Hugo Claus Knihy

Monumentální román „Smutek Belgie“ (Het verdriet van België, 1983) představuje široké panoptikum osudů jedné rodiny ze západovlámského městečka od doby Hitlerova nástupu k moci až do konce druhé světové války. Toto stěžejní dílo nizozemsky psané literatury se dá číst v mnoha rovinách: jako autobiografický bildungsroman, jako příběh vlámského národního obrození vedoucího ke kolaboraci s německými okupanty, jako román o psaní románu, jako metatextové dílo propojující odkazy na klasickou světovou tvorbu i jako román psychologický, ilustrující nejen nefunkční mezilidské vztahy, ale také rozklad celé společnosti. V neposlední řadě ho lze vnímat jako román válečný, byť na válku nenahlíží prostřednictvím dramatických zvratů z bojišť, nýbrž skrze obyčejné životy lidí, jejichž malost autor pitvá nemilosrdně ostrým nožem.

Do odlehlé vlámské vesnice se v polovině šedesátých let vrací z vojenské služby v Kongu na smrt nemocný dezertér René Catrijsse. Dosud poklidný život obce naruší nejen jeho vzpomínky na zvěrstva páchaná armádou v Africe, ale i nakažlivá nemoc, která se po jeho příchodu začne vesnicí šířit. Neočekávaný návrat navíc oživí temnou kapitolu rodinné minulosti - René, oficiálně potomek bezvýznamného Vláma, je ve skutečnosti synem vlámského příslušníka SS a jeho matka působila jako ošetřovatelka v nacistické polní nemocnici. Pro své dílo typické tíživé téma vlámské válečné kolaborace a následků neuzavřené minulosti obecně podává Claus v sérii krátkých kapitol živým, trefným i poetickým stylem, potvrzujícím jeho renomé nejlepšího moderního vlámského prozaika.

Ein heißer Augusttag in einem flandrischen Dorf. Der Clan der Heylens ist zum Gedenken an Mama versammelt: Robert der Pfarrer und die schwergewichtige Natalie. Der junge Claude, der das Kino liebt und die Männer. Die schöne Jeanne mit ihrem beleidigten Italiener, Antoine und Lotte ... Der neueste Klatsch und die alten Sticheleien, es ist wie jedes Jahr. Doch als der Tag sich neigt, ist man unversehens in eine kleinbürgerliche Orgie hinein geraten, die in einem Drama endet.

Door een geheimzinnige ex-politiecommissaris verhoord, vertelt Noël 'de goede moordenaar', zijn gruwelijk sprookje van schuld en liefde.

Tijdens het verloop van een idyllische zomerdag op het land kruisen de lotsbestemmingen van vier mensen elkaar. Een jonge, gescheiden vrouw, haar grillige zoontje, een aan lager wal geraakte veearts en een dorpsonderwijzer. Een redeloze misdaad wordt begaan. Droombeeld en hartstocht, verlangen en teloorgang worden met elkaar verweven tot een intrigerend en bovenal spannend verhaal.

Beim Stammtisch in ihrem flämischen Heimatdorf beschließen Jakob und Michel, nach Las Vegas zu reisen. Doch der Trip verläuft anders als erwartet

Axel den Dooven, ein alternder Schriftsteller, erhält den Auftrag ein Drehbuch zu einem Film über Breughel zu schreiben. Die Vorbereitungen ziehen sich hin, und bald schon ist das Unternehmen verstrickt in ein detailliert geschildertes Chaos aus Intrigen, Eifersucht, Klatsch und Stupidität. Ein komplettes Panorama der Medien- und Kulturwelt, in der Journalisten, Regisseure, Maler und Manager agieren - und ein Minister: Als der sich souverän der Sache annehmen will, bekommt sie politische Dimensionen. Die Premiere kommt zustande. Doch bei Licht gesehen ist das Ganze viel Lärm um nichts gewesen.

Hugo Claus (1929, Brugge) bracht vrijwel zijn hele kindertijd door in een pensionaat van de Zusters van Liefde. Als adolescent keerde hij even terug bij zijn ouders, die hij na enkele jaren verliet om in Parijs kennis te maken met het surrealisme en het existentialisme. Voortaan zou hij zijn leven wijden aan poëzie, schilderkunst en literatuur. De Metsiers (1950) is zijn eerste succes. De roman boort zich in de beklemmende sfeer rond de Metsiers-clan, veracht en verstoren door de rest van het dorp. Het opgedrongen verblijf van een Amerikaans soldaat, die de begeerlijke dochter Ana voor zich tracht te winnen, veroorzaakt een spiraal van wantrouwen en intriges. Een dramatische confrontatie met de eigen wetten van de familie lijkt onvermijdelijk. Voor De Metsiers kreeg Hugo Claus de Leo J. Krijnprijs. Het zou de eerste van meer dan 40 bekriningen, waaronder in 1999 de driejaarlijkse Cultuurprijs van de Vlaamse Gemeenschap voor zijn hele oeuvre.