Milan Dvořák Pořadí knih

Ústřední událostí románu je obsazení konstantinopolské Osmanské banky, které provedla 26. srpna 1896 skupina arménských revolucionářů, aby upozornila svět na masakrování arménského obyvatelstva v Osmanské říši. V ději se proplétají osudy socialisticky a anarchisticky naladěných vzbouřenců, švýcarského dobrodruha a bankovního lupiče, jenž s nimi sympatizuje, potrhlého, senilnějícího a surově bezohledného sultána a představitelů evropských mocností, které se snaží využít dění ve prospěch vlastních záměrů. Román Osmanská banka vyšel v Arménii v roce 2008, byl přeložen do rumunštiny a francouzštiny a chystají se překlady do dalších jazyků.

Unikátní vzpomínky lékaře, básníka a kozáka Nikolaje Kelina.Nostalgické ohlédnutí za dětstvím stráveným v donských stepích. Niterné osobní svědectví mladého důstojníka dělostřelectva, který zakusil těžkosti první světové války a fatální následky bolševické revoluce, občanskou válku, vynucenou emigraci a odchod od rodiny i z milované vlasti. Represím nově nastoleného režimu Kelin unikl jen o vlásek. Na počátku 20. let totiž v rámci Ruské pomocné akce odcestoval do Československa, kde vystudoval lékařskou fakultu a začal působit jako obvodní lékař. Ani zde k němu ale osud nebyl vždy přívětivý. Čelit musel německé okupaci, příjezdu rudoarmějců, opakovanému věznění a krutým výslechům SMERŠe. I přes život, který si navzdory všem příkořím pro sebe, svou manželku i děti vybudoval, kozácká houževnatost a touha po vřelé náruči rodného Donu jeho srdce nikdy neopustily.Memoáry vyšly v ruštině kompletně až v roce 2021. Předtím byly vydány jen v redukované podobě, kde byly vypuštěny pasáže popisující zvěrstva Rudé armády. Do češtiny je pro svá vnoučata začal překládat autorův syn, historik Alexej Kelin. Knihu doprovázejí autentické fotografie.

Dvacet let po skončení zničující jaderné války panuje na Zemi nukleární zima a život v tomto postkatastrofickém světě je nejenom krutý, ale především krátký. Civilizace, která se sice stále může pyšnit některými vymoženostmi jako elektrický proud, se postupně hroutí. V tomto bezútěšném světě přežívá i Gordon Krantz, hlavní hrdina této knihy. Coby člen milice se snaží v Minnesotě ochránit zbytky měst, která však přesto padají za oběť řádění holnistických band, samozvané armádě bojovníků. Jednoho mrazivého dne je Gordon okraden gangem, a aby přežil, schová se do opuštěné poštovní dodávky. Zde narazí na mrtvolu pošťáka, a aby sám neumrzl, oblékne si jeho uniformu. Záhy poté přichází s cílem najít živobytí do městečka Pine View a tvrdí, že je skutečným poštovním úředníkem obnovené vlády Spojených států. V takovém prostředí, kdy se lidé po mnoha letech chaosu zoufale snaží věřit v něco většího, se uniforma pošťáka stává symbolem zašlé slávy moderní společnosti. Gordon coby „inspektor“ organizuje obnovení poštovní služby, a aniž by to zpočátku tušil, začne postupně mezi lidmi šířit novou naději na obnovu civilizace.

Uznávaný odborník Orlando Figes nezkoumá Říjnovou revoluci jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí s utopickými cíli. Ve vytříbeném a pronikavém díle nabízí nečekaný pohled na známé dění. Ukazuje, že revoluce si uchovávala tytéž idealistické cíle od svého počátku v roce 1891 až do roku 1991, kdy se zhroutil Sovětský svaz, protože až do samého konce sovětští vůdci věřili, že jsou nositeli leninských idejí. Figesův text přináší zásadní změnu v přístupu a vyhodnocení jedné z nejvýznamnějších událostí dvacátého století.

V roce 1929 Stalin zahájil proces zemědělské kolektivizace, která se v podstatě stala druhou ruskou revolucí. Miliony větších i menších zemědělců byly postupně přinuceny odevzdat svou půdu nově vytvořeným agrárním podnikům – družstevním kolchozům nebo státním sovchozům. Tragickým důsledkem kolektivizace byl propad zemědělské výroby následovaný smrtícím hladomorem, jaký nemá v evropské historii obdoby. Mezi lety1931 a 1933 v Sovětském svazu zemřelo hladem nejméně pět miliónů lidí. Sovětské vedení však pomoc obyvatelstvu v dotčených oblastech záměrně neposkytlo a tragédii naopak využívalo ke svým politickým cílům. A jak konstatuje autorka, téměř dvě třetiny z celkového počtu mrtvých byli Ukrajinci, kteří nezahynuli vinou chybné hospodářské politiky, nýbrž se stali oběťmi Stalinova cíleného státního teroru.

Naděžda Tolokinnikovová (odsouzená členka skupiny Pussy Riot) „Žij tak, aby ti nebylo hanba za vlastní politiky.“ Struhující, burcující a šokující vzpomínky členky skupiny Pussi Riot, jinak též studentky filozofie a aktivistky za lidská práva v Rusku. Obdržela několik mezinárodních cen. Nad vydáním v ČR vezme záštitu řada osobností veřejného života, například Michael Kocáb, Roman Týc (skupina Ztohoven) a další. Kniha je velkým protestem proti V. Putinovi, ale v našich podmínkách se může stát i protestem proti M. Zemanovi a veškeré měšťácké netoleranci.

Příběh drobného podvodníčka Čičikova, který navštěvuje ruské statkáře, aby je přiměl ke geniálně prostoduché finanční spekulaci s prodejem „mrtvých duší“ zemřelých nevolníků, nelítostně zachycuje veškerou prohnilost a nelidskost carského Ruska. Kniha, která zůstala nedokončená, je i přesto v postavě Čičikova jako karikatura banální vychytralosti dokladem autorova mistrovského satirického umění a kritického pohledu na dobovou společnost.