Knížka je nejen přehledným průvodcem po zdejších svatých místech, po staroboleslavských duchovních i uměleckých pokladech, ale i poctou všem, kdo se o místo spojené se svatováclavskou a mariánskou úctou starali a nenechali ho upadnout v zapomnění.
Obrazy Ladislava Leitgeba vhodně doprovázejí sbírku básní, jež jsou zamyšlením i vyznáním rodnému Polabí.
Sbírka humorných a vtipných úvah na téma technologií a počítačů dnes.
Kniha je souborem padesáti námětů na využití tradičních i novodobých svátků a zvyků k rozumovému, etickému a sociálnímu rozvoji dětí. Každá dvoustrana knihy je uvedena čtyřverším, které buď didakticky přiměřenou formou zprostředkovává dětem přímo popis či smysl zvyku či svátku, nebo rozvíjí jeden z přítomných motivů nezávisle na jeho původním kontextu. Funkce čtyřverší je přitom zejména motivační. Kniha je psána pro děti ve věku 5–8 let. Je určena učitelkám v mateřských školách a na prvním stupni škol základních, vychovatelkám v družinách, rodičům dětí uvedeného věku.
Tři básnické sbírky v jedné - témata: rodný kraj, život, vztah muže a ženy.
Kniha je souborem pohádkových příběhů o devítiletém Martinovi a jeho tajemném příteli fextovi, který pomáhá Martinovi a jeho kamarádům s nejrůznějšími problémy. Spolužák Péťa nedokáže při tělocviku přeskočit kozu, rodiče Tomáše se často hádají, řidič autobusu je na Martina i ostatní lidi hrubý, vietnamská holčička Li zažívá nepěkné chvilky s protivným českým náfukou... Do složitých situací vstupuje Martinův přítel fext se svou kouzelnou mocí, která dětem pomáhá překonat jejich trápení či objevit nové možnosti a schopnosti, a rovněž dospělým přispěje k citlivějšímu přístupu ke světu. A tak kouzelné pírko naučí Péťu skákat přes kozu. Brzy se však zjistí, že Péťovi vlastně stačí odvaha a sebedůvěra. Knížka má zřetelný etický a výchovný podtext. Tajemnost příběhů pak přispívá k její čtivosti a poutavosti.
Výklad padesáti českých přísloví s náměty na rozhovory a činnosti pro děti ve věku 6-10 let. Příručka je určena pro rodiče i učitele. Autor se snaží přiblížit obecně platné životní zkušenosti a smysl lidové slovesnosti. Abecedně řazená přísloví jsou uvedena krátkou motivační říkankou, jednoduše interpretována a zasazena do kontextu běžného rodinného či školního života. Následují doporučené aktivity, kdy se pomocí hry dítě seznámí s obsahem přísloví v rovině prožitku. Závěrem je uveden výčet přísloví podobného obsahu.
Desátá sbírka Petra Kukala je nesena především pocitem muže ve středním věku, který se začíná ohlížet za vším, co je nenávratně uplynulé, a nejistě osahávat kontury nové životní zkušenosti. V pěti oddílech jeho veršů nalézáme různé úhly, pod nimiž mužské stárnutí nahlíží. Dominuje pocit melancholie, lehkého smutku a vědomí neurčité ztráty; současně je však básníkovi postupné přijímání nové generační identity příležitostí k obecnější reflexi a revizi stávajících hodnot. Vedle spíše časných, jakými je půvab žen a jeho stále menší dostupnost, dostává ve sbírce prostor zejména cena osobní svobody: Totiž svobody od vlastního trvale retušovaného obrazu, který jsme domněle povinni představovat okolí. V básních je rovněž hluboce přítomný autorův životní prostor, jímž je sídliště malého města. To se mu proměňuje v soukromé theatrum mundi, divadlo světa – tím více, čím více se životy na malém prostoru sdílených domů vzájemně dotýkají, čím více se večer okna jednotlivých bytů mění v oživlé obrazy dramat.
Básnická bilance citových vzepětí a ztrát středního věku. Autor dominantně užívá vázaný verš a pevnou formu, jeden z drobných oddílů je však tvořen také haiku - tradičními nerýmovanými útvary japonské poezie.
Reflexe mužského stárnutí v blízkosti stále ještě okouzlujícího ženství.
