Velké objevy Série

Všichni víme, že ruce lékařů přinášejí úlevu od nemocí a strádání. Někdy však také přinášejí smrt. Evropská společnost v polovině 19. století je již ve všech ohledech společností moderní, podobná té naší. Ve všech - možná až na jeden. Ve špatných letech umírá při porodu každá šestá matka, a v těch lepších každá dvacátá. A důvod? Lékaři si odmítají mýt ruce. Šokující příběh jedné z nejostudnějších epizod historie lékařské vědy nás zavádí do evropských nemocnic ve 40. a 50. letech 19. století, zejména do Všeobecné nemocnice ve Vídni, kde tehdy pracoval mladý lékař maďarského původu Ignác Semmelweiss. Odmítl se smířit s kuriózními, ve své tragičnosti až směšnými vysvětleními metly tehdejších nemocnic - horečky omladnic, jaká předkládaly největší kapacity tehdejší medicíny, a přímočarou analýzou prostých pozorování našel skutečnou příčinu. Tolik k dobrým zprávám. Proč trvalo medicíně desítky let, než jeho jasné a logické vysvětlení přijala? Proč musely zbytečně zemřít tisíce matek? O tom vypráví strhující příběh profesora chirurgie z Yaleovy univerzity a autora několika populárně naučných publikací (česky Jak lidé umírají a Lékařství v průběhu staletí).

The life of Ernest Rutherford, born in colonial New Zealand, reveals a journey from frontier life to becoming a pivotal figure in modern physics. His groundbreaking discoveries include the orbital structure of the atom and the concept of radioactive half-life. Alongside his team, he was the first to split the atom, foreshadowing the development of the atomic bomb. Richard Reeves vividly portrays Rutherford as a warm and approachable man whose contributions significantly shaped the scientific landscape.

Marie Curie remains the only woman to win two Nobel prizes - the first in 1903 for the discovery of radioactivity and the second in 1911 for the discovery of radium and polonium. Her discovery of radium opened the door to the exploration of the atom. What is even more remarkable is that the Nobel prize wasn't awarded to another woman until twenty years later, and it was Marie's daughter - Irene Joliot-Curie - who received it for discovering artificial radioactivity. In turn Irene's daughter, Helene Langevin-Joliot, helped create the first atomic pile in France. The legacy of Marie Curie, her daughter and grand-daughter makes for a fascinating story of the family who released the radioactivity that has transformed our world.

Jak vize Alberta Einsteina změnily naše chápání prostoru a času Zhruba před sto lety vyšly tři převratné články Alberta Einsteina. Podívejme se tedy společně na život a dílo tohoto velikána moderní vědy, jenž se nebál pochybovat o tom, co jiní měli za samozřejmé. Díky této knize pochopíme nejen hlavní fyzikální představy jež Einsteina přivedly k velkolepým objevům, ale dozvíme se též řadu zajímavostí z jeho osobního života. Většina jeho myšlenek předběhla dobu o celá desetiletí a dodnes přinášejí fyzikům Nobelovy ceny. Einstein, jenž přes ohromující popularitu zůstal skromným a vlídným člověkem, zůstává dodnes vzorem nejen pro vědce.

Alan Turing a první počítač. Britský matematik Alan Turing učinil jeden z nejdůležitějších průlomů na cestě k modernímu počítači. Nápad skutečně vyrábět imaginární počítací stroj „Turing machine“ vykrystalizoval poté, co Turing společně s kolegy z Bletchey Park sestrojil zařízení, které dokázalo dešifrovat německé kódovací zařízení Enigma a pomohlo spojencům vyhrát 2. světovou válku. Turing se pak stal přeborníkem na umělou inteligenci a formuloval známý (a dosud nepřekonaný) Turningův test, jenž vychází z úvah o tom, že lidský mozek je ve své podstatě jakýmsi komplikovaným počítačem. Jeho vize a plány však byly přerušeny – v roce 1952 byl zatčen a odsouzen za homosexualitu, k níž se otevřeně přiznával, která však byla v té době v Anglii ilegální. O dva roky později spáchal Turing sebevraždu. David Leavitt podává Turingův příběh s vnímavostí romanopisce, přibližuje nám jak jeho dílo a význam, tak jeho otevřenou a mnohdy excentrickou osobnost.

Dvě věty o neúplnosti, které formuloval rakouský logik, brněnský rodák Kurt Gödel, patří k nejvýznamnějším, ale také k nejčastěji dezinterpretovaným objevům logiky a matematiky 20. století Tento geniální matematik byl blízkým přítelem Alberta Einsteina, ale sám se cítil intelektuálním vyhnancem. Americká autorka Rebecca Goldsteinová srozumitelně prezentuje strategii Gödelova slavného důkazu. Zároveň nás i provází intelektuální atmosférou míst, v nichž Gödel žil předválečné Vídně a poválečného Princetonu v USA. Popisuje jeho ojedinělé přátelství s Albertem Einsteinem a vysvětluje i jeho skrytou opozici vůči vlivným intelektuálním proudům jeho doby, především vůči pozitivismu proslulého Vídeňského kruhu a názorům neméně proslulého Ludwiga Wittgensteina.

Lawrence M. Krauss, světově proslulý kosmolog a popularizátor moderní vědy, zachycuje osobní a profesní život fascinující osobnosti, amerického teoretického fyzika Richarda Feynmana. Tento svérázný člověk s velkým smyslem pro humor, vynikající pedagog a spolunositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1965 proslul famózní kreativitou, která vedla k největšímu pokroku ve fyzice druhé poloviny 20. století – odhalení povahy kvantové mechaniky. Je také autorem mnoha bestsellerů, například To nemyslíte vážně, pane Fenymane, a proslulých Fenymanových přednášek z fyziky.

The period from the 5th to the 7th century AD was characterised by far-reaching structural changes that affected the entire west of the Roman Empire. This process used to be regarded by scholars aspart of the dissolution of Roman order, but in current discussions it is nowexamined more critically. The contributions to this volume of conference papers combine approaches from history and literature studies in order to review the changing forms and fields of the establishment of collective identities, and to analyse them in their mutual relationships.

The author expands on his acclaimed trilogy, vividly capturing the tumultuous 18th-century Haitian uprisings and the revolutionary spirit of the time. Focusing on the influential works of Antoine Lavoisier, the narrative intertwines scientific exploration with the fervor of social change, highlighting the interplay between reason and revolution during this pivotal historical period.

21 years passed between Charles Darwim's epiphany that 'natural selection' formed the basis of evolution and the scientist's publication of 'On the Origin of Species'. This text looks at why Darwin delayed the publication and examines what happened during the course of those two decades.