Lužanskou mši složil Antonín Dvořák pro svého přítele a mecenáše Josefa Hlávku, vynikajícího architekta, zakladatele a prvního prezidenta České akademie věd. V životopisně laděném románu se Valja Stýblová soustředila na Hlávkovu velkou životní křižovatku, kdy poprvé dosáhl na vrchol úspěchu a slávy, ale záhy ho začala pronásledovat nepřízeň osudu. Ztratil první manželku a sám se potýkal s chorobou, která mu několik let bránila v normálním pohybu. Autorka se pokusila objasnit nejen záhadnou Hlávkovu nemoc, ale vypráví hlavně o jeho silné vůli a mimořádném talentu, které mu pomohly překonat slabost těla a znovu se vrátit na výsluní, a také se snaží osvětlit smysl Hlávkova mecenášství, v Čechách zcela výjimečného a ojedinělého.
Lužanská mše Série
Tato série se noří do životů a dilemat významných osobností české historie a kultury. Sleduje jejich vzestupy, pády a vnitřní boje, přičemž klade důraz na lidskost, talent a nezlomnou vůli. Děj často zkoumá klíčové životní momenty a snahu překonat nepřízeň osudu, aby se čtenáři mohli inspirovat odvahou a odhodláním postavit se výzvám.




Doporučené pořadí čtení
Druhý díl trilogie o slavném a uznávaném architektovi a mecenáši Josefu Hlávkovi.
V třetí knize životopisného románu Lužanská mše Valja Stýblová zachytila nejtěžší okamžiky v Hlávkově životě. Od začátku své životní dráhy to neměl snadné, ale dokázal se prosadit jako umělec, i jako podnikatel, a protože mu přálo štěstí, se svou stavební kanceláří vydělal obrovské jmění, které celé použil k podpoře české vědy, školství a umění. Na vrcholu úspěšného života ho nejprve postihla záhadná choroba, která ho upoutala na invalidní vozík, a když ji překonal, zasáhla ho rána ještě krutější — jeho milovaná žena Marinka onemocněla nevyléčitelnou tuberkulózou.
Román Mecenáš v obnošené vestě se zaměřuje na Josefa Hlávku, významného českého mecenáše. Valja Stýblová zachycuje jeho umělecký a osobní život od dětství, přičemž v novém románu se Hlávka objevuje jako mecenáš na odpočinku, oblečený v obnošené vestě. Jeho život byl plný úspěchů, včetně mnoha staveb ve Vídni, Černovcích, Praze a Itálii, a byl jedním z posledních architektů církevních chrámů. Po překonání zákeřné nemoci, která ho upoutala na invalidní vozík, se vrátil k aktivnímu životu. Dvakrát ovdověl a žil na svém zámku v Přešticích, kde začíná děj románu. Hlávka se rozhodl pro čin, který v české společnosti nemá obdoby – založil Českou akademii věd, přičemž financoval její činnost ze svých vlastních prostředků. Tento krok vyvolal závist a podezření, že se jedná o pouhou hru. Přesto se Hlávka skromně vzdálil od svého majetku, který využíval výhradně pro nadaci. Na přelomu 19. a 20. století založil koleje pro vynikající studenty a zajistil fungování nadace i po své smrti. V románu se Hlávka ukazuje jako člověk, který naplnil myšlenku, že český národ může obnovit duchovní a materiální zázemí prostřednictvím mecenášství, přičemž jeho činy jsou obdivuhodné svou důmyslností a velkorysostí.