vojenky“. A možná že právě to je na knize nejzajímavější – citlivá, reportérská zpráva o tom, jak funguje lidská paměť v okamžiku, kdy se vám před očima zhroutil celý váš svět.

Lidé musejí jíst, ať jde o obyčejného člověka, krále či prezidenta. Nebo diktátora. Ani revoluce se nedají dělat s prázdným žaludkem. Witolda Szabłowského napadla otázka, kdo vařil nejhorším diktátorům 20. století, když utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Co mohou říct o historii lidé, kteří se denně starali o jejich jídelníček? Co měli nejradši Pol Pot, Idi Amin, Milton Obote? Na čem si pochutnávali Fidel Castro, Saddám Husajn či Enver Hodža? A kdo byli lidé, kteří byli diktátorům denně nablízku a snažili se je udržovat jídlem v dobrém rozmaru? Autor vyhledal osobní kuchaře diktátorů, aby vyslechl příběh jejich života a dozvěděl se, co měli pod pokličkami hrnců, když se řešil osud země nebo světa. Ovlivnili svým kuchařským uměním chod dějin? Jejich osudy odpovídají na mnohé otázky, a zároveň tak autor kreslí intimní portréty diktátorů v domácím prostředí. Navíc kuchaři prozrazují recepty na oblíbené pokrmy svých zaměstnavatelů, podle nichž si může uvařit i čtenář. Kniha vyšla s úspěchem zároveň v USA a Polsku a ocitla se ve finále literární soutěže o nejlepší světovou knihu na kulinární téma za rok 2020 (Gourmand World Cookbook Awards).