Pavel Eisner Knihy

"Kniha o češtině" vznikla z přemýšlení o jazyce, z přemýšlení ne zrovna soustavného, ale soustředěného. Nemůže a nechce nahradit poučení, jaké o jazyce může dát jen věda. K té má autor opravdovou úctu, a má ji do té míry, že češtinář na zapadlém venkově, který napíše kloudné pojednání o nějakém speciálním jazykozpytném předmětu, je v jeho očích víc než autor průměrného románu, i kdyby mu deset porot udělilo po státní ceně. Autor "Knihy o češtině" se neplete vědě do jejich věcí. Nechce nahradit ani jedinou z krásných knih, kterou nám dala a ještě dá nová a také již radostná věda o jazyce, věda, z níž se stala chlouba veškerého badatelského usilování v národě. Autor "Knihy o češtině" chcce práci vědy jen doplnit.... celý text

Dvousvazkové vydání. "Kniha o češtině" vznikla z přemýšlení o jazyce, z přemýšlení ne zrovna soustavného, ale soustředěného. Nemůže a nechce nahradit poučení, jaké o jazyce může dát jen věda. K té má autor opravdovou úctu, a má ji do té míry, že češtinář na zapadlém venkově, který napíše kloudné pojednání o nějakém speciálním jazykozpytném předmětu, je v jeho očích víc než autor průměrného románu, i kdyby mu deset porot udělilo po státní ceně. Autor "Knihy o češtině" se neplete vědě do jejich věcí. Nechce nahradit ani jedinou z krásných knih, kterou nám dala a ještě dá nová a také již radostná věda o jazyce, věda, z níž se stala chlouba veškerého badatelského usilování v národě. Autor "Knihy o češtině" chcce práci vědy jen doplnit.

Subjektivní, vtipně komentovaný výběr z české slovní zásoby, zkoumaný znalcem nejpovolanějším z úhlu historického, mluvnického, komparativního i citového.

Německy píšící autor narozený v Praze zachycuje v rozměrném románě, dokončeném v roce Hitlerova nástupu k moci, útlak Arménů a vyhlazovací boje proti nim v Turecku v době první světové války. Jádrem příběhu je čtyřicet dní trvající hrdinský boj malé nezkušené arménské armády,statečně odolávající na Hoře Mojžíšově na pobřeží Středozemního moře mnohonásobné turecké muslimské přesile. Román byl v době svého zrodu přijat jako varovné, umělecky podmanivé humanistické poselství. 6. vydání, tohoto překladu vydání 2.

Obsahově samostatná závěrečná část tetralogie, Josef a bratří jeho (Příběhy Jákobovy, Mladý Josef, Josef v Egyptě). Jádrem je biblický příběh, jak jej podává Genesis, první kniha Mojžíšova, k němuž Thomas Mann přibral děje a „příběhy“ Josefových předků, počínaje Abrahamem. Rozhojnil je motivy ze staré legendární literatury židovské a biblický mýtus spjal s mytickými motivy předoasijskými, především s egyptskými, aby tak Josefův příběh vyrostl z rámce kmenového na příměrový příběh všelidského dosahu. Hlavní pozornost věnuje Josefovu přerodu, kterým se v péči o egyptský stát stává z výjimečného a společensky neodpovědného snílka dobrodincem, živitelem bratří, kmene, velké cizí říše a téměř celého tehdejšího okrsku zemského. Tetralogií, dokončenou roku 1943, chtěl autor proti lži-mýtu rasistické lůzy postavit mýtus pravý, mýtus humanizovaný, mýtus o sebe-umravňovacím pochodu a zápasu člověka, lidstva.

Schönfeldova Učebnice vědecké grafologie pro začátečníky patří k základním dílům české grafologické literatury, ale i ve světovém kontextu patří k nejkvalitnějším. Pro Schönfelda byla grafologie diagnostickou metodou, o jejíž praktické použitelnosti, ale i o možnostech a mezích, se každodenně podstatnou část svého života přesvědčoval. Jeho pojetí grafologie bylo podloženo psychologickým vzděláním, důkladnými kritickými znalostmi světové grafologické literatury, ale i rozsáhlou poradenskou praxí. Názornost výkladu je podpořena bohatými písmovými ukázkami a připojení interpretačních tabulek má sloužit k praktickému využití pro hlubší zájemce.

Kniha o češtině. Od A do Ž. Uvedeny jsou eseje z děl: Chám i tvrz, Čeština poklepem i poslechem a Sonety kněžně.

Humorný i vážný tón, dar přesného popisu, pozoruhodné myšlenky a krátké úvahy jsou základem výběru působivých textů z románů, deníků a dopisů Franze Kafky. Kniha Leopardi v chrámu přibližuje Kafkovo dílo každému čtenáři. Vybral a sestavil Josef Čermák.