Sborník vydaný u příležitosti 90. výročí narození Eduarda Petišky obsahuje nejen vzpomínky přátel a rodiny na tuto výjimečnou osobnost české literatury, ale také Petiškovy dosud nepublikované aforismy a úvahy vybrané z jeho zápisků. Cílem publikace je představit Eduarda Petišku nikoliv jako čítankového autora, ale jako tatínka, manžela a kamaráda. Největší prostor proto ve sborníku přirozeně dostává jeho syn Martin (rovněž spisovatel, publikující pod pseudonymem Eduard Martin) a dále lidé, kteří s Eduardem Petiškou prožívali jeho všednodennost - jeho přátelé (např. spisovatel Stanislav Rudolf), kamarádi jeho syna (badatel, spisovatel a malíř Milan Novák, muzikolog, lingvista a vědecký pracovník Jan Králík) a další pamětníci jeho života v Brandýse nad Labem. Eduarda Petišku si na stránkách sborníku coby zdroj inspirace a okouzlení připomínají také dnes již etablovaní literáti: básník Karel Sýs, slovenský spisovatel a překladatel Lubomír Feldek, literární kritik Jiří Opelík. Své vyznání připojuje i Zdenka Vavrušková, autorka disertační práce o Eduardu Petiškovi. Významnou linii sborníku tvoří vzpomínky těch, kteří si z dětství pamatují především Petiškovy knihy a vnímají je jako jeden ze zdrojů své umělecké i lidské formace: básnířka Vendula Vartová-Eliášová nebo muzikolog Pavel Smetáček. Vzpomínají ale i knihovnice blízkých i vzdálených knihoven a vděční čtenáři.
Básnická skladba popisující osud učitele ruštiny po změně společenských poměrů na sklonku 80. let dvacátého století vyšla již v roce 2009 – jako anonymní tisk. Po pěti letech od prvního vydání je nyní uvedena na trh pod skutečným jménem autora.
Petr Kukal je básník tradiční, který slaví ženskou krásu a také všechno, co v nás probouzí. Autobus veršů, v němž sedí vždycky u okna, míří po té nejstarší trase: od Lásky k Smrti. Kukalovy poslední knihy — a sem patří i O jablko lehčí ráj — prozrazují, že cílová stanice se blíží. Za láskou žen a za jejich krásou jako by se směl už jen nostalgicky ohlížet. Své vlastní „chátrání“ pak vnímá náležitě dramaticky, což ostatně ladí s láskou, která přetrvává: láskou k Vítězslavu Nezvalovi. Ten taky cítil, že na něj sahá smrt, kdykoliv se v sedmnácti rozkašlal...S Nezvalem souvisí i epičtější cyklus #Ranní, což je takový Pražský chodec 2.0. Nic ve zlém; je to osobitá a básnicky svéprávná pocta Mistrovi!Vnímavé črty, snímky zachycené mobilem oka cestou do práce, lidé a jejich malé dějiny v kulisách mžourajícího Brandýsa nebo, častěji, čerstvě probuzeného Starého Města pražského.Martin Reiner
Knížka přináší šest desítek glos, které autor četl mezi lety 2017-2020 v ranním vysílání Českého rozhlasu, a tucet sloupků psaných pro deník Metro. S laskavým humorem v nich glosuje každodenní situace z rodinného a zejména partnerského života, komentuje zajímavé či bizarní dění kolem sebe a v neposlední řadě se stává svědkem odcházejícího času. Mezi sloupky nechybějí ani Perské princezny, které Petra Kukala stály místo na Filozofické fakultě UK. Nejen okolností jeho odchodu z této staroslavné instituce, ale také působení na pozici správce twitterového účtu Ministerstva kultury a závislosti na psaní se týká závěrečný rozhovor, který s ním vede zkušený novinář Josef Beránek.
Společně se Svatavou Janouškovou. Soubor dvaadvaceti historek s otevřeným koncem, na jejichž správném rozluštění se podílí sám čtenář. Určeno starším dětem. Všechny příběhy spojuje fakt, že pro uspokojivé vyřešení zápletky musí mít čtenář určité znalosti základů chemie. Dalším společným rysem jsou postavy vypravěčů, nebo spíše průvodců jednotlivými příběhy: Katky a Robina - žáků osmé třídy základní školy. Jejich město je plné podivných záhad; ať už se jedná o nejednoznačný důvod smrti v lázních, krádeže diamantu či zlatých cihel, nebo podivná znamení, která staré paní Dočekalové vyrazila na čele po nedělní mši. Na závěr knihy jsou připojena řešení, kde si může čtenář ověřit správnost svého úsudku.
