Danuše Navrátilová Pořadí knih

V roce 1944 se Mathilda, mladá Alsasanka, zamiluje do Maročana Amina Belhadže, který bojuje ve francouzské armádě. Po osvobození se mladý pár odstěhuje do Maroka, do posádkového města Meknesu, kde žijí kolonisté z různých evropských zemí, především z Francie. Amin se snaží zúrodnit kamenité pozemky zemědělské usedlosti zděděné po otci, ale Mathildu v nové vlasti záhy začne dusit přísná mravnostní atmosféra. Se dvěma dětmi tráví osamělé dny na statku a trápí ji jak nedostatek peněz, tak nedůvěra, kterou jakožto cizinka vzbuzuje. Deset let žije v zemi pod francouzským protektorátem, v zemi, kde nezadržitelně stoupá napětí a množí se násilnosti, dokud Maroko nevyhlásí nezávislost na Francii. Žije v „zemi těch druhých“ stejně jako další postavy románu: kolonisté, domorodci, vojáci, zemědělci i exulanti. A především ženy, které žijí v zemi mužů a musí neustále bojovat za svoje práva.

Cílem Hyacintova díla je načrtnout ve formě komiksu dějiny vesmíru, prvním zábleskem světla počínaje a vznikem života na Zemi konče. Hyacinthus tyto dějiny vypráví pomocí svých úžasných kreseb a citací z antické mytologie a z děl starověkých filozofů a dramaturgů. Od velkého třesku k prvním pozemským živočichům, přes náhlé zvraty při vzniku naší planety nám předkládá ke čtení dvojjazyčné úryvky z děl Sofoklových, Vergiliových, Lucretiových, Eurípidových, Ovidiových, Aristofanových, Hésiodových a mnohých dalších. Obrázky text spíše doplňují, než ilustrují. Postřehnutelný posun mezi dvěma časovými obdobími – mezi současnou popularizací dějin vesmíru a texty starými několik století – nabízí díky své důvtipnosti nový a poetický pohled na tajemství, které od nepaměti fascinuje lidstvo: na tajemství zrození našeho světa.

Do blíže neurčené vesnice, snad někde v kanadských lesích, se v blíže neurčeném čase dostane zraněný mladý muž. Lidé jsou od vzdálených měst odříznutí závějemi sněhu, jsou bez elektřiny a docházejí jim zásoby. Přesto se zraněného ujmou a ubytují ho u podivínského Matthiase ve srubu nad vsí. Za dodávky potravin a za dřevo na otop se Matthias uvolí o mladíka pečovat. Občasné návštěvy řídnou, ti, kdo mohou, uvězněnou vesnici záhadně opouštějí. Matthias a jeho vnucený spolubydlící tvoří podivné společenství, plné pochopení i podezřívání. Každý má své tajemství, na které téměř bez ustání padá nový a nový sníh, jenž tíží domy i duše…

Mladá fotografka se při pátrání po jistém Boychuckovi, jenž přežil Velký požár v Mathesonu, vydá do hloubky kanadského lesa. Najde jezero a u něj sruby, v nichž žijí starci Tom a Charlie, Boychuck ale podle jejich tvrzení před pár dny zemřel. Vlastníma rukama mu přece vykopali hrob… Tak začíná podivuhodný román o svobodě, jíž jsou lidé nehledě na věk ochotni obětovat pohodlí i bezpečí, o přátelství, které jde doslova až za hrob, a o lásce, jež může vzplanout stejně nečekaně jako oheň, který poznamenává nejen těla, ale i duše. Tajemný Boychuck je toho důkazem. Jocelyne Saucierová vyšla při psaní tohoto příběhu ze skutečných historických událostí a z vyprávění posledních pamětníků, již přežili Velké požáry, které začátkem 20. století zpustošily sever Ontaria. Oheň tehdy několikrát strávil nejen lesy a polnosti, ale mnoho vesnic a měst, lidé i zvířata společně prchali do jezer a studní… a pršeli ptáci.

Francouzský muzikolog Henry-Louis de La Grange (1924–2017) dosáhl významného úspěchu v 70. letech, kdy publikoval první díl monografie o Gustavu Mahlerovi, rakouském dirigentovi a skladateli z moravských Kališť. Tato publikace, nejprve v angličtině a později revidovaná i ve francouzštině, položila základy pro mahlerovská studia. Další díly vyšly na počátku 80. let a potvrdily její význam, přičemž poslední, čtvrtý díl, byl vydán anglicky v roce 2008. De La Grange se Mahlerem a jeho dílem zabýval celý život, čímž přispěl k rozšíření povědomí o skladateli v západní Evropě. Organizoval mahlerovské festivaly, výstavy a sympozia, a díky přátelství s Mahlerovými blízkými shromáždil mnoho poznatků a dosud neznámých materiálů. Na své monografii pracoval až do konce života, pravidelně ji revidoval a aktualizoval. Získal řadu ocenění, včetně Grand Prix de Litterature musicale v roce 1984 a Prize of the Royal Philharmonic Society v roce 1995. Publikace z roku 2007 představuje autorovu stručnou syntézu dosavadních poznatků, bez schematismu, a nabízí mimořádný portrét skladatele s českými kořeny, které se odrážejí v jeho tvorbě.