Proslulé indiánské epos, dílo klasika americké poesie, vyšlo po prvé r. 1655. První český překlad, dílo J.V. Sládka, vyšel r. 1872. Hrdinou eposu je Hiawatha, rek indiánského pravěku, který je svému lidu učitelem míru, moudrým vládcem a nepřemožitelným ochráncem. Vítězně bojuje protiběsům zimnice, dává svému lidu písmo jako lék proti temnu, krotí válečnické choutky kmenů, zdolá v boji krále havranů, který pustoší úrodu polí. I mnoho dalších indiánských bájí je v eposu spojeno v jednotný celek, který vyznívá jako mohutný protest proti zločinu severoamerické civilisace, proti vyhubení Indiánů.

Nejen Petrarka, „klasic. monothematik lásky“, a jeho poměr ke skutečné Lauře, jeho doživotní citová fixace na Lauru a básnické oslavení nesmrtelné milenky, ale četnými odkazy na ostatní slavné básnické dvojice vlastně studie-přednáška na thema: básník-milenec.

Osobní korespondence německého spisovatele je věnována otázkám československé kultury a politiky 20. a 30. let 20. století.

Výbor 12 povídek, jež jsou literárním zpracováním příběhů, které na tržištích a bazarech čínských středověkých velkoměst vyprávěli lidoví umělci-profesionálové. Přestože jsou příběhy výstavbou i zápletkami poplatné feudálním literárním formám a způsobu myšlení (hemží se to v nich upíry, démony, světci, kouzly a zaříkadly, fantastickými milostnými, kriminálními a zbojnickými historkami), jejich základním rysem je hluboký realismus, který poprvé uvádí do literatury nejnižší vrstvy čínských velkoměst - řemeslníky, kupce, učitele, zřízence a pod. Vedle silného vlasteneckého a demokratického tónu (ohlas lidového hnutí proti vpádům mandžuských Džurčenů) vynikají povídky vysokou uměleckou formou, neboť jsou uváděny lyrickými prology a próza je prokládána básnickými vložkami. - Čeština je prvním z evropských jazyků, do něhož jsou tyto ukázky "zlaté doby čínské povídky" přeloženy. (Podle J. Průška.) Doslov napsal a poznámkami opatřil Jaroslav Průšek. V knize je zřejmě chybně u vydání z roku 1954, že jde o I.vydání.

První monografie pražské německé literatury uvádí autory, jako Rainer Maria Rilke, Max Brod, Franz Werfel a další, s osobitým lidským vřelým humorem a hlubokým, poučeným věděním autora Chrámu a tvrze.

Páteří tohoto svazku jsou překlady Jindřicha Pokorného z výboru „Lodice“ (Odeon 1966, vzhledem k značnému časovému odstupu arci podstatně přepracované). Vedle toho byly použity překlady Ladislava Fikara, Jindřicha Flussara aj.

Román se odehrává v městě Lübeck v letech 1835–1876 a popisuje osudy čtyř generací obchodnické rodiny Buddenbrooků, její rozmach a následný pád.

Touha po moci, ovládat své okolí, řídit osudy jiných je člověku dáno odpradávna, zvláště muži, jako je finančník Süss Oppenheimer, nejvlivnější muž vévody Karla Alexandra. S kamennou tváří se pouští do nejodvážnějších transakcí v pevné víře, že dosáhne všeho, co si umane. Je tvrdý, nekompromisní, dokonale zvládá umění řídit osudy jiných, do svého nitra však nedá nahlédnout nikomu. Jedno slabé místo má -- překrásnou dceru Naemi, kterou ukrývá před celým světem. Čím stoupá výš, tím více má nepřátel a neuvědomuje si, že tím bezprostředně ohrožuje i život dcery. Po střetu něžné Naemi s chlípným vévodou Karlem Alexandrem dívka raději volí smrt, než aby mu vyhověla. Ruku, kterou mu panovník podává na usmířenou, přijímá Süss jenom naoko. V nitru připravuje rafinovanou pomstu...

