Román Jmenuji se Ašer Lev vyšel v USA v roce 1972 a dočkal se nesčetného množství dotisků. Jednoduchý název knihy vyjadřuje ve své podstatě velmi mnoho: prosazení vlastní identity a individuality navzdory pevnému sevření v židovské komunitě. Výtvarný talent není ve společenství, v kterém malý, výjimečně nadaný Chaim vyrůstá, považován za dar od Pána světa, ale za pokušení z té Druhé strany zla, jež přetahuje pravověrného žida nutně do pomíjivého světa gójů. Jednoduchý příběh o dospívání talentovaného žida, který se stane umělcem, přestože to znamená rozchod s rodinou a komunitou, v níž vyrůstal, je nesmírně sugestivní výpovědí o základním smyslu umění obecně o potřebě tvořit skutečné umění, o židovském náboženství a o velmi zvláštním střetu židovství s křesťanstvím. Proč nakonec namaluje Ašer Lev, ortodoxní žid, který se nezříká své víry, svůj nejslavnější obraz s motivem ukřižováním? Chaim Potok se ke svému hrdinovi-malíři vrátil. V roce 1990 vyšel román Dar Ašera Lva, ve kterém se Ašer Lev už jako uznávaný umělec vrací po letech s vlastní rodinou do své newyorské chasidské komunity na pohřeb strýce. Je stále zatracován, ale v jeho synu se zhlédne Ašerův otec, velký rebe, který hledá, komu by předal své postavení.
