Mravní studie: Scény z provinčního života Série

Der Romanzyklus "Die Menschliche Komödie" bietet ein detailliertes Sittengemälde der französischen Gesellschaft des 19. Jahrhunderts. Honoré de Balzac schildert mit scharfem analytischen Verstand die Menschen und sozialen Milieus seiner Zeit und gilt als Begründer des soziologischen Romans. Obwohl das Werk nie vollendet wurde, bleibt es eine bedeutende literarische Quelle für das Verständnis der französischen Restaurationsgesellschaft. In seiner zwanzigjährigen Schaffensperiode verfasste Balzac nahezu 100 Romane sowie zahlreiche Erzählungen, Essays und dramatische Stücke.

Jednoduchá dějová zápletka románového obrazu z cyklu "Lidská komedie" (dva sokové se ucházejí o ruku bohaté staré panny) je záminkou k podrobné kresbě maloměstského prostředí 20. a 30. let 19. století, kdy šlechtická společnost v době mezi pádem Napoleonovým a červencovou revolucí bylavydána stupňovaným útokům vzestupující buržoasie. Dokladem toho je životní dráha, jíž dává Balzac projít dvěma ze tří uchazečů o ruku titulní hrdinky. Rytíř de Valois je zkrachovaný šlechtic, imponující však svým rodem smetánce maloměsta, která nemá tušení, že je živ na její útraty. Jeho soupeř v námluvách, du Bousquier, je typickým představitelem buržoasie třicátých let minulého století. Obohatil se za revoluce jako vojenský dodavatel, rozmnoží majetek výhodným sňatkem se slečnou Cormonovou, a investuje obratně do průmyslu a obchodu. Osudy obou soupeřů končí symbolicky: rytíř de Valois umírá poražen v námluvách i ve třídě, k níž náleží. Naproti tomu du Bousquier je v očích kraje ctihodný muž, jemuž Alencon „děkuje za to, že se přidružil k průmyslovému ruchu, který z něho tvoří první článek, jímž se Bretagne možná jednoho dne připojí k tomu, čemu se říká moderní civilisace“. Doslov napsal Josef Kopal.