Humoristický román odehrávající se v předválečném New Yorku, dílo, jehož humor spočívá v jazyku. Hrdinou knihy je evropský přistěhovalec, lidový mudrc pan Kaplan, který se, pokud jde o anglický originál, učí v New Yorku angličtině či spíše američtině, pokud jde o český překlad, učí se v témž prostředí češtině. Jde o knihu pro milovníky slov, slovních hříček a jazykových kouzel, o jejímž českém překladu překladatel říká: „Šlo mi o přemetné hry na visuté hrazdě jazyka... můj pan Kaplan je úlitbou na oltáři češtiny.“

Po dlouhé době vychází v češtině přepracované kritické vydání překladu dnes již klasického muzikologického díla z pera slavného Romaina Rollanda. Tato kniha se ve Francii své doby stala naprostým bestsellerem a podnítila znalce Beethovenova díla k mnohým diskusím, které jsou stále aktuální i přes nespočet nových knih a interpretací. Samotného Beethovena zde spatříte jak v syrové podobě zlomeného a nemocného génia, tak v širším kontextu jeho doby díky mnoha kritickým poznámkám a obsáhlé korespondenci.

Autor líčí přeměnu moravské vesnice v období,kdy hynou staré formy hospodaření a na jejich místo nastupuje průmyslová civilizace.

V den svých třicátých narozenin se bankovní prokurista Josef K. probudí ve svém bytě za přítomnosti dvou cizích mužů, kteří mu oznámí, že je zatčen. Nedozví se však, z čeho je obviněn. Během vyšetřování na svobodě se Josef K. snaží záhadu svého nesmyslného zatčení vysvětlit, ale když je opravdu pozván k procesu, ukáže se všechno jako mnohem závažnější a absurdnější, než si myslel. Nedokončený román považovaný za jedno z klíčových děl dvacátého století se stal předlohou řady divadelních zpracování po celém světě.

Novela Smrt v Benátkách, v roce 1971 převedená na stříbrné plátno Luchinem Viscontim, patří k nejznámějším Mannovým literárním pracím a stejně jako ostatní autorovo dílo se jejím hlavním námětem stala problematika vztahu umělce k životu. Úspěšný spisovatel Gustav von Aschenbach, prototyp lidské zralosti a životního i tvůrčího soustředění, se ve svých padesáti letech rozhodne strávit léto v Benátkách. Namísto kontemplace tu však na moralistního pedanta čeká setkání s odvrácenou stranou vlastního nitra: bičován potlačovanou, avšak čím dál tím méně zvladatelnou smyslovou vášní je přitahován k polskému chlapci Tadziovi, takže když ve městě vypukne epidemie cholery, odmítne Aschenbach Benátky opustit a zůstane v nich až do trpce tragického konce. Co se na první pohled jeví být pouze osudovým zřetězením náhod, je ve skutečnosti přísně logické a vyplývá z dlouho narůstající psychické krize hlavního hrdiny - ukáže se, že Aschenbachova rovnováha byla pouze zdánlivá, neboť jí bylo dosaženo v umění, nikoliv v životě. Konečně Thomas Mann sám Smrt v Benátkách charakterizoval jako "příběh o rozkoši ze zániku".... celý text

Emma Bovaryová je obětí středostavovských konvencí poloviny 19. století. Jako mladou romantickou dívku ji provdali za venkovského lékaře, a ona tak příliš záhy poznává ubíjející monotónnost manželského života. Snaží se před nudou uniknout malým flirtem a marnotratnými nákupy, což značně otřese rodinným rozpočtem.

Realistická novela Růžek a Střihavka, obsahující některé prvky pikareskního románu, zachycuje s humorem podsvětí města Sevilly, kam přicházejí dva mladící, kteří se stávají členy místního zlodějského bratrstva. Žárlivý Estremadurec vypráví příběh starého šlechtice, který v cizině získal velké bohatství a po návratu do vlasti se oženil s krásnou dívkou. I když svou manželku přímo uvězní, podaří se jednomu mladíkovi proniknout do přísně střeženého domu. Španělka ze země anglické zastupuje ve výboru idealistické novely. Její hlavní hrdinkou je děvčátko, které si jako válečnou kořist přivezl ze Španělska anglický šlechtic a vychoval je jako vlastní dítě. Později se do půvabné a ctnostné dívky zamiluje jeho syn. Jejich lásce klade osud mnoho překážek, ale mladí snoubenci je překonají a nakonec uzavřou sňatek. Autor v Příkladných novelách výstižně zobrazuje charaktery postav i prostředí španělské společnosti na počátku 17. století. Každá próza je dílem jiného překladatele a čtenáři tak mohou konfrontovat nejstarší překlad Pavla Eisnera s prací Zdeňka Šmída ze 70. let a nejnovějším přetlumočením Josefa Forbelského.... celý text

Román ze 16. století z Flander kde žije veselý Thyl Ulenspiegel se svými rodiči a kde žije i jeho budoucí žena Nele.

