Karel Balcar Pořadí knih (chronologicky)

Are you interested in how to manage discrete emotions, like fear, anger, jealousy or guilt? The book "Re-Constructing Emotional Spaces" covers the field of both emotional experience and emotional regulation of 9 selected discrete emotions. Three theoretical chapters including the new theory of multi-dimensional emotional experience as well as an interesting overview of the current state of the art supplement the core of the book. Whereas previous books focused on discrete emotions have chiefly discussed the experience of individual emotions, the present compilation aims to shift the discussion from emotional experience to emotional regulation, and to coping with discrete emotions.

Kniha je sborníkem příspěvků odborné konference - kolokvia. Kde se toto téma na evropské scéně bere poprvé a v jaké podobě? Jak jej lze vztáhnout k psychoterapii? Jaký řád máme na mysli, když o něm hovoříme v souvislosti s psychoterapií? Jak se tomuto v psychoterapeutické obci rozumí? Na danou rozpravu se jistě budou těšit ti, kteří hledají a hlídají pravidla. Budou mít svůj prostor. Zdá se však, že otázka po řádu nebyla u nás nikdy podstatně položena, i když se o ní hovoří neustále. Nedávno jsem měl na toto téma diskusi s kolegy v souvislosti s milostnými vztahy v psychoterapeutické skupině. Nebudu předbíhat, ani prozrazovat průběh diskuse, ale spíše chci navodit směr, kterým lze ke svobodě a řádu v psychoterapii vykročit. Jiný přístup může být ontogenetický. Dalším tématem jsou tzv. hranice v psychoterapii a tzv. hraniční pacienti a hranice v psychoterapii. Svoboda v psychoterapii je rovněž oblast, která jako by již byla „vyřešena". Nemoc jako nesvoboda se již dnes v psychoterapii nezpochybňuje, stejně tak již není neznámý přímý vztah mezi svobodou a zodpovědností. Jak věci svobody psychoterapie rozumí dnes? Jak se psychoterapie stará o svobodu a kdy je sama nástrojem nesvobody? Lze ještě říci, že psychoterapie je stále prostorem, ve kterém o svobodu běží? Lze ještě hovořit tématicky o svobodě, když se psychoterapie stala technickou? Když se modeluje a používá na společenskou či politickou objednávku?

Emoce doprovázejí lidskou bytost po celý její život. Podílejí se na formování osobnosti člověka a jeho vztahů. Jsou důležitým vnitřním regulativem chování, čili přispívají k naší aktivní i pasivní adaptaci. V lidském životě mají nezastupitelnou a pozitivní úlohu, avšak vedle toho mohou způsobovat, případně doprovázet, poruchy zdraví a přispívat tak k lidskému utrpení. Jejich mírnění a odstraňování psychologickou intervencí představuje jednu z možností zvládání těchto emocí a lze tímto způsobem přispět k příznivějšímu rozvoji osobnosti člověka a ke zkvalitnění jeho života. Kolektiv renomovaných autorů v čele s prof. PhDr. Janem Vymětalem se proto rozhodli seznámit čtenáře se současnými psychologickými a psychoterapeutickými pohledy na úzkost, strach a ukázat, jak je možné psychologickou cestou léčebně ovlivňovat. Kniha je především učebním textem určeným především studentům lékařských fakult a postgraduálního studia psychoterapie, psychopatologie a lékařské psychologie.

Po obecném výkladu neuróz autor dělí duševní poruchy na endogenní psychózy, psychosomatická onemocnění, funkční onemocnění a neurózy reaktivní, iatrogenní, psychogenní, noogenní a kolektivní. Výraz „noogenní neurózy“ odráží Franklovo přesvědčení, že i problémy duchovního rázu či existenciální krize se mohou zdát zdrojem neurotických obtíží. Kolektivní neurózy zase znamenají neurotické poruchy typické pro ducha doby, v níž daný člověk žije. V druhé části knihy autor představuje dvě hlavní metody léčby noogenních neuróz – logoterapii jakožto terapii vycházející z duchovních zdrojů a existenciální analýzu coby terapii zaměřenou na duchovní oblast a na osobní duchovní existenci. Kniha je doprovázena mnoha kazuistikami.

Vysokoškolský učební text podává základní informace o psychologii náboženství.

Praktický průvodce strategiemi vyučování a technikami, které vedou děti k rozvoji schopnosti učit se a myslet. Představuje současné znalosti psychologie a pedagogiky o kognitivních procesech a seznamuje čtenáře s technikami, které poskytují rámec pro aktivní učení. Kniha upozorňije i na opomíjené oblasti inteligence a myšlení a ukazuje způsoby, jak je rozvíjet. Obsahuje řadu názorných příkladů, schémat a ukázek, které lze při výuce používat. Užitečné informace autor ve své příručce nabízí nejen učitelům všech typů škol, studentům pedagogiky a psychologie, ale i každému, kdo má zájem vyučovat či se učit efektivněji a s větším zaujetím.

Přehled poznatků moderní psychologie, které mají vztah k problémům vzdělávání a výchovy. Informace jsou předkládány srozumitelně a jsou vždy spojeny s aplikací na praktické činnosti učitele.

Reprezentativní výběr třinácti nejvlivnějších teorií osobnosti v psychologii s důrazem na životní dráhy jejich autorů (S. Freud, C. G. Jung, A. Adler, K. Horneyová, H. S. Sullivan, E. Fromm, E. H. Erikson, J. Dollard, N. E. Miller, R. B. Cattell, K. Lewin, G. W. Allport, C. R. Rogers, A. H. Maslow, V. E. Frankl). Učebnice je určena studentům pedagogiky, psychologie, sociologie. sociální práce i odborníkům v praxi. Zaujme však každého, kdo chce porozumět mnoha často rozdílným výkladům lidského chování a dynamickým procesům, které působí v lidské osobnosti.

Proč a jak poskytovat dětem od narození do sedmi let příležitosti pro rozvoj myšlení. Pochopení zákonitostí vývoje mozku pomáhá při výchově a vzdělávání v mnoha oblastech při výuce jazyků a matematiky, při rozvíjení myšlení a paměti, při využívání her. Autor připomíná svou knihou rodičům i učitelkám dětí předškolního věku a také učitelům prvního stupně základních škol, proč a jak dětem v rozhodujícím období od narození do sedmi let poskytovat co nejvíce vhodných příležitostí k rozvoji myšlení.... celý text