Hlavním hrdinou i antihrdinou knihy Můj zrádce je Tyrone Meehan, jehož předobrazem byl bojovník za irskou nezávislost Denis Donaldson, zavražděný v roce 2006, necelý rok a půl poté, co se přiznal, že byl britským agentem. Příběh vypráví autorovo alter ego, pařížský houslař Antoine, irskými přáteli zvaný Tony. Antoine se nejprve náhodou, pak už úmyslně stává bezprostředním pozorovatelem i účastníkem krvavého boje Severních Irů za svobodu a možnost vládnout ve své zemi. Na vlastní kůži zažívá bídu irských obyvatel Belfastu, nespravedlnost, jíž dennodenně čelí. Zamiluje si Severní Irsko, zamiluje si uhelnými zplodinami a vlhkostí prosáklý Belfast, v němž byl vřele přijat muži i ženami, lidmi, kteří se rozhodli proti britskému útlaku bojovat tichým vzdorem i zbraněmi. Obzvlášť hluboké přátelství ho spojí s Tyronem, k němuž vzhlíží s narůstajícím obdivem, a nejen on. O to krutější je chvíle, kdy vyjde najevo Tyronova zrada. Ta z pohledu Antoina zpochybní nejen celý irský boj, který Antoine považoval za čistý, ale i jejich dlouholeté přátelství. A najednou odkrývá nový obsah slov, která k němu jeho zrádce pronesl: „Tohle není tvůj osud.“ Emotivní náboj Chalandonova vyprávění je strhujícím zážitkem, ať už Tyronův příběh popisuje Antoine, jenž se se zradou přítele, kterého hluboce ctil a miloval a jemuž bezvýhradně věřil, nesmírně těžko vyrovnává, nebo sám zrádce Tyrone v knize Návrat do Killybegs.

Jan ze Joinvillu, francouzský aristokrat, senešal v Champagni a blízký přítel Ludvíka IX., ve svém vzpomínkovém díle Kniha posvátných slov a dobrých skutků našeho krále Ludvíka Svatého vykreslil panovníka jako ideálního rytíře i vladaře a světce na trůně, přičemž krále, k němuž choval hluboký a vřelý cit, zachytil především prostřednictvím jejich vzájemného vztahu. Zároveň do diktovaných pamětí otiskl velice barvitý a detailní obraz dvora, zmiňuje královy reformy, rodinné poměry a také události neúspěšné křížové výpravy do Egypta: královo zajetí a shánění výkupného i krátký pobyt v Akkonu (1248–1250). Nový český překlad, který poprvé obsahuje kompletní text Joinvillových pamětí, doplňuje také první vydání Joinvillova Vyznání víry, které napsal během pobytu ve Svaté zemi, a krátký dopis Ludvíkovi X.

Kniha pojednává o starověkém Egyptě, je rozdělena do kapitol-dvojstránek na dané téma (mumifikace, kněží, písmo, vojsko aj.). Na konci kapitolky jsou otázky, odpovědi lze nalézt v textu a na konci knihy jsou správné odpovědi. Pro děti od 8-9 let.

První ze dvou dílů zásadního spisu o smrti a umírání a měnící se úloze tohoto fenoménu v průběhu dějin lidstva. Zjištění, že „Dějiny smrti“ vyšly v edici „Každodenní život“ je jediným úsměvným momentem, který čeká čtenáře této knihy. Jinak před ním defiluje čtení neveselé, ale zato nesmírně zajímavé, podnětné, fundované a hodnotné. Dějiny smrti jsou zásadním textem, jaký v současné, ať už původní, nebo překladové historiografii chyběl a který vzniklou mezeru zaplňuje více než důstojně. Což ostatně odpovídá dvacetiletému úsilí, které Ariès tématu věnoval. Smrt je tu nazřena z mnoha úhlů pohledu jako fenomén provázející lidstvo od nepaměti. Obávaná i uctívaná, vnímaná jako konec života i jako počátek vyššího stupně bytí. Autor přednáší i o věcech se smrtí souvisejících, o pohřbívání, hřbitovech, o lékařském přístupu k agónii, o myšlení umírajícího člověka, o názorech na smrt a posmrtný život měnících se spolu se změnami v životním stylu a s odlišností různých civilizací i sociálních skupin.