Souborem dvanácti studií, vzniklých téměř vesměs v letech národního navštívení, usiluje autor o prohloubené poznání jedinečného zjevu Máchova. Volně souvislá skupina statí doplňuje novými prostředky dosavadní výtěžky máchovského bádání v oblasti Máchových básnických začátků,stopuje tajnosnubný život motivů v tvorbě Máchově a zjišťuje bytostná pojítka mezi Máchou konečným a vrcholným. V těchto souvislostech zkoumá autor v další stati též problém Máchova bilinguismu. Jiná studie určuje, odkud se svým původem berou mnohé z Máchových jazykových výbojů. V další studii (V zajetí kolovrátku) ukazuje autor, jak se Mácha tvůrcovsky vymanil z kalného a zalného epigonismu tehdejší vrstevnické poesie české. Jiná stať (Mácha a lord Brougham) určuje poprvé vůbec, že památný výpisek v Máchových denících, kterého básník hodlal použít pro výpravné zpodobení Mistra Jana Husi, je výpiskem z anglického cestopisu Heinova. Obsáhlá stať další podniká dušezpytnou výpravu do vnitřního světa Máchových listů a rozbírá jednotlivé...

Výbor ze Stébel trávy, vybral a přeložil Pavel Eisner.

Proč vydáváme zrovna Sindibada? Je ze všech krás Tisíci a jedné noci krásou největší. A ne-li největší, tedy k nám, lidem Západu, promlouvající nejbezprostředněji. Okouzloval v jejich dětských letech naše pradědy, naše otce, učaroval dětství našemu; a bude čarovat, dokud budou dětina světě. Taková čaromoc má vždy i příčiny mravní a není co do Sindibada věcí nijak nesnadnou dohadnout se jich. Maje ten a onen styčný rys s nesmrtelným Robinsonem, má Sindibad ještě daleko blíž ke knize jiné, k jedné z nějvětších, co si jich lidstvo dalo do vínku: k příběhům a dějům Odysseovým. Také Sindibad má rysy božského trpitele. Také on si jen z pouhopouhé neznalosti svého nitra vyčítá, že nezůstal u dobrého bydla domácího a rouhavě pokoušel nebezpečí: usmíváme se jeho naříkání, vždyť víme, že jakmile vyvázne životem, půjde co nevidět nanovo tam, kde se přežívá jen zázrakem. A i ta jeho zištnost kupecká je v něm hlasem jen povrchovým. Orient stvořil tu postavu, ale po duchu je naše. Je v ní - příměrem naléhavě promlouvajícím i k dítěti - rekovnost našich objevitelů, našich vědců, všech dobyvatelů většího života pro nás všechny, všech množitelů a dárců našich. I je to kniha věčná a nadobro naše. Proto jsme se i pokusili dát jejímu vyprávění české slovo co nejčestnější.

Mudrosloví tibetského lidu. Sbírka 260 gnomických čtyrverší, v originále sedmislabičných, zachovává i v českém přebásnění desítislabičným veršem ráz složitého orientálního mudrosloví. V zemi původu to byla kniha oblíbená, její skutečný autor je však sporný - pravděpodobně jeto prostě souhrn odvěké východní lidové moudrosti, jen poněkud přibarvený tehdy novým a pokrokovým názorem buddhistickým.

Básnické vyznání Pavla Eisnera češtině, hlavní náplni a opoře jeho života.

V díle Zpěvník autor píše milostné básně Lauře a vyjadřuje lásku k Itálii. Zpěvník má dva oddíly, Za Lauřina života a Po Lauřině smrti. Přeložil Pavel Eisner pod pseudonymem Emil Janovský.

Výběr ukázek pro tento svazek pořídil Karel Sezima.

Duchaplně psané jazykové rozbory lidových písní, stále objevující něco nového v přebohatém materiálu, studovaném s velkým porozuměním a láskou.

Profesor Neřád – středoškolský učitel, prototyp človíčka s narušeným egem, který ve své přízemnosti zneužívá svých omezených možností k tyranizování svých studentů a svého okolí se ve snaze o překažení erotických eskapád jednoho ze svých studentů Lohmana, kterému se jinak nemůže dostat na kobylku zamiluje do místní povětrné dívčiny. Postupně s ní promrhá jak své peníze, tak i sporný kredit váženého občana, naplno se obrací proti maloměšťácké morálce, odhaluje svým anarchismem až ke krajním mezím její pokrytectví a prohnilost. Ta kniha by měla mít název Profesor Neřád aneb z uvozhřeněného šosáka anarchistou. Profesor Neřád tady není jen hrdinou – je nemilosrdně nastaveným zrcadlem společnosti své doby. Byl také po svém vydání nekompromisně odsouzen společností „lepších lidí“, která se jím cítila být – a to právem – napadena a zostuzena.

Výbor ze starofrancouzských povídek veršem. Obsahuje 11 původních litografií Antonína Strnadela. Vybral, přeložil a přebásnil Pavel Eisner.