Odborná publikace, náměty pro využití přísloví a říkanek k rozvoji myšlení dětí od 4 do 8 let . Nejznámější i méně známá česká přísloví jsou v knize seřazena abecedně. Jednotlivá přísloví jsou předvedena v jednoduchém říkadle a je k nim podán srozumitelný výklad. Ke každému z nich jsou pak uvedeny náměty pro rozhovor s dětmi a několik podobných rčení. Na každé stránce je krátká poznámka, která informuje o tom, kterou stránku dětské osobnosti dané přísloví pomáhá rozvíjet.
Deník boomera je autentickým deníkovým záznamem roku života postpadesátníka, stále rozčarovanějšího z toho, kam se ubírá svět. Zmítaný vlnami korporátní kultury, na nichž jeho o generaci mladší kolegové radostně surfují, zdrcený domnělým úpadkem mravů a jen zvolna se adaptující na dědečkovskou roli prochází předpeklím odborně nazývaným andropauza. Jeho záznam téhle cesty je nelítostně otevřený: Jako obětní beránek na sebe bere kříž obtloustlých, plešatících prostatiků, aby za ně na stránkách téhle knížky odžil všechnu trapnost. Kniha navazuje na Deník muže ve středních letech, který autor vydal právě před deseti lety, a je tedy také specifickým časosběrným dokumentem.
Autentický deník zachycuje rok života člověka, který je prototypem českého Adriana Molea. Někdy má pocit, že mu život protéká mezi prsty, cítí občasnou únavu v letitém manželství, krizi středního věku zahání komicky usilovným flirtováním, prožívá se svými dětmi jejich citové peripetie, cítí se literárně zneuznaný a štve ho šéf. Sonda do života jednoho z postčtyřicátníků, jaké potkáváte každé ráno v autobuse cestou do práce: S kruhy pod očima, šedivějícím strništěm, řídkými vlasy na temeni a trochu nepřítomným pohledem. Na co asi myslí? napadne Vás možná. Teď máte možnost to zjistit.
Soubor akvarelů Petra Ettlera s náměty z Třeboňska doprovázejí básnické texty Petra Kukala, které v obrazech konkrétních míst hledají obecnější životní a duchovní zkušenost.
Soubor základních uvolňovacích a grafomotorických prvků pro nácvik prvopočátečního psaní. Písanka zároveň obsahuje vzory pro psaní číslic a velkých tiskacích písmen. Grafomotorické prvky jsou doplněny 32 tematickými říkankami zkušeného autora dětské poezie. Jejich smyslem je děti zaujmout a motivovat k činnosti.
Prostřednictvím analýzy teologických motivů v básnické skladbě Z domoviny objevujeme dosud jen málo známou tvář mimořádného českého básníka 20. století Vítězslava Nezvala. Analyzovaná skladba vychází v době nejtužšího stalinismu v Československu (1951) a zdá se, že je to paradoxně právě brutální útok na církve, který v básníkovi probouzí jeho vlastní dlouhodobě potlačovanou spiritualitu. Ta se pak o to důrazněji přihlásí o slovo v tematizacích a spodních tónech tohoto pozoruhodného díla. Metody poetické teologie přitom odhalují významy textu, jichž si nemusel být vědom ani básník sám.
Slabikář navazuje na Živou abecedu a vyvozuje celá slova a věty. Nově jsou součástí Slabikáře čtecí tabulky s velkou zásobou slov ke čtení. Ke Slabikáři se vážou písanky a lze ho vhodně propojit s Čítankou 1.
Společně se Svatavou Janouškovou. Příběhy k environmentální výchově v učebnici pro druhý stupeň základních škol. Knížkou nás provázejí žáci osmé třídy Robin a Katka, spolu s nimi se čtenář dotkne znalostí z oblasti přírody a její ochrany. Na konci jednotlivých příběhů je vždy otázka k zamyšlení. Součástí je pak i nápověda či dokonce řešení, nechybí ani metodika pro učitele.
Písmenková polívka je souborem 28 básniček o české abecedě pro žáky 1. třídy. Básničky respektují zájmy dnešních dětí, hovoří k nim jejich jazykem a srozumitelně popisují jim známý svět. Na každou básničku navazují doplňková cvičení.
